MS skončilo ziskem, návštěvnost ale zklamala. Proč?

Foto: Roman Kučera

6. června 2022, 12:55

Dominik Dubovči

Dvacáté místo v historické tabulce návštěvnosti světových šampionátů? To zní jako fiasko. Jenže letošní mistrovství světa v Tampere a Helsinkách bylo prvním, které se konalo v „novém“ světě. Ve světě, který stále ovlivňuje Covid a ruská agrese.

Číslo 356 955 vypadá docela dobře. Po vydělení počtem utkání (64) už to ale taková sláva s diváckou účastí na MS není – utkání šampionátu navštívilo průměrně 5 577 lidí.

Oproti nejpopulárnějšímu mistrovství v historii je to méně než poloviční výsledek, v roce 2015 v Praze a Ostravě chodilo na zápasy průměrně 11 589 fanoušků.

Letošní finský průměr je navíc nejnižší od švédského MS 2002. A rozdíl oproti poslednímu vyloženě finskému pořadatelství? V roce 2003 se hrálo o osm utkání méně, ale turnaj navštívilo skoro o sto tisíc lidí více!

Příčin je hned několik. Ta první a nejsilnější zásadně ovlivnila kulturu a sport po celém světě. Jmenuje se Covid – vzhledem k proměnlivosti situace fanoušci třeba dlouho vůbec nevěděli, jaká protipandemická opatření budou ve Finsku platit. Nejistota se projevila i jinak, lístky si třeba zakoupilo přes dvacet tisíc lidí, kteří na hokej nakonec vůbec nedorazili. 

A vedlejším projevem je také ekonomická krize. V kombinaci s tradičně drahým Finskem se jedná o další faktor, který návštěvnost ovlivnil. Jen si to spočítejte – letenky, doprava po městě, ubytování, potraviny, nějaký ten suvenýr a lístky začínající na tisíci korunách za zápas Česka s outsiderem. A třeba 0,4l piva stálo na ochoze Nokia Areny v Tampere 8,9 EUR.

Nadšenci, kteří za mistrovstvím cestují po Evropě, si přitom kvůli šampionátu berou dovolenou v práci. Na turnaj se těší celý rok, dlouho na něj šetří. Po loňském mistrovství v Rize, které se odehrálo bez fanoušků (jedinou výjimkou bylo utkání mezi Lotyšskem a Německem, na které úřady povolily 934 fanoušků), ale ani letos nebylo jisté, jestli se vůbec lístky začnou prodávat

„Někteří ani nečekali, že by se na stadiony mohli dostat. Ale čtrnáctého února jsme spustili předprodej. A potom přišel 24. únor…“ popsal Heikki Hitanen, generální sekretář turnaje. Naráží tak na ruskou invazi na Ukrajinu, kvůli které byly následně Rusko a Bělorusko suspendovány z letošního mistrovství světa 

„Někteří ani nečekali, že by se na stadiony mohli dostat."

Nahradily je celky Francie a Rakouska, což – se vším respektem k těmto zemím – atraktivitě některých zápasů ubralo. Už jen kvůli geografické poloze je navíc jasné, že by si do Tampere a Helsinek určitě našly cestu tisíce fanoušků z východní Evropy.

O Rusy a Bělorusy na tribunách ale IIHF přišlo, a tak se snížil i podíl zahraničních fanoušků, kterých je obvykle okolo patnácti procent.

A možná i pozdní starty některých utkání mohou být důvodem, proč třeba na MS nechodí více rodin s dětmi. Začátek zápasu ve 20:20 (místního času) znamená jeho konec těsně před půlnocí. Když se hraje ve všední den nebo v neděli, často kvůli tomuto nedorazí ani dospělí, kteří musí další den ráno brzy vstávat. 

Mimochodem, kvůli ruské agresi se helsinská skupina A stěhovala z Hartwall Areny (dnes již Helsinki Halli s kapacitou 13 349), kterou částečně vlastní ruští podnikatelé Roman Rotenberg a Gennadij Timčenko zařazení na sankční seznam Evropské unie. Místo toho se hrálo v menší a starší Jäähalli pro zhruba 8 000 lidí, která sama o sobě nepřiláká tolik zájemců o zábavu.

Nehledě na tradiční oříšek, jak prodat druhou – z hlediska domácího publika méně atraktivní – skupinu. Kdyby třeba právě v helsinské skupině nastupovalo sousední Rusko, mohla být čísla mnohem vyšší. Vzorným příkladem do budoucna může být již zmíněné MS 2015 v Praze. Umístěním „nedomácí“ skupiny do Ostravy přilákali organizátoři mnoho fanoušků ze Slovenska a možná i Polska.

I letošní MS by ovšem mělo skončit ziskem, prezident finského hokejového svazu jej odhaduje na pět až deset milionů eur.

„Vzhledem k tomu, jak pozdě jsme mohli začít prodávat vstupenky a co vše ostatní se kolem nás dělo, jsme s návštěvností spokojeni,“ řekl sekretář Hietanen.

„Skoro 400 tisíc prodaných vstupenek nakonec není až tak špatný výsledek, když přihlédneme ke Covidu a absenci ruských a běloruských fanoušků,“ napsal na Twitter bývalý mluvčí IIHF Szymon Szemberg.

„Vzhledem k tomu, jak pozdě jsme mohli začít prodávat vstupenky a co vše ostatní se kolem nás dělo, jsme s návštěvností spokojeni.“

Měřeno zaplněností kapacit, Finové alespoň překonali své předchozí MS 2013. Letošních 52,6 % je pořád lepších než tehdejších 49 % (MS tehdy spolupořádali se Švédskem).

A když už ne na jiných utkáních, alespoň na těch domácích se jim povedlo vytvořit fantastickou atmosféru. Během deseti zápasů Suomi bylo pokaždé vyprodáno – do nejmodernější Nokia Areny si vždy našlo cestu 11 477 fanoušků.

Foto: Instagram @myhelsinki

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz