Obrovské zadostiučinení, líčí Mucha. Pomohly lepší hlavy, impulsy, posily i dorostenci
René Mucha (uprostřed) s asistentem Jiřím Juříkem
|
Foto: Markéta Křížová
Před rokem po finále smutnil, když v čele střídačky Ocelářů nezískal proti Spartě ani zápas. Teď si ale trenér René Mucha všechno vynahradil. Třinecké juniory dovedl nejen k prvenství v dlouhodobé části, ale tentokrát i k vysněnému mistrovskému titulu! Ovšem přes řadu obrovských překážek...
Pane trenére, jak se po zisku titulu cítíte?
Je to úleva a obrovské zadostiučinění za tu práci a dřinu. Samozřejmě nejenom pro nás trenéry, ale celou organizaci. Myslím si, že jsme předvedli parádní hokej. To, že se nám v posledním utkání podařil obrat, už asi nebyla náhoda, protože to byl už několikátý zápas.
Ve finále dokonce třetí v řadě. Jako by hráči potřebovali nejdřív schytat facku...
Co si budeme povídat, dokud jsme nevedli, tak jsme defakto tahali za kratší konec. Prvním gólem jsme začali domácí pomaličku hlodat. Bylo vidět, že mají místa, kdy si nevěří, a nám se dařilo ta místa využívat.
„Kuba Král odchytal spoustu utkání a přišly slabé chvilky. Od toho ale musí tým šlapat a jestli chce za titulem, tak ho prostě nahradí někdo další.“
Nakonec jste Kometu předčili po fyzické stránce, nemyslíte? V závěru série jste na tom ve druhých polovinách zápasů byli lépe.
Musíme přiznat, že průběh jako v posledním utkání byl i v tom pátém u nás. Od půlky zápasu jsme začali tahat. Doma jsme ve třetí třetině stáhli sestavu na tři pětky, v Brně jsme měli některé hráče pomlácené, takže jsme tam různě míchali jedenáct útočníků. Kluci to fantasticky ubouchali.
Jakub Král se jako vaše brankářská jednička nevyhnul některým slabším momentům. Pak za něj ale zaskočil výborně David Skácel...
Pro brankáře je to vždycky hrozně těžké, mají náročnou sezonu. Teď se bavíme o Kubovi Královi, ale myslím si, že bychom úplně stejně mohli debatovat o Honzovi Kavanovi. On třeba přecházel zpátky ze seniorské do juniorské kategorie. Kuba Král odchytal spoustu utkání a přišly slabé chvilky. Od toho ale musí tým šlapat a jestli chce za titulem, tak ho prostě nahradí někdo další. A v posledním zápase to vyšlo.
René Mucha s pohárem | Foto: Markéta Křížová
Ano, impuls v podobě střídání brankářů za stavu 0:3 vám vyšel naprosto dokonale.
My jsme chtěli impuls už po prohrané první třetině za stavu 0:2, ale bohužel se nic nestalo, takže jsme se po třetím gólu rozhodli vyměnit brankáře. Hráči k tomu přistoupili tak, jak jsme si tajně přáli, že prostě začali více bránit. No a najednou jsme se dostávali víc do hry. Byť ve třetí třetině byl pro nás ještě nějakou dobu stav nepříznivý, tak už bylo vidět obrovské sebevědomí kluků, že chtěli utkání dotáhnout minimálně do remízy. No a když to vyšlo takhle krásně, ještě s tou přesilovkou pět na tři, která nám vyšla a soupeři ne, tak si myslím, že z toho bylo zasloužené vítězství a titul.
„V semifinále jsme po domácích utkáních tekli 0:2. Tým měl vnitřní sílu a sebevědomí, že to dokázal otočit, a s Kometou to bylo ve finále stejné.“
Musíme ale říct, že play off se pro vás vyvíjelo hodně dramaticky, přestože jste do něj vstupovali jako nejvýše nasazený celek. Jak jste to nakonec zvládli?
Byli jsme hrozně rádi, že jsme základní část odehráli prakticky na jednoho overage hráče, jinak jsme používali hráče klasického juniorského věku. Až v závěru, kdy i další týmy začaly overage hráče používat a náš partnerský klub Frýdek-Místek ukončil sezonu, se k nám přesunuli dva hráči ročníku 2003. Doplnili nás i výborní dorostenci, no a sedlo si to. Prošli jsme si v play off trnitou cestou od velkého obratu hned v prvním utkání čtvrtfinále s Pardubicemi, v semifinále jsme po domácích utkáních tekli 0:2. Tým měl vnitřní sílu a sebevědomí, že to dokázal otočit, a s Kometou to bylo ve finále stejné.
To jste ale měli na obrat o zápas víc. V semifinále jste byli v nejtěžší pozici, viďte?
Ano, ve finále to nebyla tak tragická situace jako v semifinále, kde hrajete pouze na tři vítězné. Tam jsme měli nad sebou Damoklův meč a museli jsme každý zápas vyhrát. Z Varů jsme přivezli dvě opravdu zasloužená vítězství na morál a odměnou nám bylo domácí utkání. Ve finále jsme věděli, že z Brna musíme přivézt minimálně jedno utkání. Když se nám podařila obě dvě, bylo to skvělé. A nakonec i to třetí. Musím říct, že se hrálo před krásnou diváckou kulisou. Co víc si může trenér přát než takhle otočit zápas a dovést to k titulu?
„Musím říct, že se hrálo před krásnou diváckou kulisou. Co víc si může trenér přát než takhle otočit zápas a dovést to k titulu?“
I jako trenéři hostů jste si to neskutečně užívali, že?
To víte, že ano. Všichni trenéři nasávají tuhle atmosféru. U nás se hraje play off A-týmu a nešlo najít termíny tak, aby nás přišel podpořit fanklub, který byl s A-týmem. První dvě utkání nám nevyšla a teď hrozilo, že kdyby se hrál sedmý zápas, tak bychom se stejně museli vrátit zpátky na malou halu. Takže jsme se vrátili do našeho stánku a vyšlo to.
Přineslo vám to v pátém zápase štěstí...
Nevím jestli štěstí. Ale pro hráče to byl impuls, zkusili jsme to a vyšlo to.
Loni jste po finále smutnili, Spartě jste nesebrali ani zápas. O co byl letošní tým lepší?
Musím říct, že loni byla Sparta fyzicky, mentálně i herně nad námi. My jsme byli tím náročným semifinále s Jihlavou vycucaní a unavení, a to i mentálně. Tím, že jsme pak ve finále začínali doma a obě utkání prohráli, tak to na nás dolehlo. O to víc jsme si z toho vzali ponaučení a letos jsme na tom v hlavách byli určitě líp. Kromě druhého domácího utkání finále, kde byl náš výkon velmi špatný. Naštěstí si to všichni hráči uvědomili a podařilo se to.
Už jste nakousl dva overage tahouny, Oskara Haase a Michala Ramika. V posledním utkání udělali právě oni dva ten mistrovský rozdíl.
Ano, ale v prvních zápasech to tak nebylo. Ono to pro ně taky není jednoduché, celou sezonu měli ve Frýdku-Místku velmi náročnou. Museli trošičku přepnout, sžít se s jinou rolí. Na začátku jsme je měli s Adamem Cedzem složené dohromady, ale nakonec jsme udělali změnu a ta nám vyšla. Měli jsme štěstí na zásahy do týmu a změny v sestavě.
Oslavy trenérů s týmem v kabině | Foto: Markéta Křížová
Share on Facebook
