Oslavy Britského poháru, pak bleskově do Finska. Bylo to divoké! hlásí Duba
Evropské soutěže postupně rušily nebo odkládaly program, za kanálem La Manche se hrálo dál. Tomáš Duba díky tomu mohl oslavit triumf v Britském poháru, s týmem Sheffield Steelers ovládl prestižní klání a následně si užil bouřlivé oslavy. „Jsme jedni z mála, kteří v této sezoně něco vyhráli," usmívá se zkušený brankář.
Ve Velké Británii se vedle ligové soutěže cení právě pohár. EIHL Cup patří poprvé v historii Sheffieldu. „Klubu se to nikdy předtím nepovedlo, takže to byla veliká událost. Vyvrcholení poháru pořádá vždy tři až čtyři roky jedno město. letos to proběhlo v Cardiffu a nám se povedlo uspět. Jsme za to strašně rádi," povídá nadšeně.
Gólman juniorských mistrů světa 2000 a 2001 znamenal pro Steelers jednu z klíčových opor. Duba toho v kariéře stihl hodně, triumfu v Britském poháru si každopádně cení. „Bylo to velmi náročné. Místní hráči mají kvalitu, soutěž je na vysoké úrovni. V Anglii se hraje o tři trofeje, vedle poháru ještě o vítězství v základní části a pak o titul v play off," přibližuje.
V Anglii nejsou kluci tolik do taktiky, brankář si zachytá
Duba přišel do Sheffieldu loni. Předtím chytal Asijskou ligu, působil v Německu, Rakousku, Itálii, Finsku či ve Švédsku. Za tým Lev Poprad kdysi okusil KHL. „Tohle bylo zase něco nového, pro mě určitě výborná zkušenost. Musím říci, že mě úroveň britské soutěže velmi překvapila. Je tam řada hráčů s minulostí v NHL, znal jsem kluky, proti nimž jsem hrál v EBEL či v DEL. Zápasy jsou kvalitní a náročné," upozorňuje.
U Stellers začínal s brankářským kolegou Pavlem Kantorem, později přišli další krajané Josef Hrabal a Marek Trončinský. „Jsou to zkušení hráči, sami uznali, že britská soutěž není nic snadného. Místní kluci možná nejsou tolik do taktiky, takže jako brankář jsem si zachytal docela dost. Ale úroveň je velmi dobrá," zdůrazňuje.
Hokej zajímá také spoustu fanoušků. „Naše hala má kapacitu devět tisíc diváků, několikrát za sezonu bylo vyprodáno. Průměr na jedno utkání se pohyboval kolem 6500 fanoušků," hlásí. Skvělé zázemí podle něj mají tři nebo čtyři kluby, jinde je to slabší. „Arény jsou tam třeba jen pro dva tisíce, v tomto směru určité rozdíly jsou," dodává.
Málem jako za války. Prázdná letiště, nikde nikdo...
Vrcholem sezony měly být boje v play off, s ohledem na pandemii koronaviru je Duba rád, že proběhl aspoň Britský pohár. „Vyhráli jsme ho a musím říci, že to bylo velké," směje se. „Snad půlka stadionu haly v Cardiffu byla plná našich fanoušků. Zažili jsme neskutečnou atmosféru."
Někdejší reprezentační gólman stihl oslavy s parťáky z týmu, v hlavách hráčů už ale panovaly obavy, co bude dál. „Britové pandemii nejdřív až tolik neřešili. V klubu jsme pak měli sezení, kde někteří kluci řekli, že mají obavy o své zdraví. Především Američané, Švédové a také my Češi. Sledovali jsme, co se děje v Evropě, bylo to nepříjemné."
Vedení ligy nakonec letošní sezonu zrušilo, hokejisté okamžitě začali řešit, jak se dostat domů. Tomáš Duba má za manželku Finku, s rodinou kotví na severu Evropy. „Přesouvali jsme se ve středu – a bylo to divoké! Když to přeženu, tak pomalu jako za války. S dětmi je nás pět, najít letecké spojení z Anglie to Finska znamenalo skoro nadlidský úkol. Také cesta byla hodně divná. Prázdná letiště, nikde nikdo..."
Karanténa? Máme klid, děti si užijí hraček
Ale povedlo se. „Naštěstí! Na poslední chvíli," uleví si. Dubovi museli několikrát měnit plán, letecké společnosti rušily lety, jiné sdružovaly. „Povedlo se nám dostat v podstatě do posledního spoje směr Helsinky. Když jsme přistáli ve Finsku, oddechli jsme si."
Tamní vláda v duchu opatření proti koronaviru automaticky posílá všechny navrátilce ze zahraničí do karantény. „Ale nám to nevadí. Děti si užijí hraček, které pomalu rok neviděli. A my s manželkou jsme rádi, že jsme doma. Že všechno dobře dopadlo. Když jsem viděl, co se děje na hranicích, jak to je s leteckou přepravou, byla fakt klika, že jsme všechno stihli."
V klidu teď bude přemýšlet, co dál. „V Sheffieldu mi dali nabídku, abych pokračoval. Ale teď nevím. Odchytal jsem 60 zápasů, bylo toho dost. Pořád se cítím na to, že bych mohl pokračovat, nechám si všechno projít hlavou," tvrdí. Na jarní měsíce měl v plánu, že se v Česku pustí do studia trenérské licence B. „Po sezoně mi to hezky navazovalo. Ale teď těžko říci, jestli se to povede."
A ještě na jednu akci se hodně těšil. Tomáš Duba nemohl v prosinci do Ostravy na setkání juniorských mistrů světa 2000 po 20 letech, parta šampiónů se nicméně domlouvala, že se ještě jednou uvidí na jaře v Praze. „Teď je to s otazníkem a mě to fakt mrzí. Všechny kluky bych moc rád viděl. No, třeba se to nakonec povede, byť možná v jiném termínu," doufá závěrem.
Share on Facebook
