Pavlát o roli jedničky: Na začátku to byl zápřah. Co zvládl před prvním zápasem?
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Mezi brankáři v Chance lize byste nenašli mladší jedničku. Dominik Pavlát letos chytil šanci za pačesy a v brance Chomutova se nadechl k vynikající formě, která mu vynesla ocenění druhého nejlepšího brankáře. Dvacetiletý gólman se v rozhovoru pro hokej.cz rozpovídal o uplynulé sezoně, záchraně chomutovského hokeje nebo kamarádství s Justinem Petersem.
Dokázal byste na sezoně najít vůbec nějaké negativum?
Jsem soutěživý typ, takže mě nejvíc trápily naše neúspěchy na hřištích soupeře, završené šňůrou sedmi proher v řadě.
Co za tím vidíte, že se vám venku tolik nedařilo?
Úplně nevím, pravděpodobně nám ubližovalo cestování a zbytečný respekt z hostujícího prostředí.
Kdyby vám v létě někdo řekl, že po sedmi zápasech budete mít na kontě tři nuly, věřil byste mu?
Vůbec ne. (usmívá se) Nuly mi nikdy moc nešly, takže to pro mě samotného bylo velké překvapení. Zásluhu na tom ale samozřejmě má celý tým.
„Nuly mi nikdy moc nešly, takže to pro mě samotného bylo velké překvapení. Zásluhu na tom ale samozřejmě má celý tým.“
Nakolik vám vynikající start pomohl?
Moc. Potřeboval jsem se dobrými výsledky na začátku dostat do pohody, a to se mi myslím povedlo.
V jednom říjnovém rozhovoru jste mluvil o tom, že vám minulý rok hodně pomohl brankář Justin Peters. Zůstali jste v kontaktu?
Dá se říct, že ano. S Justinem jsem se v sezoně viděl osobně a párkrát jsme si napsali.
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Tématem byl určitě hokej, dával vám ještě nějaké rady?
Rady už úplně ne, těch mi předal dost, když byl ještě v Chomutově. Bavili jsme se celkově o hokeji, ale i o dalších aktivitách.
Prvoligoví manažeři vás zvolili druhým nejlepším brankářem sezony. Co to pro vás znamená?
Jsem za to nesmírně rád a moc si toho vážím. Po loňském ocenění „Junior roku“ je to další ocenění, které dokazuje, že se mi sezona povedla, a hlavně poprvé v seniorském hokeji. Těší mě to o to víc, že porota byla docela rozsáhlá. Jsem rád, že jsem se líbil i jinde než v Chomutově. (usmívá se)
„Týmový úspěch je u mě na prvním místě. Individuálním oceněním se rád věnuji spíš po sezoně.“
Jste typ, co kouká i na individuální ceny, nebo se soustředíte spíš na týmové úspěchy?
Týmový úspěch je u mě na prvním místě. Individuálním oceněním se rád věnuji spíš po sezoně.
V brance jste chyběl jen v šesti utkáních. Jak jste se s takovou porcí zápasů vypořádal?
Byl jsem skvěle připraven z léta od kondičního trenéra Petra Švehly, který mě udržoval v kondici i během sezony společně s mým trenérem gólmanů Antonem Lukinem. Po fyzické stránce jsem neměl prakticky žádný problém.
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Nechyběl vám během ročníku mezi brankáři zkušenější kolega, k němuž byste mohl přijít pro radu?
Ani ne. Chtěl jsem letos odchytat co nejvíce utkání, a to se mi myslím podařilo. Když jsem potřeboval radu, byl mi vždy k dispozici můj trenér gólmanů, se kterým jsem vše probral.
Jak pro vás byla sezona náročná na psychiku?
Na začátku to byl docela zápřah. Odmaturoval jsem den před prvním mistrákem a už tehdy jsem nevěděl, na co myslet dřív. Před každým zápasem jsem se snažil hrozně soustředit, chtěl jsem trenérům dokázat, že na mně sezonu mohou postavit. Postupně s přibývajícími minutami to bylo už jen lepší a zápasy jsem psychicky zvládal.
„Odmaturoval jsem den před prvním mistrákem a už tehdy jsem nevěděl, na co myslet dřív.“
V Chomutově se v létě podařilo zachránit prvoligový hokej. Jak uplynulý rok vnímáte z týmového pohledu?
Jenom pozitivně. Zaprvé smekám před lidmi, kteří klub převzali a snažili se ho postavit zpět na nohy. Za to jim patří veliký dík, a to nejen ode mě. Kluci v týmu byli super, během sezony nebyl v kabině žádný problém, takže za mě dobrá zkušenost.
V čem podle vás byla největší síla vašeho týmu?
Myslím, že právě v týmovosti. Jako tým jsme neměli moc individualit, naše síla byla v celku, který hrál srdcem. V domácím prostředí ji samozřejmě znásobili skvělí fanoušci, kteří nás po předchozí sezoně neopustili.
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Jak vás zasáhla zpráva o předčasném konci sezony?
To mě hodně mrzelo a vlastně mrzí dodnes. Já se na play off neskutečně těšil. Zdraví je ale přednější, takže to samozřejmě chápu, ale hlavu jsem měl hokejově nastavenou až do samotného závěru ročníku.
Nebojíte se v současné situaci dalších finančních problémů z hlediska klubu?
Loni ta situace byla z mého pohledu daleko horší, od té doby se už asi v tomto směru nebojím ničeho. Snažím se řešit věci, které dokážu ovlivnit, takže na další problémy nemyslím.
„V tuto chvíli se má budoucnost řeší, takže na to teď nedokážu přesně odpovědět.“
Jak to vypadá s vaší budoucností? Budete u Pirátů pokračovat?
V tuto chvíli se má budoucnost řeší, takže na to teď nedokážu přesně odpovědět.
Jak trávíte čas v karanténě?
Pohybuji se mezi Táborem a Chomutovem. Převážně trávím čas doma v Táboře, kde se snažíme s bráchou individuálně připravovat. Během sezony jsem se domů dostal snad jen třikrát, takže to rodině trochu vynahrazuji. Jezdím ale i do Chomutova za přítelkyní, takže mi čas v karanténě docela utíká.
Váš bratr nastupuje za juniorku Motoru. Sledujete během sezony jeho zápasy?
Samozřejmě, některé jsem viděl i naživo. V kontaktu jsme po celou sezonu.
Share on Facebook
