Slovan bojuje o návrat. 2. liga? Máme na zádech terč, ví Čaloun
Foto: slovanusti.cz
Letošní sezona je pro hokej v Ústí nad Labem dost možná klíčová. Obecně totiž platí, že návrat do vyšší soutěže je v uvozovkách nejsnazší hned první sezonu po sestupu. Pokud se to nepovede, může i sebevětší klub zahučet v nižší soutěži na pořádně dlouhou dobu. Boj o návrat do Chance ligy momentálně svádí ústecký Slovan. Jeho průběh popisuje v rozhovoru jednatel klubu a zároveň trenér Jan Čaloun.
Spekuluje se, že ústecká radnice omezí podporu hokeje. Máte o tom bližší zprávy?
Věřím, že všechno dopadne dobře. Vláďu Evana čeká v tomto směru v brzké době řada jednání s městem. Po nich budeme moudřejší. Jak jsem ale řekl, věřím, že podpora nám zůstane zachována. Faktem ale je, že hokej a stejně tak fotbal nemusí od 1. května příštího roku v Ústí patřit mezi preferované sporty, takže ke snížení podpory může dojít.
Jak to myslíte, že hokej a fotbal nemusí v Ústí nad Labem patřit mezi preferované sporty, vždyť jejich návštěvnost je v rámci městských sportů dlouhodobě jedna z nejvyšších?
To máte sice pravdu, u hokeje to platí i přes pád do 2. ligy, ale podle smlouvy, která tady momentálně je, tak hokej a fotbal, pokud nepostoupí do vyšších soutěží, nebudou od 1. května 2023 patřit v Ústí mezi preferované sporty.
Mrzí vás to?
Tak mrzí…. Mě mrzí hlavně to, kde se momentálně ústecký hokej nachází. Byli jsme prvoligovou baštou, ale bohužel se spadlo do druhé ligy. I přesto jsme i dnes nejnavštěvovanějším sportem v Ústí nad Labem. Jako klub se chováme ekonomicky. Skládáme tým podle našich reálných možností. Pořád říkám, že abyste mohli hrát v Chance lize důstojnou roli, musíte mít na sezonu přichystaných minimálně 25 milionů. Takovou sumu my dnes nemáme.
„Věřím, že podpora nám zůstane zachována. Faktem ale je, že hokej a stejně tak fotbal nemusí od příštího roku v Ústí patřit mezi preferované sporty."
Jaký je tedy váš aktuální rozpočet?
Zveřejňovat ho nebudu, ale je menší, než byl loni na Chance ligu. Loni jsme se přitom pohybovali kolem šestnácti milionů korun.
Obecně by se asi dalo říct, že sport v Česku je dost podfinancovaný, ne?
Určitě, mám teď přímé porovnání s Německem, protože moji synové hrají hokej v Drážďanech a rozdíl je enormní. Je takový, že se skoro ani nedá popsat.
Dokázal byste rozdíl vyjádřit konkrétními čísly?
To nedokážu, ale tím, že synové jsou v Drážďanech, jsem do jejich systému výchovy mládeže dost nakouknul. Němci jsou velmi ambiciózní. Sport řadí ve své společnosti velmi vysoko, nejde přitom jen o hokej. Program v Drážďanech sdružuje například i krasobruslení, short track nebo fotbal. Jejich cílem je vychovávat pro Německo co nejvíce reprezentantů. Zároveň si uvědomují, že finance investované do sportu slouží jako účelná prevence vůči nemocem. Vědí, že se jim vynaložené prostředky vrátí.
„Rozpočet máme oproti loňské sezoně nižší, loni jsme se pohybovali kolem šestnácti milionů korun."
Jak si vlastně synové v Německu zvykli?
Drážďany jsou od nás 45 minut cesty, takže jedí a spí doma. Z rodičovského úhlu pohledu je o ně postaráno. V Německu se učí být v novém systému, který v zemi funguje a který někam směřuje. Jako rodič jim chci zajistit co nejlepší podmínky. Neříkám, že se hokejem budou živit, ale alespoň se naučí jazyk, což je v dnešním stylu života strašně důležité. Když to vezmu z pohledu svých zkušeností, pro mě byla největší rána, když jsem přišel do zahraničí a neuměl promluvit.
Foto: slovanusti.cz
Co říkáte na dosavadní působení Slovanu ve 2. lize? Nevedete si špatně, ale zároveň vás potkávají výkyvy.
Popsal jste to naprosto přesně. S dosavadní sezonou prozatím nemůžeme být úplně spokojení, protože se potýkáme s výkyvy. Jsme schopni odehrát skvělé zápasy, ale pak kolikrát přijde totální výpadek. Dolů nás posílá především nedostatek herní kázně a disciplíny. Bohužel dlouhodobě.
Uvažovali jste o pokutách?
Ještě na ně nedošlo, ale na rovinu říkám, že můžeme sáhnout i k nim. Řešíme to na denní bází, přesto je nedostatek kázně pořád náš největší problém.
„Potýkáme se s výkyvy. Dolů nás posílá nedostatek herní kázně a disciplíny."
Kromě funkce jednatele znovu figurujete i na střídačce A-týmu. Jak si návrat k trenéřině užíváte?
Jsem za tuhle možnost strašně rád. Sport a trenéřina mě strašně baví a naplňují. Upřímně říkám, že někdy je to hodně těžké, ale takový je život. Kdyby v něm bylo všechno jednoduché, nebylo by to to ono.
Jaký dojem na vás udělala 2. liga?
Nevěděli jsme, co od soutěže očekávat. Už kvůli tomu, že se v ní potkávají týmy, které se snaží fungovat na profesionální úrovni a trénují dopoledne, s týmy, které trénují večer po práci. Soutěž má svou kvalitu, pokud se tedy potkávají ambiciózní týmy. Největším favoritem, naší západní konference, jsou za mě Letňany. Silný je ale také Tábor, Příbram či Chomutov. Ve východní konferenci je jasná dominance Znojma. Právě Znojmo je pro mě největším adeptem na postup do Chance ligy.
„Soutěž má kvalitu, pokud se tedy potkávají ambiciózní týmy."
Trochu škoda, že si s nimi v základní části nezahrajete, že?
Pravda, ta soutěž je v tomhle nešťastně nastavená. Za sebe bych se rád poměřil s týmy z Moravy. Alespoň formátem jednou doma a jednou venku, na druhou stranu chápu, že se hledí na ekonomiku a že pro řadu klubů by bylo cestování přes celou republiku finančně neúnosné.
Vnímáte, že zejména z pohledu menších klubů máte na zádech terč?
Jednoznačně! Zejména menší kluby se proti nám chtějí předvést. Hráčům proto říkáme, že my musíme být připravení daleko víc. Všichni chtějí skalp ještě loni prvoligového klubu.
Mimochodem, nejen mě svými výkony udivuje pětačtyřicetiletý veterán Jaroslav Roubík. Neskutečné, co ve svém věku předvádí, že?
Na to existují dva pohledy. Jeden je ten hezký, když si uvědomíte, jakou výkonnost Jarda pořád má. Je mu 45 let, má určité zdravotní problémy, rozjezd do sezony měl pomalejší, což je u starších hráčů normální, ovšem pořád patří mezi naše nejlepší hráče. Řekl bych, že si hokej užívá. Nejenže týmu přispívá bodově, na ledě dokáže odvést i černou práci.
„Mrzí mě, že hráči starších ročníků jsou lepší, než mladí kluci."
A ten nehezký pohled?
Mrzí mě, že hráči starších ročníků jsou lepší než mladí kluci. Je to problém celého českého hokeje. Vychováváme málo rozdílových hráčů, naopak mnohdy vychováváme hráče, kteří nemají správné návyky ohledně chování se na ledě. Musíme na tom pracovat.
Plánujete před play off tým posílit?
Nijak zásadně do něj nesáhneme, což je záležitost zejména financí. Víme, že náš kádr není široký, máme čtyři pětky a můžou přijít zranění, ale kádr skládáme podle toho, abychom klub jako takový nezatížili směrem do budoucna. Dobré je, že jsme od léta pospolu. Věřím proto, že když dokážeme odbourat zmíněnou nevyrovnanost, mohli bychom dojít daleko.
V sobotu vás čeká derby v Chomutově, slyšel jsem, že vaši fanoušci dorazí v hojném počtu.
Co vím, chystají se dva autobusy. V Ústí přišlo na začátku sezony na derby s Chomutovem 2 400 lidí. V Chomutově by mohlo být kolem tří až čtyř tisíc. Jsou to zápasy, které mají kvalitu, protože v obou týmech jsou hráči s historií. Ideální příprava na play off.
Foto: Kryštof Hanzl, czechsportphoto.com
Share on Facebook
