Uvadající Bedard, norský objev, domácí Polák i pátý v historii. Aneb junáci na MS
Stian Solberg
|
Foto: Jakub Knap
Co jste dělali vy, když vám bylo devatenáct? Anebo ještě méně... Už v tomhle věku válí řada hokejistů na probíhajícím šampionátu dospělých, celkem se v Praze a Ostravě představilo osmnáct juniorů. Vlastně mezi nimi najdeme i šikulu, který před turnajem přitahoval nejvíc pozornosti ze všech Nečechů.
Řeč je samozřejmě o Connoru Bedardovi. Hvězdnou úvodní sezonou v Chicagu potvrdil veškerá očekávání, která se kolem něj točila od zisku tzv. statusu výjimečnosti v kanadské juniorce. Do šampionátu vletěl úplně stejně skvěle – v prvních třech zápasech dal pět gólů! Jenže od té chvíle už nepřidal ani bod.
Jestliže se před polovinou základní skupiny zdálo, že by mohlo dojít na přepis historického juniorského maxima, které drží od roku 1993 se sedmnácti body Eric Lindros, pak tyto naděje vzaly rychle za své. Třeba v utkání proti českému týmu jste o Bedardovi zkrátka nevěděli.
Velký příběh píše už jen pouhou účastí Konsta Helenius. Finský útočník se v probíhajícím ročníku podíval na mistrovství dvacítek, osmnáctek a nakonec i to seniorské, což se mu povedlo jako teprve pátému hráči v historii. Před ním to dokázali Američan Jack Hughes (2019), Švýcar Kevin Fiala (2014) a Bělorusové Andrej Kosticyn s Vadimem Karagou (oba 2003).
Helenius navíc vstoupil do přípravy s finským áčkem, aby si odskočil na domácí šampionát U18 a po vypadnutí ve čtvrtfinále hned dorazil zpátky k seniorskému výběru do Brna. Na MS se ale do sestavy zatím dostal jen ve třech zápasech.
Jasně největší zastoupení v týmech pražské skupiny však měli junioři z Norska. Severská země na sebe v ohledu výchovy mladých hráčů upozorňuje hodně hlasitě, vždyť mezi elitou letos hrály i její dvacítka (ta ale sestoupila) a osmnáctka (ta se zachránila). Nominace čtyř mladíčků na áčkové mistrovství vlastně byla logickým důsledkem.
A taky znamenitou volbou! Michael Brandsegg-Nygard se uvedl pěti body (3+2), což se od něj možná tak trošku i čekalo. Zato představení, které v Praze zanechal obránce Stian Solberg, sebralo dech asi všem. Ne z hlediska produktivity (2+1), ale celkové hry. Osmnáctiletý Solberg odehrál před mistrovstvím jen dva zápasy za seniorský výběr, přesto teď na ledě působil jako zkušený mazák.
Vysloužil si i pátý největší ice time ze všech (22:44 na zápas). Jestliže ho dosavadní prognózy draftu řadily do druhého kola, teď si velmi hlasitě řekl o kolo první, kde by tedy Norsko velmi reálně mohlo mít dva zástupce.
Dva zbývající junáci takové vyhlídky nemají, forvardi Noah Steen a Petter Vesterheim nicméně hráli na MS dospělých už podruhé. Steen přispěl třemi body (1+2), Vesterheim se neprosadil.
Také další severská hvězdička se na šampionátu představila i loni, kdy prošla draftem – Oskara Fiskera Mölgaarda si z 52. pozice vybral Seattle. Před rokem dánský talent nebodoval, teď už si polepšil na gól a tři asistence. Osmým juniorem ve skupině A byl rakouský útočník Vinzenz Rohrer, volba Montrealu z draftu 2022 při své premiérové účasti zaznamenala dvě nahrávky.
A teď do Ostravy: Ačkoli Američané disponují oproti Norům při stavbě kádru pochopitelně zcela jinými možnostmi, také vzali do Česka čtyři borce narozené v roce 2004 či později. Ti však nemají v kádru tak významné role. Nejvíc se asi mluví o brankáři Treyi Augustinovi, jenž zasáhl do tří zápasů, ale kompletně odchytal jen ten proti Polsku. Augustine letos dotáhl ke zlatu americkou dvacítku a nyní se stal historicky nejmladším brankářem, který kdy v seniorské reprezentaci USA nastoupil.
Ze tří nadějí v poli zaznamenal gól pouze Gavin Brindley. Proti českému týmu se ve čtvrtfinále postaví i dvě volby z elitní desítky loňského draftu, další forvardi Ryan Leonard (0+1) a Will Smith (bez bodu). Nikdo z nich nedostával v základní skupině více než devět minut na utkání, jejich čas přijde až v dalších letech.
Úplně jinou pozici mají ve slovenském kádru Juraj Slafkovský a Šimon Nemec, však ti už jsou na svém třetím mistrovství prakticky za mazáky. O Slafkovském se hodně mluví v souvislosti s jeho celkovým projevem a chováním; vzhledem k neuvěřitelnému tlaku, jemuž v posledních letech čelí, mu ale nějaké to troufalejší gesto snad můžeme odpustit.
Moc by mu samozřejmě pomohl gól, nicméně i sedm asistencí mu stačí na juniorské skupinové maximum. Když chce, v útočném pásmu rozjede kolotoč jako málokterý jiný hráč na turnaji. Nemec je hned po Slafkovském druhým nejvytíženějším hráčem týmu a na kontě má gól a pět nahrávek.
Obě hvězdičky se v Ostravě mohly díky fanouškům cítit jako doma, ale vlastně ještě mnohem víc to platí o Krzysztofu Maciasovi. Polský talent si zahrál na ledě, který zná z působení ve Vítkovicích jak své boty! Navíc ještě zopakoval, ba vylepšil svůj kousek z prvních krůčků v místním extraligovém týmu: Při debutu na mistrovství vstřelil Lotyšům dva góly a připadal si jako ve snu. I díky němu asi spousta českých příznivců přála Polákům záchranu, ale marně.
Na přesně opačnou metu cílí Švédové i se svým benjamínkem Felixem Ungerem Sörumem, jenž se však objevil pouze ve dvou utkáních. Stejně jako on nebodoval ani kazachstánský obránce Dmitrij Breus, který čerpá i ze zkušeností z KHL, a ke zklamání lotyšských obhájců bronzových medailí ani prospekt Bostonu Dans Ločmelis.
Share on Facebook
