V Olomouci stále věří. Na ledě problém nebyl, popisuje Kalman restart dorostu
Foto: Markéta Křížová
Olomoucká mládež nezažívá zrovna nejzářnější období. Dorostenci skončili v základní skupině na posledním místě, v prvních kolech nadstavby ovšem ožili a vyhráli tři z prvních čtyř zápasů. Obránce a slovenský reprezentant Adam Kalman poodhalil, co vedlo ke zlepšení a s čím kohouti vstoupili do druhé části sezony.
Adame, základní část asi nedopadla podle vašich představ. Jak se za ní ohlížíte?
Výsledky v základní části byly strašné, i když ty zápasy podle toho ve skutečnosti nevypadaly. Na začátku jsme měli hodně vyrovnaných zápasů, které jsme mohli vyhrát, ale v závěru nás zradila nepozornost a určité chyby, kterým se teď věnujeme. Ke konci nás zasáhla marodka a po psychické stránce to taky nebylo úplně nejlepší, protože nás prohry srazily.
Připsali jste si jedinou výhru za tři body, kde byl problém?
Myslím si, že to ovlivnila naše nepřipravenost v hlavách. Na trénincích jsme samozřejmě makali, ale do zápasů jsme nenastupovali tak, jako tomu bylo třeba loni. V týmu teď proběhly určité změny, které nás spíš než nastartovaly, tak restartovaly. Teď už se věnujeme více i psychické stránce věci. Myslím si, že na ledě problém nebyl.
„Minulou sezonu u nás v dorostu také nebyl začátek nic moc, taky nás ovlivnila marodka, ale pak se to zvedlo.“
Odehrál jste i jeden zápas za juniorku, která je na posledním místě tabulky. Jaká je v týmech nálada?
Určitě je ve vzduchu cítit, že se něco děje. Abych to řekl na rovinu, tak každý ví, že se musí začít vyhrávat. Hráči a trenéři ale nic nevzdávají. U nás v dorostu i v juniorce na sobě nedáváme nic znát a v kabině panuje pohoda. Stále věříme procesu. Když nám přinesl ovoce v minulé sezoně, tak si myslím, že to přijde i teď. Je jen otázkou času, kdy se nám začne dařit.
Změnilo se od minulé sezony něco?
U nás konkrétně v dorostu byl minulou sezonu trenér Křivohlávek, který se vrátil do svého domovského Havířova. Tréninky se určitým způsobem změnily, ale jejich jádro je pořád stejné. Minulou sezonu u nás v dorostu také nebyl začátek nic moc, taky nás ovlivnila marodka, ale pak se to zvedlo. Přesně tak, jak se začínáme zvedat teď. Já si myslím, že pokud budeme takhle pokračovat nadále, tak ještě může juniorka i dorost udělat nějaký ten úspěch.
Ke změně trenéra dorostu došlo také v průběhu sezony, nastoupil k vám Mojmír Trličík. Pomohlo vám to?
Určitě se na trénincích věnujeme víc taktice. Nejdůležitější je ale to, že jsme potřebovali restart. Nevěděli jsme, co se s námi děje, a myslím si, že změna trenéra byl pro nás ten správný impuls. My jsme si pak i sami řekli, že začínáme od nuly. Základní část jsme hodili za hlavu a už se jí nechceme věnovat. Pro nás teď začala nová sezona.
Foto: Markéta Křížová
A v nadstavbě se vám zatím daří, ze čtyř zápasů jste tři vyhráli…
Každý zápas byl hodně vyrovnaný. V naší dolní tabulce jsou všichni soupeři na stejné úrovni, a proto si myslím, že všechny zápasy budou vyrovnané a poměrně náročné. Akorát s Hvězdou jsme prohráli 2:7, protože nám utekla druhá třetina. Dostali jsme v ní celkem šest gólů, což se nám ale stává poměrně často, že nezvládneme druhou třetinu. Ostatní zápasy ale byly vyrovnané a v těch dalších budou také rozhodovat úplné maličkosti, jako jsou například přesilovky a oslabení. Jedna malá chyba nás může stát tři body.
Kromě toho je ve skupině také strach ze sestupu. Vnímáte ho?
Pro nás je teď určitě priorita udržet extraligu a nejlíp se vyhnout i baráži. Po základní části sestupový scénář samozřejmě každému běžel v hlavě, ale teď se na to snažíme nemyslet. Neustále se ohlížíme po play off a řekl bych, že pokud budeme nadále předvádět takové výkony, s jakými jsme nadstavbu začali, tak se sestupu vůbec bát nemusíme. Naopak já i ostatní kluci si dáváme vysoké cíle a stále chceme postoupit do play off.
Takže necítíte tlak?
Mírný tlak samozřejmě cítíme, ale snažíme se negativním myšlenkám vyhýbat. V těch hlavách to tam ale stále někde je, to nebudu říkat, že ne. Vždycky se může něco stát, ale snažíme se od toho odstřihnout a myslíme jen na pozitivní věci.
„Pro mě i pro ostatní kluky je skvělá zkušenost porovnat se na mezinárodním fóru.“
O víkendu jste zvítězili 3:1 nad Kometou a 3:0 nad Přerovem. Jaké to byly zápasy?
Byly to zápasy nahoru dolů, my i soupeři jsme měli šance a rozhodovaly opravdu maličkosti. V této fázi soutěže se hlavně musí proměnit každá šance, protože i jeden gól může rozhodnout. Právě třeba na Kladně v prvním zápase jsme vyhráli o gól, takže tohle je také jedna z věcí, která je a bude klíčová.
Letošní sezona vám v dosavadním průběhu nabídla také dva turnaje za slovenskou šestnáctku. Co to pro vás znamená?
Pro mě i pro ostatní kluky je skvělá zkušenost porovnat se na mezinárodním fóru. Beru to jako možnost získat zkušenosti, protože ne každý má šanci dostat se do reprezentace. Právě proto jsem rád za každý sraz a každý turnaj, který můžu absolvovat. Zatím jsem rád, že mi trenéři věří a pozvali mě na turnaje v Salcburku a Příbrami.
Jste spokojený s tím, jak jste se v reprezentaci uvedl?
V Salcburku to byl pro nás všechny úplně nový svět hokeje. Na každém rohu byla cítit nervozita, v Příbrami už to bylo lepší, cítili jsme se víc komfortně. Proto si také myslím, že za výkony, které jsem tam předvedl, se vůbec nemusím stydět. Doufám, že jsem trenéry přesvědčil o tom, že mám na to dostat se i do dalších nominací.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jaká je síla vašeho ročníku?
Když to tak řeknu, tak naše slovenská šestnáctka se ještě ani jednou nesešla v plné síle, protože hodně kluků chodí neustále do sedmnáctky. Když budu jmenovat konkrétně, tak třeba Míša Svrček s námi ještě nebyl ani na jednom turnaji. Myslím si ale, že když seskupíme plnou sestavu, tak budeme mít velkou sílu. A pokud bychom se takhle v budoucnu vydali třeba do Ameriky, tak můžeme uhrát dobrý výsledek. Myslím si, že náš ročník není úplně špatný.
V reprezentaci i olomouckém dorostu bodujete. Jaký styl hry upřednostňujete?
Statistiky na to možná nevypadají, ale vždycky se snažím podporovat útok. Všechno se ale vždycky odvíjí od konkrétního zápasu, protože i trenéři nám neustále vštěpují, že na prvním místě musí být obrana. Já se snažím být útočný bek, tím pádem hodně jezdím do útoku a chci být ofenzivní.
„Statistiky na to možná nevypadají, ale vždycky se snažím podporovat útok.“
Máte nějaký vzor?
V posledních letech hodně sleduji Calea Makara, což mám asi stejně jako většina obránců mého věku. Kdybych měl jmenovat hráče, kterého jako vzor sleduji už delší dobu, pak je to Rasmus Dahlin.
Je něco konkrétního, na čem byste chtěl zapracovat?
Mohl bych vylepšit koncovku, protože v zápasech se hodně dostávám do šancí, ale třeba vůbec netrefím branku, nebo orazítkuju jen znak na hrudi gólmana. Samozřejmě bych se ale chtěl zlepšit v obraně, protože občas trochu zazmatkuju, nebo si všichni hráči v lajně špatně přebereme hráče a jsou z toho problémy.
Už jsme se bavili o týmových cílech, jaké jsou ale ty vaše osobní?
Můj osobní cíl je absolvovat ještě nějaké zápasy v juniorce, i když to se bude hodně odvíjet i od výsledků. Věkově jsem ještě prvoročák v dorostu, takže jsem vůbec nečekal, že bych mohl nastoupit do nějakého zápasu juniorky. Jsem ale rád, že se s nimi občas můžu zapojit do tréninkové jednotky a že už mi trenéři dali v jednom zápase šanci. Taky si myslím, že jsem tento zápas neodehrál špatně. Soustředil jsem se spíš jen na obrannou činnost a nesnažil se něco vymýšlet. Mým takovým dlouhodobým cílem pak určitě bude dostávat se pravidelně do nominací reprezentace, protože to zatím beru jako největší zkušenost své kariéry.
Share on Facebook
