Voženílek sestřelil Hradec: Tady jsem pořád pardubickej de*il...
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Jeden nájezd, druhý nájezd. A pak ještě několik dalších. Žádný z nich ale neskončil za zády Marka Mazance, jenž držel Oceláře na hradeckém ledě ve hře. Spoluhráči toho využili a vystřihli obrat z 0:2 na 3:2, který v prodloužení korunoval Daniel Voženílek!
Jistě, Oceláři mají v extralize výtečnou formu, vyhráli šestý z posledních sedmi duelů. Ale pod Bílou věží to s nimi mohlo dopadnout úplně jinak. Totiž hodně nepěkně.
Měli totiž prachbídný start a i v dalším průběhu zápasu je držel nad vodou brankář Marek Mazanec. Proti svému bývalému zaměstnavateli se vytáhl, na ledě nebylo lepšího hokejisty.
„Gólman je v hokeji nejdůležitější a Mazi to potvrzuje každý zápas, co je v bráně. Zavřel to a moc nám pomohl, byl nejlepším hráčem utkání. Možná ten jeden gól mohl chytit,“ vyčítá parťákovi naoko Daniel Voženílek. „Ne, dělám si srandu. Když vám gólman dá šanci vyhrát, tak to je skvělé,“ říká už vážně.
Na Mazancovi si vylámali zuby Jergl, McCormack nebo Radovan Pavlík. Přitom zrovna při hradeckém angažmá často opakoval, jak nájezdy nemá rád.
„On to říká i teď, ale asi to trénuje. Před každým zápasem jezdíme nájezdy, možná znal i kluky z Hradce. Díky mu za to,“ vzkazuje Voženílek.
„Tady na mě pořvávají každý zápas, je jedno, v jakém přijedu dresu. Pořád jsem pardubickej de*il.“
Kdyby Oceláři neprohrávali po první třetině 0:2, ale inkasovali by ještě další gól nebo dva, už by se jim do zápasu vracelo mnohem hůř.
Mužstvo jako obvykle přijelo do Hradce Králové den předem, ale s ohledem na jeho počáteční výkon šlo – s prominutím – o vyhozené peníze za hotel. Třinečtí hokejisté působili, jako kdyby právě vystoupili z autobusu. V úvodu absolutně nestačili domácímu tempu.
„Věděli jsme, že nás čeká těžký zápas. Přece jenom oni hrají takovým zvláštním stylem, že hodně projíždějí, jsou rychlí. Přijde mi, že s Hradcem můžete prohrát 0:7 i vyhrát 7:0,“ vytahuje Voženílek zajímavou myšlenku. „Začátek nám utekl, tak jsme si řekli, že to musíme zklidnit a víc si je pohlídat, nevystupovat proti nim tolik,“ popisuje.
A povedlo se. Marko Daňo navíc v přesilovce snížil, Martin Růžička ve třetí třetině vyrovnal a Daniel Voženílek minutu před koncem prodloužení rozhodl.
Takový obrat je hodně cenný pro sebevědomí! „Já si myslím, že všichni v týmu i okolo něj vědí, že máme silný tým. Věřili jsme, že to zvládneme,“ líčí autor klíčové branky.
Jen bylo trochu paradoxní, že Voženílek skóroval z nájezdu – tedy disciplíny, ve které se jeho soupeři tolik trápili. „Myslím, že Růža (Martin Růžička) tam byl docela dlouho. Měl jsem jít na led s Nestym (Andrejem Nestrašilem), a on mi říkal: Běž ty. Tak jsem tam skočil a jel sám na bránu. Puk mi trošku skákal, tak jsem radši zvolil kličku,“ říká k bekhendovému blafáku, který zakroutil za beton brankáře Kiviaha.
Voženílek rozhodl zápas v Hradci
Hokejovým způsobem se tak „vysmál“ hradeckým fanouškům, kteří ho během utkání častovali nadávkami odkazujícími na jeho pardubickou minulost.
Voženílek jim totiž spolehlivě cuchal nervy. Díky své obrovité postavě se nezdráhal chodit do soubojů a taky je dohrávat.
„Tady na mě pořvávají každý zápas, je jedno, v jakém přijedu dresu. Pořád jsem pardubickej de*il,“ směje se. „Ale jsem rád za vítězství i za ten vstřelený gól,“ dodává.
V třineckém táboře se okolo Vánoc rozhostila pohoda, tým jede na vlně. Za poslední období si mohl vyčítat jen porážku na ledě slabšího Kladna.
„Na začátku jsme se trochu hledali, ale potom jsme najeli na vítěznou vlnu. V zápasech děláme správné věci a daří se nám to dotáhnout, až na ten zápas s Kladnem. Play off se blíží, tak budeme pokračovat v práci,“ burcuje závěrem Daniel Voženílek.
Share on Facebook
