Byl to skvělý čas, říká o zlatém šampionátu Tomáš Vokoun. Už má novou medaili mistra světa

Po zlatém mistrovství světa si Tomáš Vokoun užil v Kolíně nad Rýnem bezprostřední oslavy titulu, do Prahy už ale s ostatními nedorazil. Hrdina českého výběru, bez něhož by národní tým na nejvyšší stupeň nejspíš nevystoupal, vyrazil domů za rodinou. Unavený, šťastný. A také bez medaile. "Nevím, co se přesně stalo, jestli medaili neudržela spona. Každopádně jsem zjistil, že ji nemám, zůstala mi jen stuha," říká. Cennou relikvii musel oželet, ale ne na dlouho. Medaili už zase má, Vokoun ji dostal od zástupce svazu Jana Černého na pražském letišti bezprostředně po příletu z Floridy.

Gólman tamních Panterů dorazil do vlasti s manželkou i s oběma dcerami, celá rodina se nejprve vyfotila s pohárem mistrů světa, Vokoun poté pohovřil s novináři. Pohledem občas zabrousil na pohár i na medaili. "Tu původní našli kluci, ale byla dost zničená. Jsem moc rád, že mám novou. Na relikvie jsem nikdy moc nebyl, třeba většinu výstroje jsem v kabině po finále rozdal. Něco si vzali spoluhráči, něco šlo na charitu. Ale medaili si samozřejmě schovám," poznamenal.

Zatímco ostatní zlatí hoši slavili den po finále s Rusy na pražském Staroměstském náměstí, Vokoun a ještě Michal Rozsíval mířili do Spojených států. "Měl jsem to tak naplánovanmé od začátku. Byl jsem s týmem pět týdnů, bez rodiny, strašně jsem se těšil domů. Samozřejmě mi bylo líto, že jsem to neoslavil s fanoušky v Praze. Ale předem jsem to takhle naplánoval," řekl.

Ve sportu nikdy nevíte, jak to dopadne

Od velkého triumfu utekly už víc než tři týdny, Vokoun má před očima stále spoustu krásných momentů. "Na některé nikdy nezapomenu. Měli jsme především skvělou partu. Třeba po prohře s Norskem nebo Švýcarskem jsme prožívali těžké chvíle, ale jak se ukázalo, ještě víc nás to posílilo. O našem vítězství se hodně mluvilo jako o zázraku. O velkém překvapení. Nikdo to nečekal. Na sportu je krásné, že nikdy nevíte, jak to všechno dopadne," připomněl.

Po příletu z Evropy se Vokoun snažil věnovat nejbližším. "Starší dcera dělá krasobruslení, jezdil jsem s ní na tréninky. Tu mladší jsem zase bral do školy a pak ji vyzvedával. Manželka si mohla trošku odpočinout. Byli jsme na dovolené, zbyl čas i na malou oslavu," popsal. Okolí Floridy momentálně ničí následky ekologické ropné katastrofy v Mexickémn zálivu, ale tahle skutečnost plány českého brankáře nenabourala. "Nás se to nedotklo a doufám, že ani nedotkne. O dovolené jsme pluli lodí trasou spíš na Bahamy. V místě, kde jsme odpočívali, žádné problémy nevznikly," dodal.

Vokoun si stále ještě užívá volnějšího režimu, nicméně už také myslí na nový ročník. Do organizace Panthers nastoupil nový generální manažer Dave Tallon, který naznačil, že s gólmanem mistrů světa počítá. "Mluvili jsme spolu, manažer si přeje, abych zůstal. Z rozhovoru mám jiný pocit, než jaký jsem získal po debatě s dřívějším manažerem," připustil. Tallon ví, že by Vokoun rád zabojoval o Stanley Cup. "Naším prvořadým cílem bude postup do play off. Floridě se to deset let nepovedlo, ale já nevidím důvod, proč bychom to příští sezonu nemohli dokázat."

Cestu ukázaly Chicago nebo Philadelphia

Ale co když to nevyjde? "S manažerem jsme hovořili o tom, že kdyby šance na play off nebyla, tak mi umožní odchod," doplnil. Nikdo neví, co se stane za deset měsíců, Vokoun by byl nejraději, kdyby si o nejcennější hokejovou trofej zahrál s Pantery. NHL je hodně vyrovnaná, a také nevyzpytatelná. "Podívejte se na Chicago. Když jsme tam před pár lety hráli, bylo v hledišti prázdno, slyšeli jste odrazy kotoučů od mantinelu. Dneska? Mají vyprodáno na roky dopředu, vyhráli Stanley Cup. Nebo Philadelphia. Ta také ještě nedávno patřila k nejhorším klubům ligy. A letos se dostala do finále," upozornil.

Florida má základní pilíř úspěchu k dispozici, i za Atlantikem vědí, jakým způsobem Tomáš Vokoun chytal mistrovství světa. "Na turnaji byla většina manažerů z klubů NHL, které nešly do play off. Šampionát sledují, v konkurenci ruské KHL zase není na trhu tolik kvalitních hráčů. Před rokem třeba vyšlo mistrovství světa Švédovi Gustavssonovi a Toronto mu hned nabídlo jednocestný kontrakt. Navíc z Floridy byli v Německu trenér De Boer i někteří hráčů, místní noviny o tom docela psaly," reaguje.

Zlatou radost zažil někdejší brankář Kladna, Montrealu či Nashvillu už v roce 2005, letošní triumf si každopádně velmi užíval. "Mrzelo mě, že jsem medaili hned nemohl ukázat dcerám. Manželka věděla, že jsme ji ztratil, připravil jsem ji na to v telefonu. Ale děti byly zklamané." Teď, když dostal náhradní, je konečně všechno v pořádku. V nejbližších dnech se Tomáš ještě bude vracet k úspěchu z Kolína nad Rýnem. "Těšíme se na rodiče, chceme, aby děti viděly babičky a dědečky. Najdu si samozřejmě čas i na kamarády, určitě ještě proběhne malá oslava úspěchu," plánoval.

Vuvuzely v NHL? Bylo by to zvláštní

V sobotu 26. června bude Vokoun přítomen slavnostnímu vyhlášení ankety Zlatá hokejka, brankář Floridy patří k největším favoritům na vítězství. "Spousta kluků měla výbornou sezonu. Tomáš Plekanec, Dominik Hašek, Jarda Jágr. Osobně nemám moc rád veřejné akce, i když vyhlášení proběhne v Karlových Varech, odkud pocházím. Ocenění každého potěší, ale na druhou stranu - pokud to nevyjde, skákat z mostu určitě nebudu," usmál se.

Pobyt doma si hodlá zpříjemnit mimo jiné sledováním fotbalového mistrovství světa. "Všude je to akce číslo jedna, ale v Americe ne," pravil. Navzdory tomu dobře ví, co dokáží vuvuzely. Dovedl by si je Vokoun představit na zápasech NHL? "Bylo by to zvláštní. Nevím, jak by se na to tvářila liga. Já si dění na stadionu moc nevšímám, nesleduju ani kostku, zajímá mě jen to, co se děje na ledě. Ale opravdu nedokážu posoudit, jak by to s vuvuzelami při utkáních vypadalo," přemítal.

Jakmile vypukne nový ročník, Vokoun naplne všechny síly, aby byl platný Floridě. Aby se s ní dočkal úspěchu. Prozatím nepřemýšlí nad tím, kdy přijde další příležitost nastoupit za reprezentaci, která má staronového kouče Aloise Hadamczika. "Když bude o mé služby zájem, a já budu mít výkonnost i zdraví, rád bych přijel. V Německu to byl s klukama skvělý čas. Každý velký turnaj jsem bral stejně - ať to byla olympiáda nebo mistrovství světa. Osobně jsem se vždycky hrozně těšil na atmosféru, na tu partu kluků, s nimiž se znám, nebo proti nimž jsem zatím jen hrál," vyznal se.

S věkem si startů za národní tým váží víc a víc. "Přál bych klukům, kteří letos nemohli přijet, aby jednou zažili tu naší partu. Pak pochopí, jaký je to krásný pocit, když reprezentujete svoji zemi," připomněl. Vokoun momentálně netuší, co v tomto ohledu nastane, kdy zase bude k dispozici. Záleží to na mnoha okolnostech, především tedy na výsledcích jeho klubu. "Víte, v mém věku nikdy nevíte, který zápas bude v národním týmu posledním. Jak jsem řekl, když to půjde, příště rád přijedu. Uvidíme," uzavřel.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace