Gól po pěti vteřinách v reprezentaci! Je to sen? nevěřila Mlýnková
Foto: Martin Voltr
Takovou premiéru v národním týmu by si přál úplně každý hokejista. Čtrnáctiletá Natálie Mlýnková se o Vánocích dočkala své první pozvánky do seniorské reprezentace a předvedla neuvěřitelný kousek: V úvodním zápase novoročního turnaje proti Rakousku dala gól hned ve 49. sekundě, okamžitě poté, co poprvé skočila na led! I její zásluhou nakonec Češky zvítězily 6:3. Před Mlýnkovou stojí ještě několik let cesty do případné stabilní pozice v ženském áčku, ale tenhle zlínský beránek už teď ukázal, že má pěkně ostré rohy.
Ale není to zdaleka jen ona. Společně s Mlýnkovou (ročník 2001) prožila nečekaně rychlý debut také její velká kamarádka Kristýna Kaltounková (2002) z Jihlavy, druhou pozvánku obdržely okamžitě po své premiéře na turnaji ve Francii Sabina Matoušková a gólmanka Karolína Juřicová (obě 2000). Třetí hokejistkou, která na Silvestra ve Znojmě poprvé naskočila za seniorský výběr, je Kristýna Pacalová (1998). Trenéři točili formace proti Rakousku pravidelně, Mlýnková hrála ve druhém útoku s Lucií Manhartovou a Lucií Povovou. A pište si, že na své první střídání v kariéře nikdy nezapomene.
Tak povězte, jak váš gól padl…
Měla jsem obrovské štěstí. Aneta Lédlová šla střídat, tak jsem skočila na led a jela dopředu, chtěla jsem holkám pomoct ve třetině. Holky si nahrály, popravdě špatně, a puk nějak doletěl do mezikruží. Tak jsem jenom vystřelila a padlo to tam. Byla jsem na ledě asi pět vteřin.
Co jste v tu chvíli cítila?
Ze začátku jsem tomu vůbec nevěřila. Jestli je to sen, nebo co... Pak to na mě dolehlo. Ale hlavní je, že jsme vyhrály, a vůbec nejde o to, kdo dal góly. Hlavně že to tam padlo.
Hned jste si dojela za rozhodčí pro puk. Připomněly vám to spoluhráčky, nebo jste jela sama?
Říkala jsem si, že to bude fajn. Holek jsem se ještě ptala a ony řekly, že jo, tak jsem si jela pro puk.
V reprezentaci jste prožila premiéru po boku Kristýny Kaltounkové. Jaké jste měly pocity, když přišla pozvánka?
Nečekaly jsme to, ani já, ani Kalty. Bylo to úplně neuvěřitelné. Pak jsme si řekly: Dobře, jsme pozvané, tak aspoň ukázeme, co umíme. Budeme se snažit dát do toho všechno.
Brala jste to jako vánoční dárek?
Určitě. Navíc nám přišla i nominace na olympiádu.
Před srazem jste byla hodně nervózní. Čeho jste se nejvíc bála?
(přemýšlí) Hodně jsem se bála holek. Třeba když budu se staršími v lajně, abych jim to nepokazila.
A jak se k vám starší spoluhráčky chovají?
Super, úplně nám radí. Když uděláme nějakou chybu, řeknou, že v pohodě, nic se neděje. Že každý udělá chybu. V zápase nás podporovaly a říkaly, co udělat líp. Je to super, jsou na nás hodné.
Pomohl vám gól, aby z vás spadla nervozita?
Před zápasem jsme byly u pana trenéra na koberečku. Řekl nám, že se vůbec nemáme bát, že je to úplně zbytečné a máme hrát svůj hokej. Ze mě to spadlo už na rozbruslení, pak na hymně se to trochu vrátilo, ale po hymně už to zase spadlo a bylo to dobré.
I Kristýna se dostala do šancí, třeba před koncem zápasu měla výborné střídání…
Měla šance, ale bohužel jí to tam nespadlo. Mohla se snažit, jak chtěla. Já měla jednu střelu a spadlo mi to tam hned.
Věříte, že nominaci jste si svými výkony v reprezentaci do 15 let opravdu zasloužily?
To je těžké říct. Ale jak jsme byly pozvané na kempy individuálních dovedností, tak tam jsme se snažily. Asi i díky tomu si nás trenéři chtěli vyzkoušet do budoucna.
Nejen pro vás je jedině dobře, že trenéři často testují mladé hokejistky.
Určitě. Je super, že se zkouší hodně mladých hráček a že se to prostřídává. Není to pořád stavěné jenom na některých. Ať si to zkusí každá holka. Aspoň ví, o co bojuje.
Na co konkrétně vás, mladé, trenéři během zápasu upozorňovali? Cítila jste od nich trochu speciální přístup?
Určitě, snažili se nám pomáhat. Říkali nám spíš ty základní věci. Je jim jasné, že neznáme všechny signály, co mají holky. Ale co mohli, to nám vysvětlili. Myslím, že jsem to pak plnila.
Jak jste vůbec viděla zápas s Rakouskem? Nejdřív jste se trochu trápily, pak jste vedly 4:0. Jenže Rakousko ještě snížilo na 4:3…
Nehrály jsme ze začátku špatně, nemyslím, že bychom je podcenily. Šly jsme do toho. Bohužel tam v první třetině spadl jenom jeden gól, až ve druhé nám to tam napadalo. Rakušanky se pak trochu zvedly, protože jsme dostaly blbý gól. Ale řekly jsme si, že jim to prostě nedáme, že to nejde. Znovu jsme se semkly, vyhecovaly a nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Zaskočilo vás, jak se Rakušanky vrátily do zápasu? Neměly jste přece jenom menší nervy, s ohledem na to, že jste byly jasný favorit?
Ne, právě že vůbec. Nebo aspoň já osobně. Věděla jsem, že jim určitě ještě nějaké góly dáme a že jim to takhle zadarmo nenecháme. Hrály jsme dál v klidu, i to nám pomohlo, že jsme zase odskočily.
Co zlepšit do soubojů s Maďarskem a Kanadou?
Udělaly jsme nějaké individuální chyby, třeba poslední hráč nesmí udělat kličku a ztratit puk.
A co od dalších zápasů očekáváte? Hlavně tedy od Kanady...
S Maďarskem bychom měly mít jisté tři body. A s Kanadou? Když budeme prohrávat, nesmíme se položit. Musíme hrát pořád svůj hokej a jít do toho naplno, nesmíme se jim přizpůsobit. Všichni ji chceme porazit, takže ze sebe musíme na ledě vydat všechno.
Share on Facebook
