Od volnosti k tvrdé dřině. Severočeští trenéři poznávali hokej u Santy Clause
Foto: hclitomerice.cz
Čeští trenéři se často jezdí obohacovat do zahraničí, trenéři klubů z Ústeckého kraje se od roku 2019 těchto akcí účastní společně. Po stážích ve Švédsku a švýcarském Davosu zamířili tentokrát až k severnímu polárnímu kruhu – do finského Rovaniemi.
Rovaniemi je považované za oficiální sídlo Santy Clause, který má svůj domov v hojně navštěvované vesničce pár kilometrů od centra. Hokej zde v posledních letech hráli Zdeněk Sedlák či Daniel Voženílek, v místním ženském týmu nyní působí dokonce trio mladých českých reprezentantek – Anna Kalová, Lucie Velinská a Magdaléna Felcmanová.
Loni v srpnu se zde na turnaji čtyř zemí představila česká reprezentace do dvaceti let. A právě díky tomu zamířilo o pět měsíců později do Rovaniemi i dvanáct klubových trenérů a dva organizátoři z krajského výkonného výboru v Ústí nad Labem.
Čtyřdenní stáž domluvil jeho místopředseda Jan Fišera, jenž předtím zavítal na sever s národním týmem jako manažer. „Během pobytu s reprezentací U20 mě napadlo uspořádat v Rovaniemi seminář. Vzhledem k dobrým kontaktům s místním klubem se nám povedlo vše dotáhnout do zdárného konce,“ říká Fišera, který je rovněž předsedou litoměřického Stadionu.
„Propojení klubu, sportovního centra, lokálních škol a univerzit dokáže zajistit hráčům i trenérům skvělý servis na profesionální bázi.“
Program čítal sledování tréninků na ledové ploše i mimo ni nebo přednášky a diskuse s domácími funkcionáři. Trenéři viděli i zápas druhé nejvyšší finské soutěže.
„Navštivili jsme i unikátní olympijské tréninkové centrum, které nabízí naprosto neuvěřitelné zázemí pro sportovce i veřejnost. Právě propojení klubu, sportovního centra, lokálních škol a univerzit dokáže zajistit hráčům i trenérům skvělý servis na profesionální bázi od těch nejmenších dětí a všem zainteresovaným stranám také značné finanční úspory,“ líčí Jan Fišera.
V domácích kruzích se často diskutuje o tom, co dělají Češi v mládežnickém hokeji jinak než Finové a Švédové. Tedy co dělají hůř a jak by se mohli zlepšit, aby se dotáhli na úroveň severských zemí. Trenéři si teď udělali obrázek o práci napříč různými kategoriemi, které mají zásadní specifika.
Foto: hclitomerice.cz
Mladší děti? Ty si v Rovaniemi užívají velkou volnost.
„Až do kategorie U14 tam vůbec netlačí ‚na pilu‘. Děti nechávají spíše hrát, zapojují hodně dobrovolníků-rodičů a hokeji se věnují pouze sedm měsíců v roce. Ostatní část roku dělají jiné sporty,“ popisuje Jan Havlíček, předseda krajského výkonného výboru.
„Sportovní všestrannost, především u dětí, je jejich základní myšlenka,“ potvrzuje to, na co se už nějakou dobu apeluje i v českém prostředí.
„Až do kategorie U14 tam vůbec netlačí ‚na pilu‘. Děti nechávají spíše hrát.“
S přibývajícím věkem se naopak Finové pustí do pořádně tvrdé práce.
„Od kategorie U16 už jde o výběr nejlepších hráčů z celého Laponska a vše probíhá velice intenzivně. V trénincích se pracuje s maximálním nasazením. Rozvoj hráčů hraje možná daleko větší roli než týmový úspěch a příprava na utkání,“ zdůrazňuje Havlíček.
Zaujala ho i skutečnost, že v místním týmu mužů působí několik vojáků. „V Rovaniemi absolvují šestiměsíční základní vojenskou službu, která je ve Finsku povinná. Zároveň je v týmu i několik studentů místní univerzity,“ zmiňuje Jan Havlíček.
„Rozvoj hráčů hraje možná daleko větší roli než týmový úspěch a příprava na utkání.“
Díky olympijskému centru má hokejový klub fantastické zázemí. „Navíc může využívat i trenéry z jiných odvětví. Vše je velice jednoduché, ale skvěle funkční. V loňském roce ještě vybudovali zdravotnické centrum, kde probíhají regenerace i rehabilitace a také zde hráče testují,“ doplňuje předseda krajského výkonného výboru v Ústí nad Labem.
Cenných informací získali trenéři mnoho, na druhou stranu – ne všechno mohou přenést (i kdyby chtěli) do českého prostředí. Smyslem podobných stáží je obohacení, nikoli kopírování.
„Teď je pouze na nás, abychom vyhodnotili, které poznatky jsou realizovatelné a přínosné pro nás nebo zda je dokážeme implementovat do výchovného procesu i v naší společnosti, jelikož finská nátura se od té české v mnoha ohledech liší,“ připomíná závěrem Jan Fišera.
Foto: hclitomerice.cz
Share on Facebook
