Peklo v Karagandě. Je smutné, když vám někdo ničí kariéru, říká Valábik

Foto: hc-kometa.cz

Urostlý bek Boris Valábik letos poprvé vyrazil vstříc angažmá v Kazachstánu. A stále se nestačí divit. Při své pouti podepsal kontrakt už se třetím tamním klubem a nasál hodně bizarní atmosféru. „Kdyby mi o tom někdo vyprávěl, myslel bych si, že přehání, ale ono to tam takhle opravdu funguje,“ říká Slovák Valábik v rozhovoru pro Hokejportal.net.

O svých bolestných zážitcích z kazachstánské Karagandy před časem vyprávěl jeho krajan Tomáš Frolo. Ten prožil peklo, když nepřistoupil na snížení mzdy. Nejdřív psychický nátlak, poté brutální tréninky nebo uzmutí střechy nad hlavou. Do toho cesty autobusem, který si na silnici razil cestu přes krávy a ovce.

Ojedinělý případ? Ani náhodou. Valábik má z Kazachstánu podobné zkušenosti…

Svou východní misi rovněž odstartoval v Karagandě, která nastupuje ve VHL. První překvapení přišlo v přípravě na sezonu. „Byly to nejtěžší tréninky v mém životě a navíc úplně nesmyslné, protože po hokejové stránce nám nic nedávaly,“ prozrazuje Valábik.

Nic se nezměnilo ani na soustředění v Itálii, po němž nastaly další komplikace. Vedení Karagandy totiž zjistilo, že na hráče nemá dost peněz. „Všem zkoušeli snížit plat o 40 procent,“ říká rodák z Nitry. „Podepsali šest formací a zjistil, že na ně nemají. Chtěl bych vědět, kdo má v tom klubu na starosti ekonomiku.“

Neočekávaná nabídka na snížení platu samozřejmě potkala i Valábika, který na ni nepřistoupil: „Nakonec mě pod psychickým tlakem donutili podepsat, že já rozvazuju smlouvu s nimi. Byly tam i nějaké papíry, podle kterých po Karagandě nebudu chtít žádné peníze. Říkal jsem si, že mi to zato nestojí.“

Do Kazachstánu se chodí pro peníze

Proč? Slovenský dlouhán už totiž v té době měl na stole nabídku od Temirtau, dalšího kazachstánského klubu, který však nehraje VHL, ale domácí ligu. Nedlouho poté, co Valábik vystoupal s Temirtau na vedoucí příčku tabulky, přišly další potíže.

Za nimi prý opět stál dřívější zaměstnavatel. „Manažer Karagandy se přátelí s prezidentem celého Kazachstánu. To je kámen úrazu,“ vysvětluje 28letý Slovák. „Jedna oblast státu totiž dostává na fotbalové a hokejové týmy peníze od státu a Temirtau s Karagandou jsou v té jedné oblasti. A protože se Karagandě nedaří, její manažer si vzal všechny peníze k sobě. Nakonec se ještě ozval s tím, že Temirtau platí hráčům víc než jeho klub, což je prý nepřípustné, protože Karaganda hraje VHL a potřebuje nalákat hráče. Všichni cizinci tak z Temirtau odešli.“

Včetně Valábika, v němž zůstala pořádná pachuť: „Jsem už v takové fázi, že by se mi ulevilo, kdybych toho člověka dostal do rukou v místnosti bez oken. A to jsem ho potkal jednou v životě. Je smutné, když vám někdo za zády ničí kariéru.“

Bývalý hráč Atlanty však dává Kazachstánu ještě jednu šanci, podepsal smlouvu s Arlanem. „Nebudu lhát, do Kazachstánu jdete pro peníze,“ přiznává Valábik, ale dodává: „Když nastane další podobný problém, balím kufry a padám odsud.“

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí