Poznat Sediny? Měli by mít jmenovky, směje se Vrbata. Je rád za klidné léto
Loni v létě udělal důležité rozhodnutí. Radim Vrbata se upsal Vancouveru, lákala ho souhra s bratry Sedinovými, Na západ Kanady šel za další velkou výzvou. Po necelých dvanácti měsících ví, že udělal dobře. Z hlediska kanadského bodování prožil mistr světa 2005 v NHL nejlepší sezonu. Vrbata nastřílel 31 branek, v útoku se švédskými dvojčaty sehrál mraky parádních zápasů. "Když se vám daří, odpovídá tomu celková pohoda. Musím říci, že jsem byl spokojen," pochvaluje si.
Díky výkonům ve Vancouveru se výtečný střelec a bruslař prosadil také do desítky ankety Zlatá hokejka. Na rozdíl od jiných hráčů přijel na vyhlášení do Karlových Varů. "Když mohu, tak dorazím. Ale nikoho neodsuzuju. Každý má svůj program, někdy se vám to prostě nehodí," říká. Na první pohled je v dobrém rozpoložení, Vrbatovi zvedl náladu mimo jiné i úspěch Mladé Boleslavi v play off. "Léto máme díky tomu klidnější," dodává.
Máte za sebou první sezonu ve Vancouveru. Jaká byla?
"Ukázalo se, že ten loňský krok byl dobrý. Vybral jsem si Vancouver a samozřejmě moc nemohl vědět, jak bude všechno vypadat. Doufal jsem, samozřejmě. Když člověk přijde do nového týmu, čeká, jak ho tam přijmou, jak se bude dařit. Musím, že všechno proběhlo dobře, možná až nad očekávání."
Hned od úvodních zápasů jste dával góly, to také asi povzbudí.
"Do Vancouveru jsem šel s určitými představami. Že budu nastupovat s bratry Sedinovými a že by nám to mohlo jít. Od prvního tréninku v kempu se to potvrzovalo. I mimo led jsem byl spokojen. Trenéři, kluci v kabině, vedení, kustodi - přesně se splnilo, co jsem od toho čekal."
Hrát s oběma Švédy asi není jednoduché. Mají letité návyky, když přijde někdo nový, musí to být pro něj těžké.
"Oni jsou unikátní. Někteří hráči spolu hrají pět, deset let. Ale Sedinové jsou spolu od narození! Je znát, že ta jejich souhra je někde jinde než u dalších dvojic či trojic. Samozřejmě jsem se musel jejich hře přizpůsobit. Ale oni vyznávají podobný hokej jako já. Fungovalo to."
Už Sediny rozeznáte?
"Machruju, že už jo. Ale kdyby teď přišli... Né, polovinu sezony jsem vždycky čekal, kam si kdo z nich sedne na jaké místo v kabině. Až pak jsem si troufl je oslovit. Pořád je tam padesátiprocentní šance, že se trefím (smích). S tímhle měli problémy všichni noví kluci. Nějaké rozdíly jsou vidět, ale poznávají se těžko. Měli by míti jmenovky, ostatním by to ulehčilo."
Mají stejné povahové rysy?
"Ne, pak člověk pozná, že každý je trošku jiný. Ale vizuální podoba je velká. Když přijde do kabiny Ryan Miller a pozdraví vás, tak se ani nemusíte otáčet a víte, že přišel Miller. Pokud dorazí jeden ze Sedinů, tak vám chvilku trvá, než člověk zaostří a pozná, který to je. Oba jsou každopádně výborní kluci a lidi. Hrozně příjemní. Člověk jim ani nemusel říkat a oni kdykoli hodně pomohli."
Ve Vancouveru se vašemu útoku hodně dařilo, tým s přehledem postoupil do play off. Ale v prvním kole vás vyřadilo Calgary. Panovalo i vzhledem k předchozím výsledkům velké zklamání?
"Samozřejmě, že to zamrzí. Štvalo by nás i prohrát ve finále, jediný vítěz je Chicago. Ale nedá se nic dělat. Takhle to v play off chodí. Calgary hrálo asi lépe. Myslím, že se rozhodlo hned v prvním zápase, který jsme měli slušně rozehraný. Vedli jsme 1:0, ale deset minut před koncem přišel zbytečný vyrovnávací gól a pak i druhý. Byl to vlastně jediný zápas, který vyhrál hostující tým, potom už si každý hlídal domácí prostředí. Škoda, ale myslím, že to byla úspěšná sezona. Dostali jsme se do play off, což v Západní konferenci není nic jednoduchého. Nepovedlo se to Dallasu, Los Angeles, San Jose ani třeba Coloradu, které loni hrálo neskutečně."
Je jiné hrát hokej v Kanadě než ve Spojených státech?
"Bez diskuse! Potvrdil by vám to každý, kdo hrál na obou místech. Já přišel z Phoenixu, kde zájem nebyl rozhodně tak velký."
O Vancouveru se říká, že je to jedno z nejlepších měst pro život na světě. Potvrdíte to?
"Musím říci, že mně se strašně líbilo v Phoenixu. I rodině. Samozřejmě když jsem viděl, jak sezona pro Coyotes dopadla, a co se tam teď děje s arénou, tak se člověk ujišťuje, že loni opravdu udělal správné rozhodnutí. Vancouver je nádherné město, spíš jsem čekal, jaké to bude pro manželku a pro děti. Proběhlo to dobře, navíc staršího syna chytil hokej, který ho v Phoenixu tolik nezajímal."
Když Canucks vypadli ze Stanley Cupu, neuvažoval jste o startu na domácím mistrovství světa?
"Zvažoval jsem to. Na sto procent jsem byl rozhodnutý jet, kdybychom se nedostali do play off. Člověk si chviličku odpočine, přiletí sem, má možnost srovnat se s časem. To by bylo ideální. Moc dobře vím, jak před dvěma lety proběhlo mistrovství ve Švédsku. Cestování, devět hodin rozdílu - vím, jak to na mě působí. Nebyl bych nějaká posila. Ale člověk to samozřejmě zvažuje. Co jsem viděl atmosféru, bylo to pro ně super."
Takže příští rok Světový pohár?
"Tam to bude něco jiného. V Kanadě, na malém hřišti."
Za sebou máte odpočinek po sezoně, teď už naplno trénujete. Měníte nějak program letní přípravy, případně termín návratu do zámoří?
"Trénuju sám, jako každý rok. Na led půjdu s klukama v Boleslavi. O odletu ještě přesně jasno nemám. Syn půjde v září do první třídy, možná to bude koncem srpna, aby mohl včas začít."
Kam řadíte účast na vyhlášení ankety Zlatá hokejka? Je to pro vás prestižní akce?
"Tolikrát jsem v desítce nebyl. Je to složité - každý má svůj program, rodiny. Těžko můžete hodnotit, že zrovna někdo nepřijel. Pro hráče z NHL je léto dost krátké. Kluky bych neodsuzoval. Chápu, že třeba někdo nemohl. Já to beru tak, že když nic nemám, tak rád přijedu
Jste spolumajitelem klubu v Mladé Boleslavi. Je z tohoto pohledu pro vás klidnější léto, když se podařilo na jaře postoupit do čtvrtfinále play off?
"Jasně, pro celý klub to jsou úplně jiné starosti, než když do poslední chvíle nevíte, jak dopadne baráž. Ať je to dolů, nebo nahoru. Léto klidnější určitě je."
Chválil jste hodně po příletu domů?
"To já dělal hned, ještě v sezoně. Po esemeskách a podobně. Teď už jsou všichni v plné přípravě na další ročník. Já tam teď až tak moc nejsem, navíc kluci byli na soustředění. Zatím jsme se s hráči ani pořádně neviděli. Také už všichni koukáme dopředu."
Doufáte, že pro Mladou Boleslav jde o určitý průlom? Že se klub zbaví nálepky barážového účastníka?
"Všichni v to doufají. V loňské sezoně jsme si jako by udělali nějaké jméno, standard by měl být v tom, že bychom měli udělat minimálně předkolo. I když je extraliga vyrovnaná, všechny týmy přání o postupu splnit nemohou. Já všechno sleduju z povzdálí, protože hraju v zámoří. Největší práci dělají spolumajitel Honza Plachý, generální manažer Honza Tůma, sportovní manažer Jarda Látal a trenéři. Tohle jde za nimi, já si nějaké zásluhy dávat nemohu."
Share on Facebook
