Před 25 lety zemřel Luděk Čajka. Vzpomínají na něj fanoušci i hráči
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Byť měl více vyloučených a méně střel, dokázal Zlín doma porazit silný Litvínov 4:2 a prodloužit šňůru výher na šest zápasů! Přímý postup do čtvrtfinále najednou nemá příliš mlhavé obrysy. Ševci si zkrátka prožili páteční idylku. Na jeden okamžik však stadion přeci jen zahalila ponurá atmosféra.
To když zlínští fanoušci vytáhli obří transparent s portrétem Luďka Čajky. Muže, po němž se jmenuje hala, ve které ženou své mužstvo kupředu. A také hokejisty, který přesně před 25 lety zemřel na následky ošklivého pádu.
Psal se 5. leden 1990 a duel československé ligy mezi domácími Košicemi a Zlínem spěl ke konci. Ve chvíli, kdy zbývalo 122 sekund, ale došlo ke sportovní tragédii. Obránce Luděk Čajka dojížděl v souboji s Antonen Bartanusem (momentálně trenér slovenské osmnáctky) kotouč, když po nekoordinovaném pádu narazil hlavou do mantinelu. Následky byly otřesné: dva poraněné krční obratle a poškozená mícha. Příčinou pádu byla nejspíš rýha v ledu.
Následkům vážného zranění podlehl Čajka po 40 dnech v košické nemocnici. Urostlému bekovi, kterého dva roky před sametovou revolucí draftovali newyorští Rangers, bylo v té době pouhých 26 let.
Jeho číslo 26 nyní visí u stropu zlínského stadionu. Jak na něj současní ševci vzpomínají?
„Když jsem byl mladý, tak jsem nevěděl, proč se náš stadion jmenuje Luďka Čajky,“ říká 22letý brankář Libor Kašík. „Až postupem času, když mě to zajímalo, jsem zjistit, co se vlastně stalo. Je dobře, že po tomhle pánovi pojmenovali stadion a uctili tak jeho památku.“
Veterán Tomáš Žizka má o něco živější vzpomínky: „Možná ten zápas dávali v televizi, teď nevím. Každopádně si hodně vybavuju ten okamžik, i když nevím přesně, kolik mi tehdy bylo roků. Na Luďka Čajku jsme se chodili dívat, byl to skvělý obránce. Bohužel se stalo to, co se stalo. Je to smutné.“
V rámci zlínského klubu zná Čajku nejlépe kouč Rostislav Vlach, což je pochopitelné. Bývali to spoluhráči. A nejen to. „My jsme s Luďkem byli i velice dobří kamarádi, říká Vlach. „Byl to kluk, který nezkazil žádnou srandu a byl optimistický. Rád se bavil. Můžu o něm říct jenom pozitiva.“
Share on Facebook
