Raketou na Mars! dunělo v kabině. Neskutečná euforie, hlásí Zábranský

Foto: Karel Švec, cslh.cz

Na ledě nechali všechny síly, čeští junioři v Břeclavi odmakali další těžkou bitvu s nádherným koncem. Po skalpu Rusů jsou ve finále, dnes od 17 hodin si to o zlaté medaile rozdají s Kanadou. Semifinálový triumf na Memoriálu Ivana Hlinky dostal do varu celou břeclavskou halu, byla to paráda! Kabinou osmnáctky pak mohla znovu dunět skladba Raketou na Mars. "To jsem dotáhl já, z Brna. Kluci neprotestovali, líbí se jim to. Tuhle písničku hrajeme po každém vítězném zápase. Celý turnaj," povídá Libor Zábranský.

Fanshop

Hokejisté na jedničku splnili představy trenérů, v každém střídání se překonávali, jen aby silného soka položili na lopatky. "Já si troufnu říci, že jsme hráli, co jsme chtěli. Možná na začátku nám soupeři hodně projížděli, ale pak bylo vidět, že Rusové moc nevědí, co s námi," konstatuje. Češi dobře pokrývali obrannou modrou čáru, účinně narušovali protiútoky sborné. "Nechtěli jsme bláznit a lítat za nimi. Rusové hrají dlouhé přihrávky, my tedy vyčkávali. A vyšlo to."

Týmem nezatřásla ani vedoucí branka protivníka. "Naštěstí to bylo na začátku zápasu, ještě zbývala dlouhá doba na to, abychom mohli s utkáním něco dělat. Záhy se nám povedlo dát vyrovnávací gól. A pak už to bylo dobré," pochvaluje si Zábranský. Junioři sršeli aktivitou, mohli přidat další branky. Jenže Střondala a Pekař mířili do tyče, další gól rozhodčí neuznali. "Zápas mohl být klidnější. Nevím, jestli se rozhodčí upískl. Bohužel. Ale to je jeho věc, tohle nebudu komentovat," mávne rukou.

Jsem rád, že jsem dal rozhodující gól, makali ale všichni, říká Jakub Lauko


Letošní výběr vstupoval do Memoriálu Ivana Hlinky skromně. Trenéři zmiňovali, že ročník 2000 měl v sedmnáctce trošku potíže s produktivitou. V sestavě na první pohled chyběly velké mládežnické hvězdy. Jenže hokejisté překonali sami sebe. Vítězí, protože se obětují jeden pro druhého. "Řekl bych, že do finále nás dostala hlavně bojovnost. Bylo tam srdíčko, A to i v přípravném zápase s Kanadou, kde se nám zranili tři hráči. Do všeho jsme šli naplno. Tohle je výsledek," lebedí si Zábranský.

Po semifinále počítá osmnáctka další ztráty. Únava se násobí, přibývají zranění. "Také mám nějaké problémy. Čeká nás poslední zápas. Finále. I kdybych měl hrát jen jednou rukou, tak do toho půjdu!" říká bojovně elitní český obránce. Zábranský věří, že Češi dnes zvládnou poslední krok a napodobí své předchůdce, kteří Memoriál Ivana Hlinky před rokem senzačně ovládli. "Určitě bych chtěl, abychom vyhráli. Aby se mi Martin Nečas nesmál v kabině. Sice se uvidíme jen krátce, ale bylo by hezké, kdyby se nám povedlo totéž co klukům loni," přeje si.

Fratišek Klejna: Jsme ve finále, asi nám to dojde až v neděli


Na druhé straně barikády budou stát nebezpeční Kanaďané, s nimiž junioři přesně před týdnem sehráli generálku na turnaj. Bude výhoda, že Češi soka znají? "Myslím, že jo. Že nám kanadský hokej bude vyhovovat víc, protože Švédsko - to je úplně jiný level. S Kanadou jsme hráli 1:3, ale mohli bychom zopakovat stejné překvapení jako proti Rusům."

Jakmile turnaj skončí, bude se Zábranský pomalu balit před odletem za Atlantik. Nadaný zadák odchází z Komety Brno do kanadského týmu Kelowna Rockets. Proč? "Bylo tam víc faktorů. Jeden z nich se týkal toho, že v Kometě je obrovská konkurence beků. Dal jsem si víc věcí dohromady, bavil jsem se o tom se spoustou lidí. Například s Tomášem Vincourem, který v Kanadě hrál. Ondra Němec i Martin Erat mi říkali, ať to jdu zkusit. Další věcí bylo, že mě draftovala Kelowna, tedy jeden z nejlepších týmů kanadské WHL," vysvětluje. Jeho odchod posvětil i tatínek, jinak kouč a majitel Komety. "Neprotestoval. Bylo to hodně řešené s ním. Samozřejmě o všem věděl," uzavírá.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz