Zlom přišel o Vánocích, cítí (znovu) zlatý Škaloud. Finále? Náročné a na vůli
Martin Škaloud dostává zlatou medaili od Martina Ševce
|
Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Mezi sběratele republikových medailí se v posledních letech zařadili i mládežníci Mladé Boleslavi, poctivým sběratelem těch nejcennějších se pak stal trenér Martin Škaloud. K loňskému vavřínu s devátou třídou a letošnímu na mistrovství krajů teď přidal i mistrovský titul s dorostem!
Loni jsme se bavili po titulu s boleslavskou devítkou, teď už ho máte i s dorostem. Je to teď stejně krásný pocit jako loni?
Jasně, vítězství vždycky chutná. Když to ale srovnám, tak v loňské sezoně jsme měli pomyšlení na celkový primát v soutěži. Ač jsme třeba nebyli úplně největším favoritem, tak jsme věřili, že můžeme jít daleko. Neříkám, že letos ne, ale když se člověk podíval na týmy před začátkem sezony, asi by hledal největší favority jinde než v nás.
„Když se člověk podíval na týmy před začátkem sezony, asi by hledal největší favority jinde než v nás.“
Co se pak změnilo?
Sezonu jsme začali velmi dobře, ale pak přišly takové výsledkové nezdary. Hrozně nám pomohla vánoční přestávka, kdy se skoro tři týdny nehrálo. Potrénovali jsme dvoufázově, vždycky byl jeden trénink zaměřený na systém hry a druhý na kondici. Pak jsme ještě první zápas po Vánocích prohráli ve Vítkovicích, ale tam už jsme hráli velmi slušně a od té doby se mi náš herní projev moc líbil. Tam bych možná viděl největší zlom.
Jakou tvář měl poté tým v play off? Narazili jste v něm i na Karlovy Vary, které tou vaší nakousnutou optikou byly asi hlavním favoritem.
Tvář měl úžasnou a před kluky smekám. Na základě síly soupeřů jsme museli trošku změnit pojetí naší hry. V základní části jsme byli velmi ofenzivní a nastříleli hodně gólů, ale v play off jsme museli respektovat sílu soupeřů. Ať už to byla Slavia, která byla na čtvrtfinále velmi těžkým soupeřem, nebo potom asi ta největší překážka v podobě Karlových Varů, které měly poskládaný neuvěřitelně silný mančaft. Kdybychom hráli stejně jako v základní části, pravděpodobně bychom neměli šanci uspět. Kluci si to vzali za své, pochopili to a věřili tomu. Nakonec jsme přes Vary postoupili podle mě zaslouženě, víc jsme to chtěli.
A co finále s Pardubicemi? Protáhlo se na šest zápasů...
Série s Pardubicemi byla dost specifická. Jejich mužstvo je složené ze starých hráčů a když se člověk podívá ze střídačky nebo z tribuny, tak vidí, že jsou obrovsky narostlí a pochopitelně jsou na tom lépe i po stránce tělesné hmotnosti. Takže to pro nás byla nesmírně náročná série. Odehráli jsme před ní víc zápasů než soupeř, který do ní šel odpočatější. Bylo to trošku na vůli, ale celé mužstvo předvedlo opravdu parádní výkon podtržený výborným brankářem Skleničkou.
Během play off jste ve čtyřech utkáních mohli udělat v rámci série poslední krok, ale neudělali. Dvakrát to bylo na domácí půdě proti Karlovým Varům. Ukazuje se, že ten krok je opravdu nejtěžší? Přišlo mi, že na hráče dopadla tíha okamžiku. Chtěli, ale o to to bylo obtížnější.
Naprosto souhlasím, popsal jste to do puntíku přesně. Já bych to přisuzoval i tomu, že pro kluky je to nové. Bavíme se o dorostenecké extralize, ale musíme mít pořád na paměti, že to jsou patnácti- nebo šestnáctileté děti a většina z nich se s tím setkává poprvé. Když to řeknu zjednodušeně, tak se z toho podělali i starší hráči (usmívá se).
„Buďme rádi, že to nestálo pouze na dvou hráčích, ale že každý našel v play off svou roli.“
V základní části každý viděl góly Adama Kurky a nahrávky Vojtěcha Berana, v play off se ale vaše statistiky napříč týmem vyrovnaly. Řekl bych, že je to tradiční scénář úspěšných týmů...
Stoprocentně. Zaprvé, ta skladba týmu se mi hrozně líbila už od začátku. Plus mínus půl na půl mladí a staří hráči. V play off výborně začal sérii se Slavií v brance Franta Kovář, bohužel třetí zápas se mu úplně nevydařil a nahradil ho Mára Sklenička. Od té doby už ho do branky nepustil. A když mluvíte o týmových statistikách, v play off je to pro hráče pochopitelně náročnější a body už nepřichází tak „zadarmo“, jako někdy přicházely v základní části. Hlavně bych ale ke skladbě mužstva řekl, že jsme měli hráče, kteří se parádně zhostili defenzivní činnosti, hráče, kteří vynikali v oslabeních, a zase se našli hráči, kteří byli schopní vstřelit klíčovou branku. Buďme rádi, že to nestálo pouze na dvou hráčích, ale že každý našel v play off svou roli.
Realizační tým dorostu Mladé Boleslavi | Foto: bkboleslav.cz
Hráči mladšího ročníku 2008 se mi v play off strašně líbili. Jsou to loňští mistři devítky, takže kvalitu v tom ročníku prostě máte.
Souhlasím. Oni se ukazovali velmi dobře už v průběhu celé sezony, ale někteří z nich opravdu v play off vyčnívali.
Na co budete vzpomínat nejvíc, až se budete za sezonou ohlížet?
Já nerad vzpomínám, já už budu koukat do budoucna (usmívá se). Ale určitě se mi vybaví to, že zase bylo hrozně příjemné chodit do téhle kabiny a tohoto kolektivu hráčů. Zažívali jsme pochopitelně i černější dny, kdy všechno nebylo úplně optimální, ale bylo hrozně příjemné s tímhle kolektivem pracovat.
„Určitě se mi vybaví to, že zase bylo hrozně příjemné chodit do téhle kabiny a tohoto kolektivu hráčů.“
A když tedy chcete koukat do budoucnosti, tak asi s optimismem. K tomu výtečnému ročníku 2008, který se posune do role mazáků, by vám měl z devítky přijít podobně nadějný.
Souhlasím. Ročník 08 už loni prokázal, že je velmi silný, věřím, že ti hráči tady zůstanou a nebudou mít tendenci odcházet. A pokud jde o hráče 09, kteří tým doplní, tak jejich jádro letos získalo zlaté medaile na mistrovství krajů a celý tým deváté třídy prohrál až v semifinále v rozhodujícím zápase v Plzni, takže kvalita by v něm taky měla být.
Martin Škaloud děkuje hráčům po zisku titulu | Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Share on Facebook
