Amerika vytáhla Dobeše až do Montrealu. Očekával jsem to, říká o smlouvě
Jakub Dobeš
|
Foto: Facebook The Ohio State University Hockey
Gólman Jakub Dobeš se od sezony 2017/18 vydal na dráhu hokeje ve Spojených státech, poslední dva roky strávil na Ohio State University a v závěru letošního ročníku podepsal nováčkovský kontrakt s organizací Montreal Canadiens.
Jakube, máte za sebou druhou sezonu na univerzitě. Jak jste ji prožíval?
Bylo to zajímavé. Určitě jsme měli lepší tým do obrany i do útoku než rok předtím, hlavně jsme nemuseli hrát na jednu lajnu. Z prvního roku do druhého na univerzitě to tedy byl docela skok. Neviděl jsem až tolik střel, ale zase jsem se nemusel mít až tak na pozoru, protože kluci přede mnou odvedli velmi dobrou práci. Taky jsme se jako tým dostali dál. Sice jsme nevyhráli nic velkého, ale pořád tam byl viditelný posun. Určitě to nebyla úplně neskutečná sezona, ale určitě byla dobrá.
V čem byla ta největší změna pro vás osobně?
Určitě to nebyla změna k horšímu, bylo to jen něco jiného. Dá se to ale čekat, pořád jsme v mladém věku. Týmy se mění, i když kluci v nich můžou být stejní nebo podobní. Podle mě byla změna jen v tom, že i když hrajete ve stejném týmu, tak lidi před vámi jsou najednou trošku jiní. Jako lidi se ale pořád měníme a pořád si zvykáme. Byla to dobrá změna v tom, že jsem zase získal novou zkušenost.
„Bez Američanů bych se nikdy nedostal na takový level, na jakém jsem.“
Cítíte, že jste se změnil i vy?
Určitě ano. Změnil jsem se v tom, že teď jsem vždycky připravený a být v brance sebevědomý. To se hodí potom dál, když jdete třeba do AHL, nebo NHL, kde jsou hráči tak dobří, že nestřílí z každé pozice, ale čekají. V tu chvíli si musíte být stoprocentní jistý. Doufám, že mě tato sezona dobře připravila právě na AHL nebo NHL.
V USA působíte od roku 2017. Jak vnímáte svůj celkový progres za tuto dobu?
Jako neskutečný. Bez Američanů bych se nikdy nedostal na takový level, na jakém jsem. První rok a půl nebyl určitě lehký, ale od té doby jsem strašně vděčný za to, že jsem tady dostal šanci, protože se opravdu neskutečně posouvám. Příští rok už budu v Kanadě, ale na USA budu vzpomínat jen v dobrém a mám ze svého působení tady dobrý pocit. Líbí se mi tu.
Foto: Facebook The Ohio State University Hockey
Už jste to trochu naznačil – podepsal jste smlouvu s Montrealem. Jaké byly vaše pocity?
Je to stoprocentně super, protože hrát v NHL byl vždycky můj sen. A tohle mě posunulo o krůček blíž. Nicméně je přede mnou ještě dlouhá cesta. Upřímně jsem to vlastně ani nijak neoslavoval, nebo že bych z toho šílel, to vůbec ne. Já už jsem si zvykl na to, že takový je můj život. Myslím si, že když každý den žijete se svým snem, s tím, čeho chcete dosáhnout, tak pak už vám to ani nepřijde. Pro mě je to teď normální pocit. Jediné, co dělám, tak se pořád připravuju a chodím na ledy. Budu připravený jako vždycky, pro mě se nic nemění. Je to neskutečný pocit, ale nijak mě to nemění. Nejsem z toho na větvi, nebo v oblacích.
Takže z vašeho pohledu k tomu všechno směřovalo…
Ano. Je to takový můj standard, který mám nastavený. Ať už jsem byl v USHL nebo na univerzitě, tak přesně taková mentalita tady je. Každý s tím tak nějak počítá. Určitě vás to potěší, ale emocionálně z toho nelétáte. Vždycky jsem to očekával, chtěl a jdu si za tím. Věřím si a vím, co chci.
„Upřímně jsem to vlastně ani nijak neoslavoval, nebo že bych z toho šílel, to vůbec ne.“
AHL už jste si ale vyzkoušel i na konci uplynulé sezony. Jaké to bylo?
Po sezoně jsem tam byl asi na měsíc. Jakmile se všechno podepsalo a dostal jsem víza, tak jsem odletěl. Bylo mi řečeno, ať se tam jedu podívat a sžít s prostředím. Vidina byla, že bych mohl dostat jeden až dva zápasy, ale problém byl v tom, že tým byl v play off a chytali starší kluci. Chápal jsem to. Byl jsem tam jako gólman na tréninky, který si zvyká pro příští rok. Párkrát jsem seděl na střídačce, párkrát na tribuně, ale hlavním cílem bylo se rozkoukat. Příště už budu vědět, co čekat, a můžu hned chytat. V tomto směru mě to určitě posunulo. Všechny znám, vím, jak to chodí, určitě to bylo super.
Překvapilo vás tam něco?
Já jsem v Québecu, kde je to trošku jiné než typická Amerika nebo Kanada. Je tam hlavně hodně francouzštiny, angličtiny minimum, což mě překvapilo asi nejvíc a musel jsem se s tím sžívat delší dobu. Co se týče hokeje, tak jsou tam určitě kvalitnější hráči než na univerzitě. Rychlost si ale myslím, že je podobná.
Foto: Facebook The Ohio State University Hockey
Myslíte si, že bude i život ve francouzské části Kanady trošku jiný?
Určitě to bude na sto procent jiné. Já to vnímám jako francouzskou zemi. Zase ale asi skončím u toho jazyku, protože když se nemůžete domluvit, tak vám všechno trošku trvá. Samozřejmě tam mluví i anglicky, ale není to jejich první jazyk, na což jsem si teď pět šest sedm let zvykal. Bude to chtít trpělivost, pro mě to bude určitě největší krok k sociálnímu a společenskému životu v Kanadě.
Ve stejném týmu AHL hraje také Jan Myšák. Bavili jste se spolu?
Bavili jsme se spolu každý den. Jsem rád, že tam je. Honza je super kluk. Určitě se s ním budu bavit hodně i nadále. Všechno mi ukázal, pomohl mi, jsem za něj rád.
„Přijdu tam a počkám, jestli dostanu šanci, jestli se moje jméno objeví na tabuli.“
Může vám kamarád pomoct při socializaci?
Určitě, nicméně taky jsem jej slyšel mluvit jen anglicky, takže francouzštinu asi taky nemá úplně stoprocentně zmáknutou. Ale my si poradíme. Taky vím o pár klucích z univerzit, kteří by měli přijít, takže si myslím, že to bude v pohodě. Jen si musí člověk zvyknout.
Co tedy od příští sezony očekáváte?
Prakticky to samé jako od každé jiné. Přijdu tam a počkám, jestli dostanu šanci, jestli se moje jméno objeví na tabuli. Když budu chytat, tak do toho půjdu s tím, že chci vyhrát. Budu to brát zápas po zápase a uvidíme, co se stane na konci sezony. Takhle to beru. Do každého zápasu se snažím dát co nejvíc a když se vyhrává, tak je to jenom super. Určitě se budu soustředit na to, abych měl dobrou sezonu a abychom se jako tým dostali daleko.
Foto: Facebook The Ohio State University Hockey
Share on Facebook
