Běhal mi mráz po zádech, přiznává Kubalík. Teď se těší na druhou premiéru
Takové utkání neprožíval ani v nejtajnějších snech. Dominik Kubalík je prvním Evropanem, který premiéru v NHL absolvoval v zemi, kde se narodil a vyrostl. "Hrozně jsem si to užil, budu na to vzpomínat," přiznává. Zároveň ho ale mrzí, že hokejisté Blackhwaks v duelu podlehli Philadelphii 3:4. "Samozřejmě bych byl raději, kdyby to dopadlo opačně," dodává.
Unikátní duel zahájil plzeňský odchovanec v první pětce, jejíž členové jsou před zápasem představováni na modrých čarách. Kubalík pak vlétl do NHL s chutí. Bruslil, dřel i střílel. "Snažil jsem se hrát svoji hru," hlásí. Už je z něj hokejista NHL, velkou premiéru záhy vystřídá kolotoč dalších bitev - tentokrát už za Atlantikem.
Jaké jste si odnesl z pražského zápasu dojmy?
Samozřejmě, že výsledek tomu úplně nepomáhá. Pocity jsou smíšené. Na jednu stranu jsem si to hrozně užil, bylo to skvělé. Navíc doma. Jsem rád, že to viděli všichni ze mé rodiny, že u toho mohli být. Mrzí mě ale, že z toho není výhra.
Co jste říkal na atmosféru v hledišti?
Musím říci, že to bylo fajn. Já to takové očekával. Nebo spíš jsem tomu věřil, protože naši lidé za to umějí vzít. Fakt jsem si utkání užil.
Přepadla vás před utkáním nervozita?
Já na tohle nikdy nijak moc netrpěl. Něco málo tam možná bylo, přece jen jsem hrál první zápas v NHL. Spíš bych však řekl, že jsem byl nabuzený. Hrozně jsem se těšil, jaké to bude. Co atmosféra a tak. Bylo to fajn.
Po dopoledním tréninku si vás a Davida Kämpfa vzal stranou hlavní kouč Jeremy Colliton. Co vám zdůrazňoval?
Říkal, abychom si to oba hlavně užili, protože tenhle zápas se už asi opakovat nebude. Chtěl, abychom nebyli zbytečně pobláznění a hráli v klidu. Nic zásadního.
Jak vypadala kvalita ledu? Po prvním tréninku si hráči Chicaga zlehka stěžovali.
Musím říci, že to trošku skákalo. Puky docela odskakovaly, ale obě strany to měly stejné. Nedával bych tomu takovou váhu.
Začátek zápasu byl hodně emotivní, byl jste při představování na ledě naměkko?
Ten pocit je samozřejmě skvělý, až mi z toho běhal mráz po zádech. Úžasný! Jsem rád, že přišlo tolik lidí a takhle nás podpořili.
Jak jste byl spokojený se svým výkonem?
Nerad bych se hodnotil, byl to pro mě první zápas NHL. Snažil jsem se hrát svoji hru, ale vím, že to může být lepší. Snad to nebylo špatné, ale ani perfektní. Máme na čem pracovat.
O takovém zápas sní každý malý kluk. Takhle nějak jste si to tajně představoval?
Myslím, že jo. Pro mě to byla premiéra, kterou jsme si přáli jako tým, což se nepovedlo. Ale na tohle utkání budu určitě vzpomínat.
Kolik dorazilo členů vaší rodiny a kamarádů?
Zhruba patnáct lidí. Byli tu všichni, které jsem tady chtěl.
Věděl jste, kde v hale seděli?
To ne, vůbec jsem je v hledišti nenašel. Nějaké lístky byly rozdělené, najít někoho v tom davu, to ani nešlo.
Máte už v hlavě další zápasy v Severní Americe?
Letíme už v sobotu, další den mám volno. Myslím, že bude čas na srovnání s posunem. Do dalšího utkání bude určitá pauza, mělo by to být dobré.
Jak budete vnímat první duel NHL na ledě Chicaga?
Bude to pro mě druhá premiéra. Těším se na ni úplně stejně jako teď tady. Bude to zase něco jiného. Nedorazí tolik rodinných příslušníků, ale nastoupíme v naší hale, kde jsme doma.
Jste první, Evropan, který dostal šanci prožít první duel NHL ve své zemi. Unikát, co říkáte?
To jsem ani nevěděl (usměje se). Jak jsem říkal, je to něco speciálního. Opravdu jsem si to hrozně užil.
Share on Facebook
