Chceme klub posouvat, říká manažer Vítkovic. Jak probíhala jednání s Muellerem?
Patrik Rimmel a Roman Šimíček.
|
Foto: Zdeněk Janiurek
Vítkovice vstoupily do letošní extraligové sezony skvěle. Tradičnímu klubu patří průběžná druhá příčka, ba co víc, Ostravané každým kolem potvrzují, že jejich výkony nejsou dílem náhody nebo štěstí. Klíčovou roli hraje skutečná síla kádru, který klubová garnitura letos poskládala. O obrozených Vítkovících, lačných po úspěchu, vypraví manažer Patrik Rimmel.
Ve středu vás čeká druhé derby letošní sezony proti Třinci. Jste v očekávání tohoto pro severní Moravu a Slezsko speciálního zápasu?
Těšíme se. Pro celý kraj je to velká událost a ostře sledované utkání. V Třinci jsme už letos dokázali zvítězit, čehož si vážíme. Byl to začátek sezony, kdy si u nich ještě všechno potřebovalo sednout. Mají ale výborný tým i momentální formu. Stejně jako my. Bude to velmi kvalitní zápas. Do reprezentační přestávky hrajeme ještě dvakrát a budeme chtít uspět, abychom se v tabulce udrželi tam, kde momentálně jsme.
Po letech jdete každopádně do derby jako tabulově lépe postavený tým. Cítíte se proto jako favorit?
Řekl bych, že derby nemá favorita. Jak už jsem řekl, tak se v něm potkají dva silné týmy. Třinec má určitou výhodu v tom, že hraje doma. Na to se ale chystáme a rozhodně chceme uspět. Uděláme pro to maximum.
Momentálně jste v tabulce druzí. Nutno říct, že tak dobrý rozjezd sezony Vítkovice dlouho nepamatují, přesvědčujete výsledkově i herně. S tím musí panovat spokojenost, ne?
Spokojení samozřejmě jsme. Před sezonou jsme udrželi naprostou většinu hráčů, které jsme udržet chtěli. Výjimkou byl jen Roman Polák, který ukončil kariéru. Zároveň se zdá, že jsme kvalitně posílili. Dali jsme si cíl, že se chceme probojovat do semifinále. Ne všichni téhle ambici věřili, ale zatím se nám ji daří naplňovat, takže jsme rádi. Na druhou stranu je třeba říct, že tuhle práci už dělám nějakou dobu, takže vím, že za čtrnáct dní může být všechno úplně jinak. Proto je třeba přistupovat k úspěchu s pokorou. Jsme spokojení, ale víme, že pořád jsou věci, na kterých musíme pracovat. Jen tvrdou prací se můžeme posunout dále.
„Dali jsme si cíl, že se chceme probojovat do semifinále.“
Z vašeho hlasu je cítit odhodlání a touha po úspěchu. Berete to tak, že Vítkovice chtějí po hubenějších letech opravdu prorazit?
Jednoznačně. Když odpovím víc zeširoka, tak titul už tady nebyl opravdu hodně dlouho. Medailové úspěchy klub měl i v nedávné minulosti, ale poté přišlo slabší období. Jeden rok dokonce reálně hrozily starosti spojené se sestupem. Když jsme do klubu společně s Romanem Šimíčkem před třemi lety nastoupili, řekli jsme si, že ho chceme neustále posouvat směrem dopředu. První rok jsme došli do předkola, druhý rok jsme byli ve čtvrtfinále, přičemž letos bychom chtěli dokráčet ještě dál. Cesta ale bude dlouhá a hodně do kopce.
Mám pocit, že i partneři klubu vidí váš entuziasmus, ne? I v téhle těžké době totiž dokážete svůj kádr postupně zkvalitňovat, což značí, že nedostatkem peněz asi netrpíte.
Tady se sluší poděkovat zejména majiteli klubu Aleši Pavlíkovi, který nám umožňuje kádr skládat tak, jak chceme a potřebujeme. Zároveň se nám společně podařilo sehnat nové partnery, přičemž i ti dlouhodobí nám z většiny před sezonou zvýšili finanční plnění. Všichni cítí, že chceme uspět a všichni nám chtějí pomoct v tom, abychom vítkovický hokej posunuli nahoru.
„Podařilo se nám sehnat nové partnery, přičemž i ti dlouhodobí nám před touto sezonou z většiny zvýšili finanční plnění.“
Zároveň máte momentálně třetí nejvyšší průměr diváků na domácí zápasy v extralize.
I tady vnímáme, že je nálada kolem klubu lepší. Samozřejmě to vždy záleží na tom, jaké máte výsledky. Když se vám daří, tak je všechno takové růžové. Tak či tak jsme spokojení s tím, jak nás fanoušci podporují, protože příjem ze vstupného je důležitý. Stejně tak je důležitá i atmosféra. Právě ta nám letos pomohla otočit některé zápasy, ve kterých jsme prohrávali. Pokud by ale byly návštěvy ještě vyšší, měli bychom velkou radost. Teď v pátek máme doma Spartu, což je atraktivní soupeř, takže doufáme, že fanoušků dorazí hodně. Snad nejvíc v aktuální sezoně.
Peter Mueller. | Foto: hc-kometa.cz
Před sezonou jste angažovali jednu z největších extraligových hvězd současnosti Petera Muellera. Jak námluvy s americkým snajprem probíhaly?
Někdy během jara se nám ozval Peterův agent, že Peter ještě nemá smlouvu v Kometě a že by byla možnost ho podepsat. Probírali jsme takovou možnost s Romanem Šimíčkem a Alešem Pavlíkem, poté i s trenéry. Shodli jsme se na tom, že bychom takového hráče v týmu chtěli. V jeho případě primárně nešlo o peníze, nikoho bychom nepřepláceli. Zalíbila se mu především naše vize a to, že chceme vyhrávat. Jednání mohla trvat tak měsíc a půl.
Neměli jste při úvahách o Muellerově angažmá obavy z toho, jak si sedne s dalšími vašimi lídry? Přece jen je znám jako velký individualista, což ale neříkám, že je nutně špatně.
Dobrá otázka. Samozřejmě jsme si před jeho angažováním zjišťovali určité věci. Jak u jeho bývalých spoluhráčů, tak i trenérů. Není to tak, že bychom někoho brali naslepo a pak se divili. Takže jsme věděli, že nerad prohrává a že chce hodně hrát. Pozitiv bylo zkrátka výrazně víc, proto padlo rozhodnutí, že do toho půjdeme a zatím se ukazuje, že jsme udělali dobře.
„Když budu upřímný, tak pro Petera Muellera nebylo zásadní, jestli dostane o pár korun víc nebo míň. Zásadní pro něj bylo blaho rodiny.“
Mueller je znám rovněž tím, jak důležitá je pro něj rodina. Řešili jste proto při jednání o smlouvě i tato specifika?
Ano, řešili jsme například bydlení, kde bylo ve hře několik různých možností, nebo anglickou školu pro děti. Když budu upřímný, tak pro něj nebyla ani tak zásadní ekonomická stránka věci, kde jsme měli určité věci nastavené rychle, ale právě blaho jeho rodiny. Bylo to něco, co se nám na něm líbilo. Neřešil, jestli dostane o pár korun víc nebo míň, šlo mu hlavně o rodinu. Stejně tak se hned na jaře ptal, jak silný kádr postavíme, protože nám okamžitě řekl, že chce vyhrávat. I tohle byl dobrý signál.
Velmi dobře se jeví taky Peter Krieger, který hrál loni na Slovensku a moc lidí z hokejové veřejnosti ho neznalo. Překvapil vás svými výkony, nebo jste si jím byli stoprocentně jistí?
Věděli jsme, že je to výborný hráč, ale překvapilo nás, jak rychle a dobře se do české extraligy adaptoval. U cizinců nikdy nevíte, jak se adaptují na novou soutěž. S Romanem jsme se na něj byli loni několikrát podívat a líbilo se nám, že je typickým centrem. Právě někoho takového jsme hledali. Proto jsme si nakonec řekli, že ho přivedeme. Musím říct, že zatím splňuje i něco navíc, než jsme od něj čekali.
Foto: Matyáš Rjabi, hcverva.cz
Jak dlouho trvá skautování cizince a konkrétně třeba právě Kriegera? Když někoho takového přivádíte, je to jiné, než když berete hráče z extraligy, kterého máte na očích dejme tomu deset let.
Konkrétně Petera jsme sledovali zhruba čtyři měsíce. Byli jsme se podívat na některých zápasech, zároveň si o něm zjišťovali informace od známých, které na Slovensku máme, protože je jasné, že pár zápasů není vzorek, který vám o hráči řekne všechno. Také jsme ho sledovali na internetu. Nakonec nám do sebe všechno zapadlo.
„Peter Krieger? Věděli jsme, že je to výborný hráč, ale překvapilo nás, jak rychle a dobře se adaptoval na českou extraligu.“
V týmu máte kromě českých hráčů Američany, Lotyše nebo Švéda. Co vás vede k tomu se takto poohlížet v zahraničí?
Top hráčů v Česku není zase tolik. Když jakýkoliv tým takového hráče má, pečlivě si ho hlídá. My navíc nechceme dělat finanční dostihy a kohokoliv zbytečně přeplácet. Když si to pak srovnáte, zjistíte, že velmi kvalitní zahraniční hráč je v porovnání s velmi kvalitním českým hráčem mnohdy výrazně levnější. Lidi mimo hokej tahle skutečnost možná překvapí, ale je to tak.
V posledních dnech prosakují informace, že by se exvítkovický Lukáš Klok měl vrátit do Evropy a možná i do extraligy. Měli byste o něj zájem?
Je to náš odchovanec, takže bychom ho v klubu rádi viděli. Stejně tak i naši fanoušci, takže záleží na tom, jestli bychom se domluvili. Za sebe si ale myslím, že ještě zůstane jinde v Evropě.
Do Vítkovic jste přišel z Havířova. Co říkáte na to, jak se v současnosti AZetu nevede?
Moc mě to mrzí. Je škoda, že hokej v Havířově šel dolů, nejen sportovně, ale i atmosférou v klubu. Víc bych to komentovat nechtěl. Každopádně jim přeju, aby se z toho zase dostali. Nejen ve sportu, ale i v životě platí, že nahoru se dostáváte hodně pomalu, kdežto cesta dolů umí být velmi rychlá.
Share on Facebook
