Chmelař po letech opouští Suomi. NCAA je nová výzva, hlásí natěšeně
Foto: Archiv Jaroslava Chmelaře
Mladý reprezentant Jaroslav Chmelař se po čtyřech sezonách rozloučil s Finskem a míří za novou výzvou do zámoří, kde oblékne dres Providence College hrající univerzitní NCAA. Zocelený severským prostředím a s dobrými vzpomínkami vyhlíží velký prostor pro zlepšování se i školní lavici, kterou dlouho nenavštívil.
Proč jste se rozhodl pro přesun za moře?
Začali jsme o tom s agenty a s Rangers přemýšlet někdy kolem Vánoc. Pak jsme slyšeli nějaké nabídky a domluvili se, že to je tam, kam já bych chtěl jít, a že to vidíme jako nejlepší cestu. Vyplynula z toho Providence College a NCAA, kde mám vidinu spousty času a prostoru pro zlepšování se, které potřebuju.
Je pravda, že se tam můžete rozvíjet opravdu dlouho…
Nechtěl bych tam hrát jenom rok až dva, ale trochu déle. Chtěl bych sám sebe zlepšit na tréninku a hodně na sobě pracovat. Z tohoto úhlu pohledu je podle mě univerzita hodně nápomocná. Mají tam spoustu věcí, které můžou hráče zlepšovat.
Co od univerzitní ligy očekáváte?
Koukal jsem na ni, hraje se tam rychlý a tvrdý hokej, nic menšího od toho neočekávám. Myslím, že to pro mě bude dobré, protože mi hokej na menších hřištích vyhovuje. Těším se na bruslivý a rychlý hokej. Sice tam není v sezoně tolik zápasů, ale přesto je to jedna z nejkvalitnějších lig.
Kromě hokeje budete i studovat. Co pro vás bude mít vyšší váhu?
Klíčový je určitě hokej, který zůstává jako číslo jedna, ale musím i školu dát na podobnou úroveň, abych to všechno zvládal a nezaostával tam. Upřímně se těším, až si po čtyřech letech online výuky sednu do lavice. Ještě sice nemám úplně jasno o tom, co budu studovat, ale myslím, že to nakonec bude sportovní management.
„Upřímně se těším, až si po čtyřech letech online výuky sednu do lavice.“
Jste připravený na studium v angličtině, což bude asi trochu něco jiného než každodenní konverzace?
Určitě to bude něco nového. S angličtinou jako takovou problém vůbec nemám, ale dělal jsem si nějaké testy na porozumění angličtině ve škole a vyšlo mi docela dobré skóre, takže si myslím, že v tom nebude nějak velký problém.
Bude podle vás přesun na trase Finsko–USA kariérně hodně důležitý?
Řekl bych, že ano, bude hodně důležitý. Je to velký skok, na který se snažím co nejlépe připravit po všech stránkách, co se dá. V lize je strašná konkurence, takže je potřeba tam přijít a chytit se rovnou. Snažím se tomu dát maximum a uvidíme.
Foto: Archiv Jaroslava Chmelaře
Zároveň po čtyřech sezonách opouštíte Finsko. Nebude vám chybět? Předpokládám, že se stalo vaším druhým domovem.
Je to tak. Bylo to potom všechno narychlo, takže mi ani nedocházelo, že už se tam nevrátím a nemám po létě koupenou letenku zpět. Už jsem cítil, že chci nějakou změnu a nějakou novou výzvu. Myslím, že tohle je to pravé, co jsem mohl najít.
Na co budete nejradši vzpomínat?
Asi na první rok a půl až dva roky, kdy jsem bydlel v nejlepší rodině, kterou jsem mohl ve Finsku dostat. Bylo to s ní opravdu super. Navíc jsem odehrál výbornou sezonu v KJT Haukat a celkově jsem si to napoprvé užil. Celkově to bylo super, takže na Finsko budu vzpomínat v dobrém.
„Celkově to bylo super, takže na Finsko budu vzpomínat v dobrém.“
Nastínil jste začátek severské štace. Jak to potom šlo dál?
Ve třetí sezoně, kterou jsem tam hrál, jsem měl přiletět v létě, ale dostal jsem covid, což mě hodně zbrzdilo. Sezonu jsme začali, ale stejně jsme ji nedohráli a skončili někdy v listopadu. Čtvrtá byla docela dobrá, ale bodově se mi nedařilo, jak bych chtěl, i když si myslím, že moje výkony šly nahoru, v čemž bych chtěl pokračovat.
Pochytil jste něco z finštiny?
Něco málo, ale soustředil jsem se hlavně na angličtinu. Už v době, kdy jsem tam šel, jsem si říkal, že se finštinu nijak extra učit nechci. Ještě je to navíc jazyk, který je podle mě těžké se naučit. Něco z kabiny jsem pochytil, trenérovi jsem rozuměl, ale ne že bych sám mluvil.
Foto: Archiv Jaroslava Chmelaře
V čem vás Finsko nejvíce posunulo?
Dalo mi hodně po mentální stránce, protože jsem tam byl sám a potom jsem i bydlel sám. Zároveň mě to určitě posunulo na ledě, zesílil jsem, zlepšil dovednosti a pořád zlepšuju bruslení. Hodně mi to dalo po psychické stránce, protože jsem se tam musel popasovat s věcmi, se kterými bych se doma v komfortní zóně popasovat nemusel. Za to jsem strašně vděčný.
Jaké máte plány na léto? Třeba i ve spojitosti s odloženým šampionátem dvacítek?
Určitě bych se dvacítkám nevyhýbal a rád bych si tam zahrál, jelikož právě trenér z Providence trénuje americký nároďák do dvaceti let. Byla by legrace se tam rovnou postavit proti sobě. Zároveň bych měl mít development kemp v Rangers, což je první stanice. Potom se uvidí, jestli mě trenéři vyberou, nebo nevyberou, to už neovlivním. Nechávám tomu volný průběh. Bude záležet, jak to trenéři pojmou. Jestli tam budou chtít nějaké 2003ky, pak bych nějakou šanci měl. Nijak jsem nad tím nepřemýšlel, uvidíme. Když mě vyberou, budu rád, když ne, nebudu se z toho hroutit.
„Vidět Madison Square Garden je zážitek na celý život.“
Můžete prozradit něco ke své letní přípravě?
Na suchou mám už asi devět let individuální trenérku a potom mám i trenéra na led. Od pondělí do pátku mám suchou – běhání i posilovnu. Zatím do toho dávám jednou led, ale postupem času, jak se bude všechno blížit k odletu, budu přidávat jednotky na ledě.
Těšíte se na kemp do New Yorku?
Bude pro mě první, protože minulý rok z Evropy nikdo neletěl kromě podepsaných hráčů, takže se těším hrozně moc. Vidět Madison Square Garden je zážitek na celý život. Těším se, až uvidím úroveň ostatních hráčů, kde jsou, a až se s nimi budu moct porovnat. Budu koukat, co můžu zlepšit a co potřebuju ještě víc. Těším se na soupeření s ostatními hráči a chtěl bych se co nejlépe ukázat.
Foto: Archiv Jaroslava Chmelaře
Share on Facebook
