Energie, chuť, ale i svrbění. Rulíkův styl? Budu muset naladit nohy, ví Růžička
Martin Růžička na reprezentačním srazu
|
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Na mezinárodní scéně oddřel rovných padesát zápasů, naposledy se v českém dresu proháněl na olympiádě v Pchjongčchangu. Od té doby ani ťuk, symbol zlaté třinecké éry Martin Růžička vyčuhoval jen na klubové úrovni. Dočkal se po šesti letech během vlády trenérského štábu Radima Rulíka.
„Mám obrovskou radost, že pozvánka přišla a můžu tady být,“ povídá osmatřicetiletý křídelník upřímně. „Když je člověk starší, tak to bere jinak. Už nevíte, kolik zápasů ještě máte před sebou...“
Že Růžička od roku 2014 nebalil kufry směr MS, to asi z křesla nikoho nevytrhne. Což o to, ve výkonnosti problém nehledejte... Jen si na jaře zvykl zápolit o Masarykův pohár.
Ale že nedostal prostor na některém z turnajů Euro Hockey Tour? Nad tím se na nominační tiskové konferenci podivoval sám kouč Rulík. Stejně jako hokejová veřejnost nad tím, že se mu teď telefon konečně rozdrnčel.
„Neřekl bych, že jsem o reprezentaci neměl zájem. Soustředil jsem se na klub.“
„Neřekl bych, že jsem o reprezentaci neměl zájem. Soustředil jsem se na klub. To je asi jediné, co jsem mohl dělat,“ přemítal Růžička v útrobách holešovické haly po prvním tréninku před Švédskými hrami.
„Poslední roky jsme vždycky hráli až do konce play off, tam už jsou pak týmy hotové. Bylo to tak, jak to bylo. Člověk s tím musí žít,“ mávl rukou.
Růžičkovu nominaci lze chápat jako ocenění jeho dlouhověkosti. Ve svých letech mezi tuzemskými mantinely stále dominuje, kanadské body by mohl přehazovat vidlemi. Aktuální bilance? 42 zápasů, 51 bodů (20+31).
Stárnutí ovšem nezastaví žádný smrtelník. „Nebudu říkat, že nic necítím – cítím toho hodně. Ale snažím se o své tělo pečovat a vracet mu to, co na ledě vydám,“ popisovala jedna z hlavních tváří třinecké dynastie.
„Nebudu se bát něco říct, protože už na to mám věk.“
„Samozřejmě je to trochu jiné, než když mi bylo dvaatřicet. Energii a chuť ale pořád mám, budu se snažit,“ sliboval Růžička. Zub času pocítíte i na tom, že se teď v národním týmu sešel s obráncem Jakubem Galvasem.
Proč? Vždyť relativně nedávno válel za Oceláře vedle jeho táty Lukáše. „Je to sranda,“ uchechtl se Růžička. „Je tady hodně mladších kluků, ale taky dost těch, se kterými jsem hrál...“
Počítá se s tím, že v kabině bude mít hlavní slovo. Mentalitu přirozeného vůdce a vítěze hodlá přenést z Třince do reprezentace. „Nebudu se bát něco říct, protože už na to mám věk,“ souhlasil.
Konkrétní roli ale s realizačním týmem zatím nerozebíral. „Nemůže to být ale postavené na jednom hráči – bude to o tom, jak si sedne celý tým,“ zdůraznil Růžička. A taky o tom, jak se adaptuje na zcela odlišný herní styl.
„Je to trošičku jiné než v klubu. Nebudu říkat, že opak, ale...“
Agresivní pojetí založené na neustálém bruslení a napadání? „Je to trošičku jiné než v klubu. Nebudu říkat, že opak, ale… Budu muset naladit nohy,“ pousmál se majitel šesti extraligových titulů.
A připustil, že ho při comebacku do národních barev přepadne nervozita. „Bude tam nějaké svrbění. Kdyby nebylo, tak by to bylo špatně. Potřebuju to, člověk se pak víc těší. Jakmile se hodí puk, tak to trochu odpadne,“ dodal Růžička.
Představuje další zdravotní absence komplikaci směrem k domácímu MS? ? „Úplně si to nemyslím, ale...“ říká kouč Radim RULÍK ?
Zveřejnil(a) Hokej.cz News dne Pondělí 5. února 2024
Share on Facebook
