Frýdek dál čeká na domov. Už šedesát zápasů! počítá Stránský
Už více než rok nepoznali frýdeckomístečtí hokejisté výhodu domácího stadionu. A zatímco vloni měli v Porubě velmi slušné podmínky, letos je to úplně naopak. „Minulý týden jsme například trénovali v Třinci,“ krčí rameny Vít Stránský, kapitán týmu. Poté, co nevyšel Český Těšín, hraje jeho celek „domácí“ zápasy v Novém Jičíně. Není divu, že se všichni těší na začátek prosince, kdy by měla být nová hala ve Frýdku-Místku připravena k prvním zápasům.
Před hráči je tak nelehký úkol. Přečkat toto provizorium pokud možno s co nejmenší ztrátou na soupeře. To by ovšem museli frýdeckomístečtí hokejisté začít střílet branky. V pěti utkáních totiž překonali brankáře protivníků pouze osmkrát. Stránský věří, že se to spoluhráčům podaří zlomit. „V mužstvu potenciál určitě je,“ tvrdí jednoznačně.
Kolikátý zápas v řadě na venkovních kluzištích jste už sehráli?
„No, včetně přípravných utkání to mohl být tak šedesátý zápas, který hrajeme bez domácí haly.“
Jak s touto nepříjemností bojujete?
„Vloni jsme to přežili v pohodě. Celý rok jsme byli v azylu v Porubě. Bylo to takové domácí prostředí. Měli jsme tam svoji šatnu, mohli jsme si tam nechávat věci, nemuseli jsme s sebou všude tahat bágl s výstrojí. To byla velká pomoc. Letos tuto výhodu nemáme, pořád se stěhujeme. Skoro každý trénink jsme někde jinde. Je to trošku komplikace. Ale všichni jsme věděli, že to takto bude. Musíme se s tím vyrovnat tak, abychom se do nové haly dostali aspoň trošku v pohodě. To znamená uhrát nějaké body a pohodu zúročit v nové hale.“
Výstroj si opravdu musíte vozít všude s sebou?
„Ano, přivezeme si ji domů ještě mokrou. Je to nepříjemné, ale vymlouvat se na to nemůžeme, i když zatím nehrajeme moc dobře. Taková situace ale může potkat kterýkoliv klub. My už se do nové haly moc těšíme. Určitě si to nové prostředí užijeme a věřím, že nám to půjde i na ledě.“
Kdy byste měli poprvé nastoupit doma ve Frýdku-Místku?
„Doufám, že na začátku prosince bychom mohli hrát už na domácím ledě.“
Váš celek hrál dříve ve venkovních zápasech hodně zatažně. Nepomohla vám absence domácího prostředí paradoxně k jiné, odvážnější a líbivější hře?
„Asi máte pravdu. Zvykli jsme si hrát téměř bez domácích fanoušků. Ale ty, kteří přijedou, dobře slyšíme a pomáhají nám. Byli bychom rádi, kdyby jezdili i na „domácí“ zápasy, ale rozumím tomu, že to není jednoduché. Dneska s námi přijelo možná dvacet fanoušků, což je super. Bylo je slyšet a poděkovali jsme jim za to. To mužstvu vždycky pomůže. Zatím jim ale moc radosti neděláme.“
Výsledkově možná ano, ale oproti minulosti hrajete i venku útočný hokej.
„Ano, snažíme se o útočnou hru, chceme dávat góly. Zajím jich ale moc nedáváme. Nechytili jsme začátek a teď bude strašně těžké škrábat se na pozice, zaručující play off. Začátek je vždycky důležitý a pokud se vám vydaří, hraje se vám úplně jinak. Když se nevyhrává, dostanete se pod tlak, působí stres a už to není optimální. Vloni jsme zažili to samé. Zlomilo se to na konci října.“
Kdybyste v první třetině proměnili šance, zápas mohl vypadat úplně jinak, souhlasíte?
„To je právě to kdyby. Říká se, že je to o štěstí, ale to není štěstí, to je spousta věcí kolem. Musíme si s klukama sednout, popovídat si a dostat se do herní pohody. Proti Technice i Karviné už musíme bodovat a odrazit se ode dna. Nesmíme ztratit kontakt s mužstvy před námi. Potenciál v mužstvu určitě je.“
Zápasy se Vsetínem vám vloni vyšly nad očekávání, že?
„Se Vsetínem jsme vloni vyhráli všechny čtyři střetnutí, takže jsme si věřili, že bychom mohli urvat nějaké body i tentokrát. Vzpomněli jsme si na to, ale vsetínští kluci to měli v hlavách určitě také. Minule měli volné kolo a byli nažhavení. My máme trošku nevýhodu, že jsme dostali soupeře po Orlové, která ale ze soutěže odstoupila. Náš další soupeř tak má vždycky volné kolo. Týden jenom trénuje a na zápas se těší. Ano, může vyjít ze zápasového rytmu, ale podle mých zkušeností je spíš nažhavený, že po týdenním tréninku přijde zase utkání.“
Vloni jste skončili na osmém místě, ale málem jste ve čtvrtfinále zaskočili suverénní Prostějov. Jak na to vzpomínáte?
„Bylo to parádní, play off nám sedlo. Kluci z Prostějova byli pod tlakem, byli nervózní. Já jsem zažil něco podobného v Havířově. První kolo je vždycky ošidné. Prostějov nás ale v rozhodujícím pátém střetnutí přejel, došly nám síly. Možná jsme jim i trochu pomohli – vrátili se nohama na zem. Pak projeli play off i baráží jak nůž máslem. Doufám, že se jim bude dařit i v letošní lize.“
A jaký je letošní cíl vašeho týmu?
„Myslím, že oproti loňsku se soutěž zase zkvalitnila. Odpadla Orlová, ale kluci se rozešli jinam. Posílil Nový Jičín, dobrá bude i Karviná. Zdá se mi, že každým rokem úroveň druhé ligy stoupá. Náš cíl, i vzhledem k okolnostem, je dostat se do play off. A je jedno, ze kterého to bude místa. No a třeba překvapit tak, jako vloni. Ale to je ještě všechno hrozně daleko. My se musíme soustředit hlavně na další zápas. Zatím jsme vyhráli jenom jednou, v prodloužení, a pokud nezačneme bodovat, budeme se nahoru dostávat opravdu hodně těžce.“
Share on Facebook
