Hadamczik před MS odmítá výmluvy: Musíme pracovat s tím, co máme
Foto: Karel Švec, Český hokej
Loni se po dlouhých letech vrátil k mládežnickým reprezentacím, zkušený trenér Alois Hadamczik převzal osmnáctku. Teď s ní spouští finální přípravu na mistrovství světa. „Prognózy dávat nebudu. Prostě pojedeme s tím, že nechceme udělat ostudu českému hokeji,“ hlásí.
Zvládl jste za necelou sezonu poznat hráče tak, jak jste potřeboval?
Poznali jsme je, známe jejich výkonnost. Některé turnaje se nám líbily víc, některé míň. Je to ale rozdíl oproti sedmnáctce, kde byli všichni ještě doma, protože teď nám šest hráčů odešlo do zámoří a dva do Finska. V Evropě to ještě nevadí, ale kluky ze zámoří můžeme sledovat jenom na internetu a nemáme je v národním týmu. Navíc je u tak mladých kluků vždycky k zamyšlení přechod z malého na velké hřiště.
Myslíte, že hráči ze zámoří nemusí být na mistrovství tolik platní, jak by se od nich na první pohled čekalo?
Nemůže najednou automaticky čekat výkon od hráčů, kteří přijedou z Kanady. Můžou se nějakou dobu srovnávat s ledem, a najednou je konec mistrovství. Musíme v tom být obezřetní a vnímat všechny aspekty, které vedou k výkonu. A samozřejmě abychom mohli uspět, tak hráče tlačíme do maximálního úsilí, protože nejsem přesvědčený o tom, že juniorská liga s 24 týmy je připraví na tempo mezinárodního hokeje. Samotné turnaje nám ukázaly, že vždycky nějaký čas trvá, než se s tím srovnáme.
„Hráče tlačíme do maximálního úsilí, protože nejsem přesvědčený o tom, že juniorská liga s 24 týmy je připraví na tempo mezinárodního hokeje.“
Cítil jste na turnajích, že i když se nedaří, dokáží se hráči semknout?
Největší krizi jsem cítil, když jsme hráli s Ruskem v Příbrami. To jsem si říkal: Ty bláho, kam jsi to vlezl, to jsi bezbranný. Žádný systém nefunguje, když zabudováváš tři hráče ze Žďáru z druhé národní ligy do národního týmu a pak kolem tebe Rusové jezdí, jak chtějí. No ale zjistil jsem, že když někdy přijdou správné emoce, tak ze sebe kluci umí vytáhnout větší výkon. A možná právě proto jsme vyhráli ten třetí zápas.
Hadamczik bude vybírat ze 34 jmen
Hadamczik bude vybírat ze 34 jmen. Bude Bednář jedničkou v brance?
Může i tohle rozhodovat?
Když jsem viděl zápasy na turnaji v Soči, byly kromě Ameriky vzácně vyrovnané. To nám dává sebevědomí, že když se nám povede určité stránky vylepšit, tak jsme schopní být s určitými soupeři rovnocenní. Někdy se to pak překlopí o gól nahoru nebo dolů. Jako jste třeba viděli vyrovnanou sérii Plzně s Olomoucí. Určitě by každý sázel, že to bude mít Plzeň jednodušší, ale nechybělo moc a Olomouc by postoupila. Chtěli bychom, abychom taky byli ti šťastnější, jako třeba byla Plzeň v některých zápasech.
Zatím ještě nemáte k dispozici finalisty juniorské extraligy. Je to pro vás komplikace? Jak o nich budete uvažovat?
Chtěli bychom vzít od finalistů jenom ty hráče, o kterých jsme přesvědčeni, že patří do základního kádru. Tam už nebude prostor ani čas něco zkoušet, nebude čas na tréninky a zápasy. Musí to být na základě dlouhodobé zkušenosti a hlavně výsledků, které předvádějí.
Řešil jste s kluby, jestli vám je uvolní?
Hráči, kteří v klubech hrají finále, ho budou hrát. Rozlosování tak vyšlo, to nemůžeme ovlivnit. Kluby zase po právu říkají: Ti hráči tvoří tým celou sezonu a my chceme, aby v klubu udělali úspěch, aby vyhráli ligu. Těžko se z toho vytrhávají. Já jsem je samozřejmě chtěl dřív, ale kluby pro to neměly pochopení.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Co se týče Martina Beránka z Českých Budějovic, u něj jste problém s uvolněním neměli?
Musím říct, že jak je Venca Prospal emotivní trenér a člověk, tak jsem se s ním uměl domluvit a nebyl s ním problém. Venca mi doslova řekl: Já bych ho tu chtěl, ale když mi říkáš, že u nás bude do konce a pak bys ho nevzal, tak já mu přeju mistrovství světa. Pak jsme třeba žádali Pšeničku, žádali jsme Peterka s Raškou, a tam pochopení nebylo. Čekal jsem pochopení, protože třeba Spartě naskočil z áčka Rousek, který ho mohl nahradit. Ale klub na to má právo.
O které hráče by se měl váš tým opírat?
Nebudeme si nic nalhávat, že český tým musí mít extrémně dobrého gólmana. Normálně když chcete uspět, tak musíte mít vždycky dobrého gólmana. Ale když porovnáváme výkonnost Ruska, Finska, Ameriky, Kanady, tak bez nadstandardního gólmana nemůžeme nic vyhrát. Kartami určitě zamíchal Bednář, protože jakou předvedl dlouhodobou výkonnost, a v těžkém psychickém tlaku, protože klub se potřeboval vyhnout baráži, tak klobouk dolů před ním. Nechci tím říct, že by to byl Bednář, ale je to jeden z adeptů na gólmana, kterého potřebujeme.
„Nechtěl bych se dneska bavit o problematice českého hokeje. Máme takový tým, jaký máme, a prostě chceme uspět.“
A v poli?
V obraně se velmi dobře jeví Kučeřík z Brna, uvidíme, jak přijede Šimon Kubíček, který hrál dobře. A ještě Haš. To by měla být trojice hráčů v obraně, na které by to mělo stát. V útoku se vždycky jevil dobře Mužík, přišel Přikryl, teď hrál výborně o rok mladší Myšák... Taky u Michala Teplého je třeba, aby to bral na sebe. Nebo další liberečtí hráči, kteří hráli v Benátkách, jako Najman a Rychlovský. Myslím, že máme kluky, ze kterých tu osu můžeme vytvořit.
Velkým problémem českého hokeje jsou obránci. Jaký na ně máte pohled ve své kategorii? Vnímáte v tomto ohledu nějaký posun dopředu?
Vzali jsme k sobě i odborníka přes beky a výborného hráče Marka Židlického, a samozřejmě víme, že se s obránci pracuje málo. Jenom bruslit a mít nasazení je strašně málo. Důležitá je i herní stránka: Založení útoku, práce na útočné modré čáře, schopnost změnit postavení soupeře, být obratný, jako to třeba mají Švédové. Je ale těsně před mistrovstvím a já se nechci na nic vymlouvat. Chceme tým připravit tak, aby měl co nejlepší výkonnost. Jestli se nám to povede, nebo nepovede, to ukážou následující zápasy a dny. Ale my uděláme všechno pro to, aby byl tým co nejlíp připravený. Nechtěl bych se dneska bavit o problematice českého hokeje. Máme takový tým, jaký máme, a prostě chceme uspět.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jaké vidíte reálné šance podle turnajů, které jste letos absolvovali?
Víte, reálný odhad můžou dělat ekonomové, jak bude vypadat ekonomika. Každý zápas můžete vyhrát a prohrát. Záleží na okolnostech, záleží na momentální formě mužstva. Můžete porazit Rusy nebo Finy a můžete dostat hodně gólů od Ameriky. Pro nás je pomůcka, který turnaj byl špatný, proč byl špatný, který hráč byl dobrý jenom se soupeři, kde jsme vyhráli, a který hraje dobře i se soupeři, kde hrajeme na krev. Musíme z toho vybrat takový sourodý tým, aby měl co nejlepší výkonnost. Já prognózy dávat nebudu. Prostě pojedeme s tím, že nechceme udělat ostudu českému hokeji a nechceme se vymlouvat. To bych k tomu ani nemohl jít. Musel bych říct: Hele, tohle je špatné, to se mi nelíbí, a proto k tomu nejdu. Když to jednou vezmete na sebe, tak musíte pracovat s mužstvem, které máte. Potom můžete třeba udělat analýzu.
Dokázal jste s mladými kluky najít společnou řeč?
U mladých člověk někdy najde pochopení a někdy jim musí říct: Hele, zamysli se nad tím, jestli je to vůbec smysluplné. Jak jsou v kolektivu živelní, tak je někdy člověk, který něco zažil, musí upozornit, že hokejistu nedělá to nebo ono, ale dělá ho dobrý výkon. Kluci mají i trochu uvolněnou morálku, že se s nimi zasmějeme. Ale zase když se řekne, konec, je toho dost, tak se dovedou hecnout a tréninky mají náboj.
„Já jsem vždycky říkal, že v dobrém týmu musí být i dobří náhradníci. Hráč, který při gólu vyskočí a raduje se, tvoří výbornou partu. Pokud hráč sedí a je naštvaný, protože není na ledě, tak je to špatně.“
Hodně je pozorujete a přemýšlíte, koho vzít a koho ne?
Věřte, že mám oči na stopkách a přemítáme doprava doleva, které hráče vzít. V nominaci je široká škála hráčů. Řekněme si pravdu, že nemáme třicet stejných a výborných hráčů na to, abychom postavili takový tým. Musíme ho sladit tak, aby každý vzal svoji roli. Bohužel i u mladých se najdou typy, které tu svoji roli nevezmou. Já jsem vždycky říkal, že v dobrém týmu musí být i dobří náhradníci. Hráč, který při gólu vyskočí a raduje se, tvoří výbornou partu. Pokud hráč sedí a je naštvaný, protože není na ledě, tak je to špatně. I tohle sledujeme. Myslím, že jsem už měl na starosti dost mužstev a vím, co tým potřebuje. Potřebujeme hokejisty, kteří hrají hlavou, ale i ty, co umějí trochu přitvrdit, a ty, co umějí kolektiv tvořit. I dobrý náhradník je součástí týmu, který má předpoklady vítězit.
Vidíte v sezoně posun u hráčů, kteří už působí v dospělých soutěžích?
U některých ano, u některých ne. Je to individuální. Ne každému ti muži pomůžou, zvlášť když nehraje tolik minut, kolik má. Já jsem osobně zastáncem, že český hokej půjde nahoru, když bude mít extrémně kvalitní juniorku. A ta může mít třeba maximálně čtrnáct týmů. I za cenu povolení dvou starších hráčů. Protože ti kluci se musí dívat jenom do kabiny áčka. Jak jsem viděl Havláty, Pletky, Marky, Kubinu, Malíka... Oni se nedívali dolů do kabiny Frýdku-Místku nebo Havířova, oni chtěli být v áčku. My nadáváme na extraligové trenéry, že nestaví mladé kluky, ale kdybys jim v juniorce připravil hráče o dvacet procent lepší, tak by měli jednodušší pozici je zabudovat. Ale teď bych chtěl být pozitivní a tyhle otázky můžeme podle mého názoru řešit po mistrovství.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
