Mít vyřazené číslo od svého osudového klubu v NHL? Takové pocty se zatím dostalo čtyřem Čechům, naposledy o minulém víkendu Jaromíru Jágrovi. Je tím potenciál mezi krajánky vyčerpán, nebo se může dočkat v blízké budoucnosti někdo další? Adeptů mnoho nenajdete, nicméně minimálně tři jména stojí za zmínku. Tomáš Hertl by se při troše fantazie mohl za svou klubovou věrnost a dlouhodobě kvalitní výkony dočkat v San Jose, ještě víc se vyplatí věřit dvěma Davidům.
Rovný tucet!
Ano, v Bostonu jsou uznalí a za svou bohatou, byť třeba ne tolik úspěšnou historii ve srovnání s Montreal Canadiens, Toronto Maple Leafs či Detroit Red Wings, už vyřadili číslo 12 hokejistům.
Těžko u tohoto numera zůstane, protože kandidátů se díky parádním výkonům v posledních dvou dekádách vyrojil početný zástup. Co takový Patrice Bergeron, elitní centr, vynikající při hře s pukem i bez něj? Celou kariéru strávil v Beantownu.
Tisící mač má čerstvě za sebou Brad Marchand, další výrazná osobnost z kádru šampionů z roku 2011 a finalistů v letech 2013 a 2019. Naděje si může dělat i jiný klubista a vítěz Veziny Tuukka Rask a také Tim Thomas, který má trofeje pro top gólmana NHL hned dvě.
Nejde přehlédnout ani Zdena Cháru, obrazně i doslova. Správný kapitán, dlouhé roky jeden z nejlepších beků na planetě.
Kdo mezi jmenovanými machry chybí? David Krejčí, samozřejmě! Na zmíněném zisku Stanley Cupu měl obří podíl, byl nejproduktivnějším hráčem play off. Stejný kousek zopakoval i o dva roky později.
Jeho hokej byl pro fajnšmekry, navíc v pravý čas uměl přeřadit na ještě vyšší výkonnostní stupeň. Dovedl i bránit. A myslete si o statistice plus/mínus, co chcete, nicméně není náhoda, že ji Krejčí hned dvakrát napříč soutěží ovládl.
Ano, celková bilance z NHL možná na první dobrou nepůsobí tak ohromujícím dojmem jako třeba u Jágra, ale 786 bodů a tisícovka zápasů mají váhu.
Krejčí evokuje případy Eliáše s Hejdukem. Ani jeden nebyl tou jednoznačně největší týmovou hvězdou, ale celou kariéru strávili na jedné adrese a zásadně přispěli k dobytí hokejového grálu (Eliáš dokonce opakovaně).
Medvědi navíc napříč svými dějinami ukázali, že klidně ocení kvarteto hráčů ze stejné éry a že si váží plejerů rozličných kvalit. Třeba obávaného drsňáka Terryho O'Reillyho, u kterého byste z voleje netipovali, že jeho dres bude viset pod stropem TD Garden.
Na Krejčího mají v Bostonu fantastické vzpomínky, mezi mantinely i mimo něj platil za extratřídu. Když se řeší, kdo další se od Bruins probírané pocty dočká, padá jeho jméno mezi prvními. Bylo by spíše překvapivé, kdyby na něj dříve či později nedošlo.
Ceremoniál by jednou slušel jeho velkému kamarádovi a oblíbenému spoluhráči s číslem 88. Pastrňákovi. Superstar z Havířova má skvěle našlápnuto. Nejen kvůli brilantním výkonům.
Pasta má s Medvědy podepsaný dlouholetý kontrakt, chce být jejich tváří a těžko někdy svévolně odejde. Klidně už v příští sezoně překoná Krejčího kariérní bodový součet, ve sbírce má Richardovu trofej pro top kanonýra a patří k nejlepším forvardům na planetě.
Loni byl v hlasování o držiteli Hart Memorial Trophy druhý!
I kdyby šel do penze třeba hned teď, tak by měl značnou šanci se vyřazení osmaosmdesátky dočkat. A on zdaleka nekončí, může hrát klidně dalších 10, 15 let. Zatím mu chybí Stanley Cup, blizoučko byl v roce 2019, Boston ale v sedmém finále padl.
Viset pod stropem TD Garden se ovšem dá případně i bez stříbrného poháru. Své o tom ví vícero borců, včetně Ricka Middletona. Ofenzivního démona, který pětkrát za sebou kraloval týmové produktivitě a opakovaně patřil do okruhu adeptů na Hartku. A jako Krejčí to uměl v play off.
Dál stoupá klubovými statistikami, jeho jméno najdete v TOP7 v gólech, asistencích i zápasech. Ohromný sympaťák, oblíbenec fanoušků, mentor i hecíř.
Jenže vždy tu byli (a jsou) přece jen znamenitější Žraloci, jako Joe Thornton, Joe Pavelski, Logan Couture či Patrick Marleau. I pár excelentních obránců byste našli. A umíte si představit San Jose na začátku 21. století bez Jevgenije Nabokova v kleci?
Marleau je zatím jediným, komu Sharks dres vyřadili. A následovat budou spíše jmenovaní hráči a dost možná ještě Marc-Edouard Vlasic s Brentem Burnsem. Nezapomínejme ani na ikonu devadesátek Owena Nolana.
Ještě ovšem není všem dnům konec, Hertl může svou šlépěj v Severní Kalifornii prohloubit. Pořádně. Smlouvu má až do roku 2030.
