Holík o útrapách Zubrů: Extraliga je pro nás nová. Pozitiv je teď hodně málo
Adam Holík
|
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Není žádná nadsázka, ale snad ani urážka, že extraliga letos spadla přerovským juniorům do klína. Zatím se ukazuje, že vyšší soutěž je pro ně tvrdým chlebíčkem. Tým kapitána Adama Holíka vyhrál jediný z osmi zápasů a na zbytek pole ztrácí.
Zubří organizace se ocitla v trochu paradoxní situaci. Před několika lety se po boku Vsetína a Havířova dost bouřlivě přela s hokejovým svazem kvůli administrativnímu vyřazení z juniorské elity, když tyto kluby odstřelil prapodivný vznik ligy akademií.
Teď se ale Přerov naopak „od stolu“ do extraligy dostal. V play off Ligy juniorů prošel těsnými výsledky 3:2 přes čtvrtfinále a semifinále, což mu – jak se později ukázalo, ale jak všichni předem tušili – stačilo. Díky rozšíření nejvyšší soutěže postoupil i jako poražený finalista ze série proti Českým Budějovicím.
„Samozřejmě jsme rádi, že extraligu hrajeme, ale je vidět, že je to zase o level výš.“
Zatímco Motor ale v prvních osmi zápasech nastřádal deset bodů, a stejně si vedla i zachráněná Olomouc, Přerov má na kontě jen čtyři body.
„Samozřejmě jsme rádi, že extraligu hrajeme, ale je vidět, že je to zase o level výš. Kluci, co proti nám nastupují, s tím mají zkušenosti, vědí jak to hrát a jsou šikovnější,“ neskrývá kapitán přerovské juniorky Adam Holík.
Jeho tým v dosavadním průběhu soutěže porazil jen Vítkovice a navrch získal bod v Pardubicích. „Přijde mi, že si všechno zatím sedá, protože v extralize juniorů jsme skoro všichni poprvé. Je to pro nás něco nového. Chceme se zlepšovat den ode dne,“ povídá.
Ke cti Zubrům slouží, že dosud neschytali žádnou vysokou porážku. I pět branek, které obvykle inkasují, je ale příliš. Scénář se často opakuje: Třetinu, klidně i půl zápasu drží se soupeřem krok, jenže některou z pasáží nezvládnou a zápas jim uteče. Případně v opačném pořadí.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Tak jako v úterní dohrávce na Kometě. Prvních deset minut jako by nebyli na ledě, nestíhali a nevyhráli jediný souboj. Ale od té chvíle? Až do konce zápasu ukazovali, že i proti našlápnutému sokovi se čtyřmi kvalitními útoky můžou hrát naprosto vyrovnanou partii. S výjimkou nerovnovážných situací, v nichž utkání ztratili. Neproměnili vlastní čtyřminutovou přesilovku za stavu 1:2 ani tři výhody v poslední části, naopak v oslabeních třikrát inkasovali.
„Hodně nás trápí vhazování a hlavně vylučování. S tím musíme začít pracovat,“ nabádá Holík. Marný nebyl třeba ani duel proti silnému Třinci, kde Zubři dlouho ztráceli jen gól, no a ve zmiňovaných Pardubicích dokonce vedli 4:1. „V každém zápase se snažíme najít nějaké pozitivum, ale teď je jich tam hodně málo, když prohráváme. Snad to bude lepší,“ doufá kapitán.
„V každém zápase se snažíme najít nějaké pozitivum, ale teď je jich tam hodně málo, když prohráváme. Snad to bude lepší.“
Tým by mohl alespoň vytěžit z aktuálního formátu soutěže. Po základní části se všem body smažou, i v nižší nadstavbě se pojede od nuly. Pro záchranu Přerova nemusí být klíčové, jak si poradí teď, ale potom. Zvlášť v dorostu se v posledních letech řada celků vyloženě připravovala směrem k druhé fázi ročníku.
„Ono je v podstatě jedno, která je to část. Hlavně musíme jít naplno do každého zápasu, o tom to celé je. Když do toho nejdeme naplno, budeme dostávat takové góly,“ naráží Adam Holík i na start v Brně. „Musíme být nastaveni hlavami.“
Zubry v úvodní čtvrtině základní části hodně mrzela porážka 4:5 v Olomouci, kdy po špatné první polovině utkání marně doháněli manko. Možná že tohle derby z velké části předurčilo náladu v obou šatnách do dalších týdnů.
Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
„Přišlo mi, že jsme byli lepší, akorát jsme dostali blbé rychlé góly. Pak už se zápas těžce dohání. Přitom jsme měli šance, ale ty bohužel neproměňujeme,“ vzpomíná Holík na první hanácké derby. „Je to pro nás největší zápas a největší zpestření, protože je to proti krajskému městu a máme to k sobě blízko. Navíc se s většinou kluků známe, byli jsme spolu v krajských výběrech,“ popisuje lídr Zubrů.
Jeho celek má teď ideální příležitost se pomstít, Olomouc hostí ve čtvrtek na svém ledě. Vrátit sokovi porážku a odpíchnout se k lepším výsledkům? To by byl pro Holíkovu partu ideální scénář. „Ano, to by pro nás bylo nejlepší. Urvat konečně zase nějaké body a zvednout se,“ přitakává.
Adam Holík, který ještě patří do silné přerovské generace kolem Stanislava Svozila či Martina Ryšavého, teď působí v přerovském mužstvu jako jeden ze tří overage hráčů. A od každého takového hokejisty napříč juniorskou extraligou uslyšíte podobná slova.
„Hned jak vyšlo, že budou moci hrát ti overage, se mě trenéři ptali, jestli chci hrát. Já řekl, že chci, a zůstal jsem.“
„Jsem moc rád, že ta výjimka je a můžu hrát extraligu s klukama v Přerově. Jsem vděčný klubu, že mám takovou možnost,“ vzkazuje jeden z nejzkušenějších článků týmu. „Hned jak vyšlo, že budou moci hrát ti overage, se mě trenéři ptali, jestli chci hrát. Já řekl, že chci, a zůstal jsem,“ popisuje dění z jarních měsíců po rozhodnutí hokejového svazu.
Zatímco Radim Hradil a Matěj Halík by se měli starat o útočnou produkci, přednosti Adama Holíka jsou jinde. Je fakt, že v dorostu a v nižší juniorské soutěži také na obráce dost bodoval, ale v první řadě by měl být morálním vůdcem kabiny.
„Máme to ale nastavené tak, že si slovo bere hodně lidí. Kapitána si zvolila šatna, takže kluci vybrali mě,“ líčí. Kažopádně má velkou zodpovědnost, aby se na konci mládežnických let neloučil jako kapitán sestupujícího celku. „Samozřejmě že je to motivace. Ale je to o každém z nás. Do všeho musíme chodit naplno, makat den ode dne. Jenom tak to půjde,“ uzavírá Holík.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
