Jako dítě o Vánocích. Hrachovina o repre, Finsku, Astaně i panu Gudasovi
Foto: tappara.fi
Když Josef Jandač v neděli večer četl nominaci pro blížící se mistrovství světa v Dánsku, možná největší pozornost vzbudilo jméno třetího gólmana, o němž předtím nepadlo ani slovo. Pavla Francouze a Davida Ritticha doplní Dominik Hrachovina, který se k národnímu týmu připojil už na středečním srazu v pražské O2 areně. "Překvapilo mě to, vůbec jsem s tím nepočítal," přiznává mladý gólman.
"V sobotu v poledne jsem položil telefon, ještě jsem byl po oslavách takový omámený, takže jsem na to možná i zapomněl, že mi volali," popisuje Dominik Hrachovina. Vedení národního týmu se mu hned další den ozvalo znovu. "A to už vyšlo najevo, že pojedu na MS. Musel jsem se rychle sbalit a všechno ve Finsku zařídit, abych mohl odletět domů."
Plekanec: Nikoho učit nejedu, chci pomoci týmu
Dosud byl jen v mládežnických výběrech, v seniorské reprezentaci nikdy, a tak nad tím, že by nekývl, ani chvíli nepřemýšlel. "Sezona byla náročná, jsem obouchaný, unavený, ale nejsem v pozici, kdy bych mohl říct, že nikam nepojedu. Byl jsem za to rád asi jako dítě o Vánocích," líčí gólman, který v uplynulé sezoně odchytal v Tampere celkem 64 utkání.
Pana Plekance, pana Gudase a další viděl jen v televizi
Hlavou mu probíhala spousta myšlenek, měl řadu povinností, ale to už je pryč. Hrachovina se ve středu připojil k národnímu týmu. Obrovská zkušenost, ale zároveň něco úplně nového. "Všechny ty lidi tady jsem viděl akorát v televizi. Znám možná pana Plekance, pana Gudase, jinak nikoho," hlásí brněnský rodák, jenž tím rozesmál přítomné novináře.
"Pro mě bylo strašně těžké takovým lidem vůbec tykat. Nebyla to pro mě žádná prča podávat těmto hráčům ruku," pokračuje Dominik Hrachovina. Ten po odhalení nominace na světový šampionát v Dánsku přijímal jednu gratulaci za druhou. "Všichni mi gratulovali, ať už lidé tady z Česka nebo ve Finsku." Tedy v zemi, do níž v šestnácti letech odešel.
Foto: tappara.fi
"Toho kroku stoprocentně nelituju, na Finsko nedám dopustit. Pro mě je jako domov a jsem moc rád, že jsem tam mohl být." Ano, mohl. Třiadvacetiletý brankář, který s Tapparou získal za poslední tři roky dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, se stěhuje do ruské KHL. Chytat bude za kazašskou Astanu, která se o něj nejvíc zajímala a předložila nabídku.
"Už jsem nechtěl čekat bez ničeho, chtěl jsem mít jasno," prozrazuje Hrachovina. Ten si bude muset zvyknout znovu na nové prostředí. "Bude to obrovská změna, takže obavy tam jsou. V Tampere jsem měl kolem sebe dost lidí, tam nikoho neznám," doplňuje mladík. A jaká bude jeho role? "Rozhodnou výkony. Když puk nechytnu, nemůžu stát v bráně."
"Astana? Už jsem nechtěl čekat bez ničeho. Bude to obrovská změna, takže obavy tam jsou."
Ve Finsku podával parádní výkony, ale nebyl tolik na očích. "Neřekl bych ztracený, i když jsem věděl, že to takhle lidé v Česku mohou vidět. Člověk musí chápat, že není na světě sám. Jak v Rusku, tak v extralize jsou výborní gólmani," pokyvuje Hrachovina. S dalšími skvělými brankáři se teď potkal v reprezentaci, se kterou během sezony příliš nepočítal.
"Člověk vždycky doufá, ale byla olympijská sezona a turnajů na zkoušení tolik nebylo, takže jsem s tím moc nepočítal," říká brankářská trojka nároďáku pro MS v Dánsku. "Od kluků, vedle kterých sedím, se vždycky rád něco naučím. Není náhoda, že David Rittich chytá v NHL a Pavel Francouz je nějaký čas jedničkou v repre. Jsem za to rád," zakončuje.
Snad využiju zkušenosti z loňska, věří Tomáš Hyka
Share on Facebook
