Jandač si dá pauzu: Chci být chvíli bez hokeje a věnovat se rodině
Foto: Jakub Pláteník, hcsparta.cz
Ani druhé finále s pražskou Spartou se mu nepovedlo dotáhnout k vysněné zlaté medaili. Po prohře s Libercem v sezoně 2015/16 si Pražané počkají na titul minimálně další ročník. Již dlouhých patnáct let sparťané nedosáhli na první místo.
Pro trenéra Josefa Jandače to s velikou pravděpodobností byl na delší dobu poslední zápas, který odkoučoval. S nadhledem vzhlíží k odpočinku a trávení volného času s rodinou.
Co rozhodlo v šestém zápase o vítězství Třince?
První třetina určila ráz celého utkání, potom jsme už jenom dotahovali. Soupeř urputně bránil, my jsme přidávali složitost do hry. V posledních sedmi minutách jsme ještě věřili, že bychom to mohli zvrátit, ale soupeř to ubojoval. Byl o něco lepší a my mu gratulujeme.
Měl na vás vliv pátý duel v Třinci, který jste prohráli 7:3?
To si nemyslím, každý zápas v play off je jiný. Je to těžké hodnotit hned takhle po zápase. Páté utkání se nám nepovedlo, ale jinak ve všech ostatních jsme hráli skvěle. Možná bylo klíčové první domácí utkání, kdy jsme v první polovině zápasu byli jasně lepší, ale zahazovali jsme šance. Za stavu 2:2 si pak Třinec sérii naklonil na svou stranu.
„V posledních sedmi minutách jsme ještě věřili, že bychom to mohli zvrátit, ale soupeř to ubojoval."
Až do třetí třetiny jste prohrávali o dvě branky, věřili jste, že to můžete otočit?
V žádném případě jsme nebyli odevzdaní. Hodně jsme věřili, ale bohužel jsme dostali takový smolný první gól. A pak trestné střílení bylo, podle mého názoru, přísně posouzeno.
S Třincem jste v této sezoně vyhráli jen dvakrát, a to v play off. Z deseti zápasů osmkrát vyhrál Třinec. V čem je jejich síla?
Nechtěl bych hodnotit zápasy v základní části, ale Třinec opakovaně prokazuje svoji výkonnost. Mužstvo je pohromadě dlouho, znají ho detailně a mají zkušenosti s play off. Dobře doplňují volné posty, když odešel Gernát, přišel Marinčin. Odešel Stránský, přišel Nestrašil, takže shání adekvátní náhrady. Jsou sehraní, umějí hrát skvěle do obrany.
Dravecký se zvedl po hitu a skóroval
Jak byste zpětně zhodnotil základní část?
První polovina sezony se nám nepovedla, poté jsme se začali herně zvedat. Ze začátku jsme hodně dojeli na náročný program, hráli jsme Ligu mistrů a předehrávali jsme utkání kvůli Spenglerovu poháru, který se ale nakonec neuskutečnil… Paradoxně nám to ale asi pomohlo. Zároveň jsme měli ale také mnoho zraněných, hlavně v obraně. Snažili jsme se zabudovat do sestavy mladé kluky, kteří, pokud tu zůstanou, budou v dalších sezonách herně růst. Když přišel Machy a pak také Hudáček, tak se to celé otočilo na naši stranu a mužstvo mělo výborný charakter. Prokázali jsme to na konci základní části, probojovali jsme se až do TOP 3.
I když je to nyní těžké, jak byste zhodnotil play off?
V play off jsme narazili na velmi silné a houževnaté soupeře. Liberec i Budějovice byly velmi silnými soupeři, i přesto jsme dokázali postoupit na pět zápasů. Proti Třinci byla série vyrovnaná, až do toho pátého utkání. Měli jsme i zdravotní problémy, i když Třinec asi taky hrál se zraněnými hráči… Vláďa Sobotka měl natrženou šlachu v zápěstí, každé utkání hrál s obstřikem a prakticky trénoval s jednou rukou. Davidovi Kašemu praskly šrouby v operované noze. Tomášek se zranil, že ani nastoupit už nemohl…A v neposlední řadě nás poznamenala střevní viróza, která se tu prohnala před dvojicí domácích zápasů. Hráči místo tréninku leželi na kapačkách. Někteří měli i velký úbytek váhy, což nás také ovlivnilo. Ale rozhodně to nemá být výmluva. K play off to patří, i k životu.
Svačina zkušeně proměnil trestné střílení
Diváci opět vyprodali halu, oproti třinecké kapacitě haly je to veliký rozdíl. Mělo to na hráče vliv?
Klukům to určitě pomohlo, hokej se hraje pro lidi a tohle byl přímo hokejový svátek.
Nejste naštvaný, že se opět nepovedlo vyhrát na Spartě titul? Po prohraném finále s Libercem…
Za ty roky u hokeje už jsem se s tím nějak srovnal. Věřím na životní rovnováhu. Někdy je vám dáno a někdy ne. Mrzí mě to, chtěl jsem to se Spartou urvat, ale takový je život. Nehroutím se z toho. Někomu je přáno a někomu ne, ale rozhodně nic nebalím. Kdoví, třeba mě to v příštích letech ještě potká.
Vrána znovu zvedl nad hlavu mistrovský pohár
Co budete nyní dělat?
Odpočinu si, budu se věnovat rodině a pořádně se nadechnu. Hlavně být chvíli bez hokeje.
A jak dlouho?
To zatím nevím…
Nebude vám hokej chybět?
Poměrně brzo jsem začal trénovat a povedlo se mi postoupit do extraligy s Libercem i Budějovicemi. Byl jsem mladý a říkal jsem si, jak je všechno pěkný a příjemný… Pak se tu posbírali bronzové a stříbrné medaile. Stále mě mrzí prohrané finále s Libercem, kde nás dohnala rozsáhlá marodka. Potřebuju restart. Trénuju snad od 26 let a prakticky bez pauzy. V posledních letech jsem měl hodně těžké štace a potřebuju si odpočinout. Naberu vítr do plachet, budu se věnovat rodině a sundám nohu z plynu. Roky běží a potřebuju si užít rodinu, kterou hokej limituje. Vždycky je hokej upozadil a teď je na čase, abych jim pomáhal a byl tu pro ně.
Foto: Jakub Pláteník, hcsparta.cz
Share on Facebook
