Kacetl: Nevzdali jsme se, napsali jsme historii. Obrovská týmová síla
Ondřej Kacetl
|
Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz
Fantomem play off zůstává. Se svým týmem napsal historii – obrat v sérii z 0:3 na 4:3. Brankář „nesmrtelných“ Ocelářů Ondřej Kacetl od 21. minuty, kdy ho překonal Filip Chlapík, zamknul svoji svatyni snad na několik západů a přečkal tři prodloužení.
Třinecký brankář se v sáhodlouhém klání se Spartou před více než šestnácti tisícovkami diváků v O2 aréně předvedl celkem 55 zákroky. Po necelých dvou minutách čtvrtého nastaveného času rozhodl o famózním obratu a postupu do finále Miloš Roman.
Jste unavený? Bolí vás nohy?
Nohy bolí, celé tělo bolí. V tom horku bylo náročné se udržet hlavou v zápase. Bylo toho hodně a bylo to dlouhé. Každé nahození mohlo rozhodnout, takže hlava jela na maximum. Nevím, kolik Magnések a soli jsme vypili, aby nás to udrželo v tom zápase.
V prodloužení jste předvedl mnoho skvělých zákroků.
Jsem rád, že jsem kluky podržel. Třikrát jsem slyšel, jak na mě kluci ze střídačky řvali po zákrocích, že je to paráda. Furt jsem věřil, že tam nějaké nahození spadne a dáme to tam, že tu sílu máme a tu historii chceme přepsat my.
„Každé nahození mohlo rozhodnout, takže hlava jela na maximum."
Jaké je pro gólmana se soustředit ve výsledku šest třetin?
Ta prodloužení už jsme nějaká se Spartou měli a dvě nám nevyšla. Jsme rádi, že jsme to minulé prodloužení dokázali proměnit. Na každé nahození, na každý puk jsem se snažil koncentrovat. Mohlo rozhodnout cokoliv. Snažil jsem se pořád hledat ty puky, což se Spartou šlo těžko. Když byla přerušená hra, snažil jsem se správně vydýchávat a chvilku na hokej nemyslet, ale jakmile se vhodil puk, zase jsem zapnul.
O čem svědčí vaše úspěchy? Je to o tom, že Třinec se prostě nikdy nevzdá?
Máme heslo „familia“, a to je prostě naše. Je tam obrovská týmová síla. Makáme jeden za druhého. Snažíme se blokovat střely, ve všem si pomoct a nevzdávat se. Sami to vidíte, dneska jsme se nevzdali, ve čtvrtek jsme se nevzdali. Důležitá je taky víra v ten tým a toho kluka vedle vás.
Kdy vám bylo v tomto utkání nejhůře? Byla to Řepíkova šance z prodloužení?
Ani ne. Tím, že jsem byl rád, že mě to v tom prodloužení trefilo, jsem byl relativně v klidu. Věřil jsem, že pomůžu, že mě to bude trefovat a že to tam padne. Musím říct, že jsem klukům pořád věřil, že jim pomůžu a že napíšeme historii.
Vybavíte si pocit po vítězném gólu?
Obrovská úleva a pocit štěstí, doufal jsem v to. Bylo to opravdu šíleně dlouhé a přál jsem si, aby byl konec.
Na jak dlouho směrem k hokeji vypnete?
Do toho úterý, kdy hrajeme finále. Teď si odpočineme fyzicky i psychicky. Pak se začneme soustředit na další zápasy.
„Máme heslo familia, a to je prostě naše. Je tam obrovská týmová síla."
Můžete popsat pocit, kdy jste prohrávali v sérii 0:3. Co jste si říkali a jak jste tomu věřili?
Šli jsme krok po kroku, kdy jsme vyhráli čtvrtý zápas série, pak se nám povedl další a šli jsme dál. Věděli jsme, že jsou ty zápasy vyrovnané. Dvakrát ve prospěch Sparty rozhodlo prodloužení a věděli jsme, že jsme kousíček od toho. Chybělo nám třeba zblokovat střelu, která v tom prodloužení prošla. Byla to obrovská vůle. Ta víra jednoho ve druhého rozhodla, že jsme postoupili.
Máte hodně sil na finále, když jste vyhráli?
Síly se musí vždycky nějak najít, to je play off. Ať je někdo zraněný nebo ne, síly musí najít vždycky za každou cenu.
Také to chcete obhájit a dohnat Vsetín, že?
Nebudu lhát, bylo by to krásné. Chtěli bychom. Bude ale první zápas série, tam to začne. Musíme v nich pracovat tak, jak jsme pracovali v posledních čtyřech vítězných zápasech a musíme věřit, že to zvládneme. Musíme se odpíchnout od toho prvního zápasu.
Série proti Spartě jste zažil. Byla tahle pro vás tou nejtěžší?
Určitě. Bylo to pořád vyrovnané, o jeden gól. Rozhodoval každý gól a hrálo se na sedm zápasů. Byla tři prodloužení v sérii. I pro hlavu je to náročné, že rozhodne jediný gól v prodloužení.
Share on Facebook
