Každá prohra nás sráží, cítí Zedníková. Ale dáme do toho všechno!
Foto: Martin Voltr
(PLYMOUTH, od našeho zpravodaje) Potřebovaly by jeden zápas, kterého by se mohly chytnout. Dvakrát ze tří případů šly přitom české hokejistky do vedení, ale stejně v základní skupině mistrovství světa nevyhrály ani jednou a čeká je boj o udržení. Co je ještě horší zpráva – se Švýcarskem začínají pouhých šestnáct hodin poté, co dohrály se Švédskem.
Během volného dne se ještě Češky připravovaly, že zabojují o čtvrtfinále. Jenže Švýcarky jim výhrou nad Německem daly definitivu nepostupu, s tímhle vědomím se nikdy nejde do zápasu snadno. „Řekly jsme si, že chceme vyhrát, i když to nic nebude měnit na tom, jestli bychom postoupily, nebo ne. Výhra by byla důležitá pro naše sebevědomí,“ říká kapitánka Alena Polenská.
Na začátku to bylo vidět, první třetina se hokejistkám povedla. Zásluhou Anety Lédlové šly do vedení, bohužel pak Švédky teprve ze své třetí střely na branku vyrovnaly. „Měly jsme dobrý pohyb, nahrávaly si, tlačily se do brány a dobře střílely,“ vypočítává Polenská, a o to víc ji mrzí výpadek ve druhé třetině. Soupeřky rozhodly o svém vítězství dvěma trefami, které vyplynuly z jejich tlaku.
„Byly jsme zbytečně vylučované za nesmyslné fauly, které by se nám neměly stávat. To nás poslalo dolů, dostaly jsme góly a pak jsme přestaly úplně bruslit. Hrozná třetina,“ neváhá s hodnocením klíčové pasáže duelu obránkyně Martina Zedníková. Zvlášť když Švédsku šly přesilovky velmi dobře. „Točily se, měnily pozice, bylo docela těžké to bránit. A ještě navíc na velkém kluzišti bylo znát, že je tam víc prostoru. Ony na to možná byly trochu zvyklejší, protože tady hrály už zápas předtím,“ reaguje Polenská.
To není z české strany žádná výmluva, prostě konstatování faktu. Na tak velkých turnajích není vůbec obvyklé přecházet z jednoho kluziště na druhé, v tomto případě ze zámořského na evropské. „Bohužel, nedokážu mluvit za všechny, ale já jsem ten rozdíl určitě cítila. Najednou to bylo jiné. Člověk měl víc místa a možná se chvílemi hnal do zbytečného rozhodnutí, protože si myslel, že nemá čas. Ale měl ho. Určitě by pomohlo, kdyby celé mistrovství byly na stejném kluzišti.“
Aktivitou ve třetí třetině už národní tým manko nedohnal, skupinu tak uzavřel s neúspěchem. Za tři zápasy získal jen bod, jako jediný celek na turnaji zatím nepoznal příchuť vítězství.
„Každá prohra nás sráží dolů. Kdybychom vyhrály, byla by v týmu lepší atmosféra. Bohužel máme jenom jeden bod… Nic moc,“ smutní Zedníková, jedna z mladších hráček kádru.
Hokejistky tří korunek díky výhře poskočily na druhé místo, předehnaly Švýcarsko a zahrají si čtvrtfinále proti favorizovanému Finsku. Skupinu k naprostému překvapení vyhrály Němky, které budou usilovat o další šok ve čtvrtfinálovém duelu s Ruskem. Na vítěze těchto bitev čekají Spojené státy a Kanada, ta proklouzla z vyšší skupiny A přímo do semifinále i s pouhými třemi body na kontě.
Vyřazovací boje se na rozdíl od loňského šampionátu budou muset obejít bez české reprezentace. Jako po hodech přichází půst, po historickém úspěchu přišel slabší rok. To ale rozhodně není důvod skládat zbraně, zvlášť když je ve hře udržení v elitní skupině. První zápas se Švýcarskem startuje už dnes ve 12 hodin místního času (18 SELČ), takže prostor pro regeneraci mají Češky minimální.
Zato motivaci zdolat letošního osudového soupeře maximální! „Myslím, že už je na čase, abychom je porazily,“ hlásí odhodlaně Polenská. Češky byly blízko už v prvním zápase mistrovství. „Máme na ně. Akorát si musíme pohlídat pár hráček a nebát se hrát, bruslit s pukem a hodně střílet a dorážet. Doufám, že přes noc ještě nabereme poslední zbytky sil, které máme, dáme do toho všechno. Pak to po dni volna doděláme,“ usmívá se s odhodláním Martina Zedníková.
A jen pro úplnost – všechny zápasy série o udržení se hrají zase na úzkém hřišti.
Share on Facebook
