Kličkuju a hru si užívám, říká ústecký bek Tomšík. Na play down se těší
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Junioři Ústí nad Labem se po celou základní část potýkají s nevyrovnanými výsledky, což je nakonec poslalo na pátou příčku západní skupiny. Pavel Tomšík je jedním z nejproduktivnějších obránců Ligy juniorů a ofenzivní hrou chce svému týmu pomoct i v blížícím se play down. Na soupeře pro první kolo ale Slovan stále čeká.
Základní část se blíží ke konci. Jak hodnotíte postavení Ústí v tabulce?
Celou sezonu jsme měli docela velkou marodku a na některé zápasy nám chyběli klíčoví hráči. Naše výkony byly i kvůli tomu docela nevyrovnané, což se odráží na tom, kde teď jsme. Několikrát jsme vyhráli s Pískem, ale pak jsme úplně zbytečně prohráli s Kralupy.
Jak k tomu přistupujete?
Hodně to řešíme a na play down se pečlivě připravujeme. Trenér zkouší různé sestavy a formace. Teď řešíme taky to, s kým budeme hrát, protože Kobra je před námi o dva body a ještě nevíme, na jaké příčce skončíme. Od toho se bude odvíjet, jestli budeme hrát se Vsetínem, nebo Porubou. Navíc je tam ve hře ještě Šumperk, takže dvě kola před koncem základní části je to otevřené.
Kdy jste se začali připravovat?
Od chvíle, kdy jsme měli jisté, že budeme play down hrát. Na trénincích jsme začali více bruslit a trenér nám říká, ať hrajeme více na jistotu, protože takhle budeme hrát v další části soutěže.
„Cítil jsem, že za měsíc celá letní příprava prostě dohnat nejde.“
Takže jste původně mířili na vyšší příčky?
Za cíl jsme měli play off. Měli jsme ale vysokou marodku, na začátku sezony za nás hráli i hráči z Litvínova, ale to jsem zrovna chyběl. Vstup do sezony se nám i přes všechny obtíže docela vydařil, jenže potom přišla řada proher, nemoci a zranění. Dá se říct, že celá základní část byla z našeho pohledu hodně nevyrovnaná.
Z jakého důvodu jste nenastoupil hned od začátku sezony?
Byl jsem zraněný. Měl jsem natržené svaly na obou nohou. Stalo se mi to už v létě, kdy se mi zranění obnovilo, protože jsem předchozí léčbu uspěchal. Potom chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal, a asi až po dalším měsíci jsem zase naskočil do zápasu.
Pak už to bylo v pořádku?
Ano, ale hodně jsem cítil, že nemám kondičku. Myslím, že jsme hráli zrovna v Brodě, což je velmi bruslivý tým. Moc jsem jim nestíhal. Cítil jsem, že za měsíc celá letní příprava prostě dohnat nejde. Ve skutečnosti to pak trvalo ještě déle, než byly mé výkony optimální.
Foto: Helena Smetanová
Teď už ale patříte k nejproduktivnějším bekům soutěže, a to i s nízkým počtem odehraných zápasů…
V současné době už mě zranění vůbec nelimituje, svaly mám vyléčené. Z mého pohledu probíhá všechno tak, jak jsem si přál, ale ještě bych se chtěl víc zlepšovat. Je to taky zásluha kluků, znám se s nimi už od mala, nebo z bývalého angažmá a na ledě jsme hodně sehraní.
Jste teda spíše ofenzivnější obránce?
Ano, z pozice beka se hodně zapojuju do útoku a střílím na bránu. Hlavně v přesilovkách, i když ty nám v poslední době moc nejdou. Máme tam kvalitní hráče, ale asi je bude potřeba ještě více natrénovat, nestřílet ze všeho a taky si občas nahrát nebo vytvořit kombinaci. Jinak v útočném pásmu hodně kličkuju a hru si užívám. Ale samozřejmě pomůžu taky v obraně.
Ke kterému hráči byste se přirovnal?
Přirovnávám se asi k Rasmusu Dahlinovi. Zapojuje se hodně do útoku a nebojí se chodit do kliček. Snažím se od něj něco pochytit a používat to v zápasech, i když mi to někdy nevyjde, ale i tak se z toho hlavně učím a můžu se díky tomu zlepšovat.
„Všechny tři týmy, s kterými můžeme hrát, jsou opravdu dobré.“
Vraťme se k tomu, co vás ještě čeká. Budou poslední dva zápasy důležité?
Ano, protože hned v pátek hrajeme i s Kobrou, která je v tabulce před námi a mohli bychom ji přeskočit. Budeme mít výhodu v tom, že hrajeme doma a soupeři nejsou moc zvyklí na naše velké hřiště. Myslím si, že máme šanci dostat se před Kobru.
Je to váš cíl?
Moc to neřešíme, protože když vyhrajeme první kolo play down, tak stejně můžeme narazit i na druhého soupeře, případně i na Kobru. Navíc mi přijde, že Vsetín, Poruba i Šumperk jsou vyrovnané týmy, takže je jedno, proti komu nastoupíme.
Takže neplatí, že lépe umístěný tým to bude mít jednodušší?
To rozhodně ne. Všechny tři týmy, s kterými můžeme hrát, jsou opravdu dobré.
Foto: Helena Smetanová
Aktuálně je vašim potenciálním soupeřem Poruba, s kterou jste hráli v minulém kole. Byla to generálka?
Brali jsme to jako přípravu. Myslím si, že na Porubu máme, pokud budeme v plné sestavě. Mají ale výborného gólmana, podle mě nejlepšího v lize. Bylo neskutečné, co v minulém zápase předváděl. Měli jsme fakt hodně šancí, ale brankář je opravdu hodně podržel a oni už pak ty góly dali. My ne.
Napovědělo vám to, na co se směrem k play down více zaměřit?
Musíme hodně bruslit a nefaulovat, být disciplinovaní. Musíme taky proměňovat své šance a nedělat chyby v obranném pásmu. Celkově bude asi nejdůležitější vyvarovat se chyb, ať už budeme hrát s kýmkoliv, nejen s Porubou, protože i Vsetín a Šumperk jsou výborné týmy.
Bude play down těžké?
Bude to hodně těžké, ale já osobně se na to těším. Mám rád zápasy, ve kterých o něco jde, hraje se mi v nich nejlépe. Tyto zápasy a jejich atmosféru si užívám a motivují mě k tomu, abych podal co nejlepší výkon.
„Tlak tam je, ale já ho moc neřeším.“
Jakou roli může hrát to, že se utkáte s týmem z opačné strany republiky?
Je pravda, že Poruba ani Vsetín nejsou úplně blízko. Kdybychom byli na čtvrté příčce, tak bychom případně nemuseli tolikrát jezdit do Vsetína a byla by to pro nás určitá výhoda. Pokud budeme hrát s Porubou, tak to bude složitější. Ale dá se to. Když jedete takovou dálku, tak prostě musíte vyhrát, protože nechcete po tolika hodinách cesty odjet s porážkou.
Tlak si nepřipouštíte?
Určitě cítíme nějaký tlak, protože u nás v Ústí je Liga juniorů nejvyšší mládežnická soutěž. V play down můžete spadnout hned. Prohrajete tři zápasy a je to. Tlak tam je, ale já ho moc neřeším. Chci se hlavně předvést, udržet soutěž a užít si to.
Co vás nejvíc motivuje?
Příští rok bude liga kvalitnější. Hodně se padá i z extraligy, což nás motivuje soutěž udržet, abychom si proti těmto týmům mohli zahrát.
A jaké jsou vaše osobní hokejové cíle?
Chtěl bych hlavně v Ústí udržet Ligu juniorů a příští sezonu bych chtěl dostat šanci v A-týmu a taky tam setrvat.
Share on Facebook
