Konrád o kuriózním nájezdu: Ťukl jsem do toho, nakonec to ale bylo jedno
Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
Utkání mezi Kometou a Olomoucí bylo do jisté míry soubojem dvou brankářů. Na jedné straně ve skvělé formě chytající Dominik Furch, na straně druhé ikona hanáckého klubu Branislav Konrád. V prodloužení druhý jmenovaný kuriózně čelil i spoluhráči z reprezentace Kristiánu Pospíšilovi.
V čase 61:08 se Pospíšil utrhl obraně Mory a řítil se sám na branku. Za záchrannou brzdu tak zatáhl Macuch, jenž ale způsobil jen trestné střílení.
K tomu se Pospíšil rozjel velmi pomalu, stahovačkou pak Konráda dokonce překonal. Rozhodčí ale po konzultaci s videem brněnskou radost odvolali – špička gólmanovy hole totiž nepatrně píchla do puku. Brněnský útočník tak zakončoval nadvakrát.
Moře to nakonec nebylo nic platné, za malou chvíli totiž prodloužení v přesilovce rozhodl Ščotka. Kuriózní nájezdový duel dvou kamarádů ze slovenské reprezentace se však stal příjemným kořením moravského derby, které jinak nabídlo spíš urputný a soubojový hokej.
Po Pospíšilově nájezdu se zdálo, že víte, že nebude platit…
Věděl jsem, že jsem do toho ťukl. Nebyl jsem si jistý, jestli přes hokejku, nebo přímo na puk. Ale říkal jsem si, že kdybych mu ťukl do hokejky, tak by ten puk asi nabral opačný směr. Doufal jsem, ale v konečném důsledku to bylo i tak jedno.
Na led jste šel velmi brzo, byl to úmysl?
Když jsem viděl, jak strašně pomalu jel, tak to byl úmysl. Když je led nažehlený, tak se tím lehnutím posunete i dopředu, ale takhle jsem spíš zůstal na místě. Nakonec mi ty centimetry ale nechyběly.
Znáte se s Kristiánem Pospíšilem z národního týmu?
Ano, samozřejmě. Byli jsme spolu na olympiádě i na mistrovství světa. Při podávání rukou mi říkal, že si myslí, že jsem ho klepl přes hokejku. Ale jak říkám, ať to bylo, jak to bylo, nakonec je to jedno. Prohráli jsme, na druhou stranu bereme bod. Bodovali jsme potřetí v řadě, ale těch bodů mohlo být i víc. Musíme se z toho poučit a třetí třetiny zvládat. Stalo se nám to jak ve Vítkovicích, tak teď v Brně. Když vedeme, měli bychom to dotahovat do vítězného konce.
V Olomouci teď sbíráte body spíše nahodile. Proč se nedaří najet na vítěznou vlnu?
Těžko říct. Extraliga je kvalitní, týmy jsou nabité. My se snažíme jít do každého zápasu na sto procent, někdy to vyjde lépe, někdy hůř. Proti Brnu jsme odevzdali maximum, bojovali jsme. Soupeř si samozřejmě vytvářel obrovské šance, ale na druhou stranu i my jsme jich pár měli. Koneckonců je to bod z venku, a ty se nesbírají lehce, každý je potřebuje. Samozřejmě bychom byli raději za dva nebo za tři.
Velká část olomouckého týmu je z Brna nebo alespoň prošla Kometou. Rezonuje to kabinou?
To je pravda, pár kluků z Brna v týmu máme. Určitě něco vypíšou do kabiny, asi mají i větší motivaci. Já bych taky měl, kdybych byl odchovanec nějakého klubu a hrál proti němu.
„Extraliga je kvalitní, týmy jsou nabité. My se snažíme jít do každého zápasu na sto procent, někdy to vyjde lépe, někdy hůř.“
Při prvním gólu jste nejprve hokejkou senzačně vytáhl Ďalogovu střelu a nestačil až na dorážku Zbořila. Zamrzelo to o to víc?
Já jsem popravdě ani nevěděl, jestli nebyl gól už ta první střela. Pak jsem mu to vyrazil rovnou na hokejku. Ve druhé třetině nás už ale docela dost mleli, měli jsme ve hře trochu zmatek, takže jsme si o ten gól říkali.
Share on Facebook
