Kubalíkovi (2+1) to střílí! Pojďme tu pohádku dotáhnout do konce, velí
Dominik Kubalík
|
Foto: Jakub Knap
Pod sedmigólovým semifinálovým triumfem Česka nad Švédskem se nejvíce podepsala druhá formace včetně křídelníka Dominika Kubalíka – dvě branky vstřelil sám, u další asistoval.
Po slabší klubové sezoně a po rozpačitém vstupu do turnaje se v pravý čas rozstřílel. Celkově má na turnaji už pět gólů. „Góly jsou samozřejmě hezké, týmový úspěch je ale víc. Když dá někdo gól a my jsme zrovna na střídačce, tak po sobě skáčeme úplně stejně, jako kdybychom dali gól my," líčí samotný Kubalík.
„Bylo super, že jsme se v první třetině vždycky dokázali rychle vrátit a dát vyrovnávací gól," popisuje Kubalík průběh divokého utkání. „Pak jsme odskočili, snažili jsme se hrát dobře zezadu a čekat na brejky. Ty skutečně přišly, takže skvělé."
Hvězdou utkání byl Kubalíkův parťák ze druhé formace Martin Nečas (1+3). „Jeho rychlost platí na každého soupeře," ví Kubalík. „Já se snažím mu to nekazit a vždycky se někde ukázat, když má puk. Vychází to. Je to fakt skvělý hráč – je hrozně jednoduché s ním a Kämpfíkem hrát."
„Domácí prostředí? Kolikrát to týmy spíš vyblázní, nás to tlačí dopředu."
Ani na jednom ze sedmi gólů Česka se bodově nepodílel David Pastrňák, přesto dokáže národní tým znovu a znovu objevit nové hrdiny. Každé utkání rozhodne jiná formace.
Kromě vyrovnanosti lajn je faktorem X i domácí prostředí. „Když jsem se na konci nechal vyloučit, měl jsem hodně času koukat se kolem. Užíval jsem si atmosféru. Bylo to úžasné," smeká Kubalík. „Podporu z hlediště dokážeme dobře využít. Kolikrát to týmy spíš vyblázní, nás to tlačí dopředu. Držíme dál systém a hrajeme jeden za druhého – myslím, že je to vidět."
Odměnou bude medaile, pro Kubalíka první v reprezentační kariéře. Buď stříbrná, v lepším případě zlatá. „V takovém zápase jsem ještě nikdy nebyl," vyhlíží nedělní finále. „Doteď jsem semifinále nikdy nevyhrál, až dneska poprvé. Užívám si to. Pojďme tu pohádku dotáhnout do konce!"
Výhodou pro Česko může být, že své semifinále dohrálo ještě před pátou hodinou odpolední. Naopak druhý zápas Kanady se Švýcarskem se protáhne zhruba do devíti večer. „Doufám, že to bude výhoda. Dáme si jídlo, dobře zregenerujeme a odpočineme. Každá chvilka je fajn," potvrzuje Kubalík.
Jedním dechem však dodává: „Jsme nažhavení a v takové euforii, že tady už ani únava existuje."
O šarvátce s Lucasem Raymondem
„Říkal jsem mu, že to byla zbytečná frustrace. Já to ale chápu, jsou to emoce. Ani to nestojí za řeč. Jsme velcí kamarádi z Detroitu. V zápase samozřejmě člověk kamarády nemá, ale když bychom se potkali po zápase, tak se zasmějeme. A té frustraci bohužel sám rozumím, také jsem na té poražené straně několikrát byl. Není to příjemné, člověk chce udělat všechno pro výhru, ale někdy to nejde. V člověku to pak rupne, ať chce, nebo nechce."
Share on Facebook
