Kubiš hraje za Náměšť: Profesionální hokej jsem uzavřel. Věnuje se rozvoji hřišť
Pavel Kubiš
|
Foto: David Peška, DEJFOTO.cz
Má za sebou téměř tisíc zápasů v extralize a ještě loni pomohl Pavel Kubiš zlínským Beranům k vítězství v Chance lize. Letos podepsal zkušený útočník na Vsetíně, jenže zdraví mu nakonec vystavilo stopku. „Ruplo mi v druhém třísle a mně došlo, že už tohle nechci podstupovat. Nechtěl jsem riskovat, že se mi zranění ještě zhroší," vysvětluje. Svůj hokejový last dance si Piškot dává v Náměšti nad Oslavou, kde před lety na otevřeném kluzišti začínal.
Aktuálně hrajete krajskou ligu v Náměšti nad Oslavou, tedy tam, kde jste s hokejem před lety začínal. Je to takový hokejový last dance Pavla Kubiše?
Dá se říct. Vždycky jsem měl v hlavě, že bych poslední zápas kariéry rád odehrál v Náměšti s klukama, které znám odmalička. A když se mi po Vánocích obnovilo zranění třísel, uvědomil jsem si, že tohle už podstupovat nechci. Proto Náměšť.
Byli spoluhráči a známí překvapeni, když jste jim napochodoval do kabiny?
Nebyli, věděli o mém záměru vrátit se na poslední zápasy kariéry domů delší dobu. V podstatě už od léta, kdy jsem dlouhodobě marodil s třísly. Horší je, že hokej jsem hrál dlouho, takže teď je v Náměšti většina mladých kluků, které ani pořádně neznám. (usmívá se)
„Vždycky jsem měl v hlavě, že bych poslední zápas kariéry rád odehrál v Náměšti s klukama, které znám odmalička."
To si dovedu představit, že někteří mladí kluci možná chtěli i autogram, ne?
To ne, nechtěli. (směje se) Nejsem zas taková hvězda.
Největší změnou je oproti vašim začátkům v Náměšti krytý stadion, že?
Jak říkáte, pamatuju si doby, kdy byl v Náměšti otevřený stadion, kdežto teď je tam de facto krytý. Zázemí se zlepšilo, byť za sebe musím říct, že bych si poslední zápasy rád užil na otevřeném kluzišti. Kluci jsou ale určitě rádi, že nemoknou. (směje se)
„Rád bych si poslední zápasy kariéry užil na otevřeném kluzišti, ale kluci jsou určitě rádi, že už nemusí moknout."
Po letech v profesionálním hokeji musí být fajn jít si prostě jen tak zahrát…
No jasně! Pohoda, klídek, pivečko… Jednou týdně si zatrénujete, jednou týdně odehrajete zápas. A nejlepší je, že čistě z lásky k hokeji.
Foto: David Peška, beranizlin.cz
Nemáte ale strach z lidově řečeno řezničiny made in kraj? Sám tyhle zápasy občas navštěvuju, takže vím, že některé zákroky jsou dost za hranou.
Nebudu lhát, mám trochu strach, že mě někdo trefí. Ale snažím se být opatrný, nedělám klíčky… A hlavně, do kraje jsem si nepřišel nic dokazovat, nejsem tam od toho, abych dával každý zápas gól nebo něco. Moje motivace je vyloženě o tom zahrát si s klukama.
„Kraj? Nejlepší je, že si zahrajete čistě z lásky k hokeji."
Byl konkrétní zlomový moment, kdy jste si letos řekl, že už to prostě nepůjde?
Ten moment nastal po prvním zápase ve Frýdku, kdy mi ruplo v druhém třísle. Asi kvůli tomu, že jsem ho přetěžoval, abych ulevil tomu, se kterým jsem marodil. Když jsem pak odcházel na hotel, začal jsem o tom dost přemýšlet a rychle mi bylo jasné, že tohle už podstupovat nechci. Nechci riskovat, že se mi zranění obnoví nebo dokonce zhorší. Zároveň mi došlo, že by bylo vůči všem a všemu nefér, pokud bych chtěl sezonu dohrát jen proto, že mám platnou smlouvu.
Nelitujete zpětně, že jste kariéru neukončil po loňské titulové sezoně ve Zlíně?
Vůbec, do hokeje jsem měl i po konci ve Zlíně velkou chuť. A když se mi ozval Vsetín, převažovala radost z možnosti si kariéru ještě prodloužit.
Pavel Kubiš | Foto: hc-vsetin.cz
Jaká byla vlastně reakce nejen okolí, když jste se rozhodl coby zlínská legenda prodloužit sezonu na Vsetíně?
Vezmu to z pohledu okolí – to mi fandilo. Lidé kolem mě totiž věděli, že se nám doma narodilo miminko a já hledal klub v krátké dojezdové vzdálenosti od Zlína, abych mohl být s rodinou. Právě proto pro mě byl Vsetín ideální volbou.
„Došlo mi, že by vůči všem a všemu nebylo fér, pokud bych chtěl sezonu dohrát jen proto, že mám platnou smlouvu."
Vzájemné derby na straně nesmiřitelného zlínského rivala jste si užil?
Myslel jsem si, že si ten zápas užiju víc, ale vzpomínek se mi během něj vybavilo hodně.
Na páteční derby ve Zlíně se jako divák podívat půjdete?
No… To vám teď nedokážu říct. Upřímně nemám moc chuť se na hokej dívat.
Chápu, poměrně dost hokejistů mi už říkalo, že se jim hokej po kariéře nesleduje lehce.
O to ani nejde, hokej mě furt baví. Výsledky sleduju každý den, s kamarády si voláme a probíráme aktuální hokejové dění… Jen nevím, jestli mám chuť dívat se na derby.
„Nemyslím, že bych měl až tak velkou kariéru, která by mě opravňovala plánovat rozlučkový zápas."
Plánujete rozlučkový zápas uzavírající vaši kariéru?
Určitě ne, nemyslím si, že bych měl až tak velkou kariéru, která by mě opravňovala takový zápas plánovat. Možná si někdy doma zavzpomínám při hokeji, ale to bude všechno.
Co když se s myšlenkou exhibice ozve Zlín?
Ani to by můj postoj nezměnilo, fakt žádnou rozlučku. (směje se)
Kam budou směřovat vaše první mimo hokejové kroky?
V dubnu jsem si podal přihlášku na trenérskou licenci B, kterou si snad udělám. Zároveň pracuju jako obchodní zástupce rozvoje dětských hřišť, což mě baví a naplňuje.
Takže objíždíte obce a nabízíte dětská hřiště?
Ano, nejsou to jen dětská hřiště, ale i různá další hřiště, venkovní posilovny… Je to práce, která má z mého pohledu smysl.
Jaký je o taková hřiště zájem?
Obce na tuhle myšlenku slyší. A i já si jako bývalý sportovec myslím, že to má svoje opodstatnění. Druhá věc je, že vybudování takového hřiště není levná záležitost, ale snad jich bude přibývat co nejvíc.
Foto: Daniel Klement, hc-olomouc.cz
Share on Facebook
