Kvalita vs. střely na čárku. Hradec poznal, že statistika někdy klame. Co rekord Sparty?
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Koupíte si lístek na zápas Hradce Králové? Většinou můžete očekávat rychlý a přímočarý styl, kterému východočeské banda dlouhodobě holduje. Ne vždy se ale územní převaha a víření v ofenzivní zóně rovná bodovému příspěvku do tabulky. Třeba jako v úterý večer pod reflektory sparťanské O2 areny.
Stačilo mrknout na prvních pár střídání. Borci v bílých dresech hýřili aktivitou, v tempu zakládali výpad za výpadem, vyměnili si zdravice s brankářem Josefem Kořenářem...
A bum – v 6. minutě Ondřej Najman zase jednou oprášil pouto s Pavlem Kousalem, nabil mu kousíček nad kruhy a pokus jeho parťáka z první prosvištěl k bližší tyči hradecké klece.
Druhá střela, první gól. Finský gólman Eetu Laurikainen si na kotouč ještě pořádně nesáhl a už ho sklesle vyhazoval směr středový bod. Ve žhavé formě chytající Lukáš Pařík do Prahy vůbec necestoval, trenéři mu po náročném rozvrhu dali volno.
Mountfield ale čára přes rozpočet nepoložila. Po dvou ubráněných oslabeních přiložil pod kotel, vlažná Sparta si oproti tomu koledovala. Neplechu na území domácích páchali zejména rychlíci Oliver Okuliar a Jordann Perret.
„První třetina byla z naší strany hodně špatná, Hradec nás přestřílel a měl dost šancí.“
Jenže bez výsledku. Stačí drobně upravit název slavné divadelní hry z pera Williama Shakespeara – Mnoho pohybu pro nic. Rudý kolos sice vyprodukoval jen tři střely, přesto si do kabiny odnesl hubený náskok.
„První třetina byla z naší strany hodně špatná, Hradec nás přestřílel a měl dost šancí,“ připustil útočník Jan Buchtele. „Dobře otáčeli hru, naši beci byli celkem pod tlakem. Kořen byl v tempu, měl docela dost práce. Podržel nás...“
Mírný tlak Mountfieldu přetrvával i zkraje prostřední části. A sparťanský zámek se přece jen podařilo prasknout: po šikovné výměně puku s Perretem vypálil přes beka úspěšně pod vyrážečku Alex Tamáši.
Klid zbraní nicméně příliš dlouho nevydržel. Spartu políček tak trochu probral, pár minut před polovinou základní hrací doby konečně nahodila spadlý řetěz. I bez dvojice marodů – démona Filipa Chlapíka a trenéra Pavla Grosse...
„Vytvořili jsme si víc šancí, měli jsme o něco víc ze hry.“
„Myslím, že v první půlce utkání byl Hradec lepší. Pak jsme se zlepšili a dali jsme nějaké góly,“ bilancoval asistent Miloslav Hořava. „Něco jsme si k tomu v kabině řekli, druhá půlka zápasu vypadala trochu jinak,“ přidal se Buchtele.
Právě on Pražany vrátil do sedla druhou trefou, když nadvakrát zblízka vyzrál na Laurikainena. „Měl jsem v hlavě dvě varianty, buď že se natlačím za beka, nebo to zkusím bekhendem,“ líčil zkušený bard.
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
„Vyhodnotil jsem to tak, že vystřelím a dál jsem sledoval kotouč, který se odrazil přímo ke mně. Už jsem to měl celkem jednoduché,“ doplnil Buchtele.
Další klín do hradeckých plánů na otočku vrazil 48 vteřin před druhým gongem Stephen Harper. Dlouhou kličku Janiho Lajunena ještě Laurikainen nevídaně zpacifikoval, dorážku do odkryté klece už nikoliv.
Čtvrtá brázda jako potenciální gamechanger Sparty do play off? Může být. Trio urostlých chasníků v čele s ošlehaným tvrďákem Zackem Kassianem podruhé v řadě upoutalo pozornost několika světlými pasážemi.
„Nám se nechce jít před bránu. Soupeře kolikrát přestřílíme, ale to jsou střely…“
„Vytvořili jsme si víc šancí, měli jsme o něco víc ze hry,“ užíralo jediného hostujícího střelce Tamášiho. Koncovka zlobí Mountfield kontinuálně, jen zabrouzdejte do statistik. Na nižší úspěšnost střelby (7,90 %) žehrá pouze Mladá Boleslav.
„Nám se nechce jít před bránu. Soupeře kolikrát přestřílíme, ale to jsou střely… Řeknu to upřímně – střely na čárku,“ lamentoval na tiskové konferenci asistent trenéra Tomáš Hamara.
Čárek s hradeckým původem napočítali statistici hned 38, kadence hráčů v rudém se stopla přesně na polovině. „Jakmile měli šance, tak je proměnili. Přehrávali nás, byli silnější v soubojích, tím získali převahu,“ tvrdil Hamara.
„Pracujeme na tom dost, máme tak zaměřené tréninky. Většinu času v útočném pásmu hrajeme po rozích, točíme to tam. Možná to chce zkusit vystřelit z nějaké stupidní pozice,“ přemítal slovenský centr Tamáši.
„Ony někdy ty střely… Když to tam hodí z rohu, tak to ani není nebezpečné. Někdy statistika trochu klame,“ usmál se Kousal, který při power play svým druhým zásahem dovršil gólový účet klání.
„Myslel jsem, že to bude jasný gól. Neuvěřitelný zákrok.“
„Spíš mě mrzí ta rána v přesilovce, jak ji gólman vytáhl,“ připomněl agilní křídelník moment, kdy uznale zahučela celá aréna.
Na znamení obdivu zabouchal hokejkou o led i protějšek Kořenář. To když Laurikainen během třetí sparťanské přesilovky lapačkou efektně lapil jeho projektil mířící přesně do horního růžku.
„Myslel jsem, že to bude jasný gól. Přišlo mi, že to tam fakt letí. Neuvěřitelný zákrok,“ smekl Kousal. S hrou v početní výhodě každopádně nebyla spokojená ani jedna strana...
„Vypadalo to, že nás má Hradec přečtené. Trochu nám chyběl moment překvapení, oni měli ve čtyřech dobrý pohyb. S tím jsme měli problémy,“ cítil Buchtele. „My jsme přesilovky prováhali, tam jsme Spartu mohli dostat pod tlak,“ kontroval Hamara.
„My jsme přesilovky prováhali, tam jsme Spartu mohli dostat pod tlak.“
Kromě studijního materiálu pro případné protivníky v play off Pražané stále hrají také o klubový rekord v počtu bodů v základní části (110). V úterý dorovnali dosavadní maximum v počtu vítězství (37).
Dvougólový hrdina Kousal si s tím však hlavu neláme. „Ani nevím, že můžeme něco takového mít. Nějak jsem na to nemyslel,“ pokrčil rameny.
Share on Facebook
