Mazi, Mazi! Moc příjemné, hlásí gólman. A Hradec? Změnil se k lepšímu
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Byl to velký nezvyk, vidět Marka Mazance na hradeckém stadionu v cizích barvách. Však domácí fanoušci nezapomněli a svého bývalého gólmana, hrdinu tažení do finále Ligy mistrů, sympaticky přivítali.
Nechybělo moc a pro Mazance to mohla být jediná příjemná vzpomínka na úterní večer. Třinec však parádní duel v posledních jedenácti minutách otočil z 1:2 na 3:2 a posunul se do čela Tipsport extraligy.
Pro vás určitě hodně těžký a zajímavý zápas... Ale hlavně jste spokojený s výhrou, že?
Ano, jsem spokojený. Byl to dobrý hokej z obou stran. Hradec byl výborně takticky připravený a zaplať pánbůh, že jsme dali ty góly, i když takové udřené. První jsme dali hezký, Andy (Nestrašil) to tam krásně vyvěsil, ale ty další dva byly udřené. Pramenilo to ale z toho, že jsme si pro to šli celý zápas.
Přitom pro vás začal dost špatně. Inkasovaným gólem z první vážnější střely...
Ještě to bylo tečované do protipohybu pod vyrážečku za tyč, prostě hrozně těžká střela. Tam já nedosáhnu.
Oksanen slaví první gól v extralize
Ale jinak jste se nenudil, že?
Ne, pak toho bylo dost. Až ve třetí třetině už toho moc nebylo, tam jsme si to ke konci celkem hlídali, ale jinak toho bylo dost. Hradečtí si šance vytvořili a byl to dobrý hokej.
Změnila se nějak jejich hra z vašeho pohledu? Jako soupeř to můžete výborně porovnat.
Myslím si, že jo, že určitě k lepšímu. Zdá se mi, že nabrali hráče, kteří nad hokejem daleko víc přemýšlí. A taky u trenérů se mi zdá, že se daleko líp připravují. Přijde mi, že v týmu mají takového většího ducha.
Hned v prvním přerušení hry vás domácí fanoušci přivítali. Líbilo se vám to?
Je moc příjemné, že lidi nezapomínají. A že si Boro (Tomáš Borovec, moderátor) vzpomněl (usmívá se). Kulisa tady v Hradci byla vždycky dobrá a určitě vždycky bude, před těmihle diváky se hraje hezky.
Bylo vaším přáním zachytat si proti Hradci?
Moje přání je chytat každý zápas (směje se). Určitě jsem byl rád, že budu chytat. Vždycky je to výzva, navíc mám ještě půlku týmu v živé paměti, takže je tam určitá nervozita: Oni mě znají, já znám je, takže je to takové, kdo koho překvapí víc. Těšil jsem se na to.
Vypsal jste v kabině nějakou odměnu?
Nic jsem nevypisoval, já vypisuju v Plzni (směje se).
Se svým bývalým parťákem Štěpánem Lukešem jste svedl parádní brankářský souboj. Řekli jste si něco před zápasem?
Ne ne. Teď doufám, že se s klukama potkám na chodbě, ale před zápasem jsme to nechali být, abychom se každý mohli soustředit. Protože pro oba z nás to byl velký zápas. A musím teda říct, že Luky odchytal fantastický zápas.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Nelitoval jste ho trošku za ty dva „blbé“ góly v závěru?
Blbé góly to vůbec nebyly. To je hokej a takové góly pramení z tlaku kolem brány. Hradec takhle hrál celý zápas. Mně tam lítaly tečované puky z takových krkolomných pozic od Radka Smoleňáka, že jsem to ani nechápal. Z naší snahy potom pramenily takové góly, že se něco odrazí z brankové čáry, pak letí puk vedle, někdo do něj kopne a srazí ho Lukymu mezi nohy... To je prostě hokej. Rozhodně to nebyly blbé góly, co dostal.
Když zmiňujete Radka Smoleňáka: Hraje se proti němu špatně?
(usmívá se) Já bych ani neřekl špatně... Ale to je prostě Smoli. On hraje na hraně pravidel a všichni ho známe, je to takový provokatér. Určitě má v týmu svoji roli.
Nemáte občas chuť ho seknout zezadu hokejkou přes nohy?
Ne, já ho znám a vím, že tam pořád dělá takové šaškárny. Počítal jsem s tím, že se o mě bude otírat celý zápas (usmívá se).
Sestřih zápasu
Share on Facebook
