Medaile mi připomíná skvělou partu, culí se Král. V Třinci získal větší klid
Jakub Král
|
Foto: Facebook Mládež HC Oceláři Třinec
V sezoně 2021/22 byste brankáře Jakuba Krále našli převážně na soupisce juniorky ligových Kralup nad Vltavou, teď už mu doma visí stříbrná mediale z nejvyšší juniorské soutěže, kterou vybojoval s třineckými Oceláři. Není tak divu, že bude na uplynulý ročník vzpomínat jako na ten zatím nejlepší.
Jakube, jak byste zhodnotil uplynulou sezonu?
Musím říct, že sezona byla opravdu skvělá. Kdyby nám někdo před začátkem řekl, že vyhrajeme základní část a dojdeme až do finále, tak bychom to určitě brali všema deseti. Samozřejmě tam byla nějaká horší období, například série proher v prosinci, ale naštěstí jsme na to v lednu navázali dlouhou sérií výher. Takže jsme se dokázali odrazit. Celkově jsem rád, že převažovaly ty pozitivní momenty.
Co pro vás bylo největším zážitkem?
Největším zážitkem byla určitě každá výhra v play off. A když bych měl brát největší zážitek základní části, tak to bude asi to, když už se nám podařilo zajistit účast v play off, a poslední zápas, ve kterém jsme si zajistili první místo.
„Třinec je nejlepší organizace v Česku, ty tituly v seniorském hokeji v posledních letech nejsou náhodou.“
Byla to vaše první sezona v Třinci, jak jste se cítil?
Ze začátku jsem z toho byl trochu nervózní. Přece jen bylo to něco nového, ale zapadl jsem docela rychle. Kluci mi pomohli. Rozhodnutí sem jít rozhodně nelituju a jsem tu maximálně spokojený. Třinec je nejlepší organizace v Česku, ty tituly v seniorském hokeji v posledních letech nejsou náhodou. Už jen zkušenost vidět, jak to tu funguje, mi dala hodně. Skvělé zázemí i servis dokazovaly, jak ambiciózní tento tým a tato organizace je.
Co vás vedlo ke změně klubu?
V Boleslavi mi bylo řečeno, že jistota chytání by nebyla tak velká, a v Třinci mě doporučil bývalý trenér brankářů Boleslavi, který tu má syna. K týmu jsem se připojil v průběhu letní přípravy, takže byl čas se s kluky seznámit.
Foto: Facebook Mládež HC Oceláři Třinec
Sezonu předtím jste ale z většiny odchytal ve druhé nejvyšší juniorské soutěži. Co říkáte na své individuální výkony v uplynulém ročníku?
Určitě to byla moje nejlepší sezona. Odchytal jsem hodně zápasů, což bych před sezonou ani nečekal. Byl jsem za každý zápas opravdu rád. Samozřejmě individuální výkony mě těší, ale hlavní bylo, že jsme měli úspěšnou sezónu jako tým.
Cítíte, že vás tato sezona posunula správným směrem?
Doufám, že ano. Každý rok se snažím o něco posunout, proto to dělám. Letos jsem se posunul hodně. V tréninku toho hodně natrénujeme, a hlavně díky větší porcí zápasů jsem získal větší klid. Obecně do každého tréninku jdu s tím, že se chci o něco posunout, a myslím, že tahle sezona byla ve všech ohledech, v tomhle nevyjímaje, opravdu dobrá.
Jaké bylo play off z vašeho pohledu? Byly tam povedené i nepříliš povedené zápasy…
Bylo to super. Ukázalo nám to, že play off je jiná soutěž. Samozřejmě tam byly lepší a horší zápasy, ale vždycky jsme se dokázali jako tým semknout a něco s tím udělat. Bohužel finále nebylo podle našich představ, ale v sériích s Pardubicemi i s Jihlavou jsme ukázali, co v nás je. Bylo to těžké, Sparta hrála hodně dobře, celé play off ukazovala, jakou má sílu. Měli hodně zkušený tým a vše jim zapadlo, jak mělo. Nám nevyšly vstupy do utkání v Praze, které nás pak stály hodně.
„Ukázalo nám to, že jsme schopni ten pohár zvednout. Bohužel se tak nestalo.“
Pomáhal vám také Jakub Milota z dorostu. Jak on přispěl týmu?
Určitě byl velmi platný a týmu hodně pomohl. Podržel nás, když bylo potřeba, a kluci pomohli jemu. Pro dorostence není jednoduché jít chytat mezi juniory, ale on si s tím poradil výborně. Důkazem toho byly i vychytané nuly a nájezdy v sedmém zápase proti Jihlavě.
Nakonec jste dokráčeli pro stříbrné medaile. Jak jste to prožíval?
Byl to obrovský úspěch. Vyhrát základní část je jedna věc, ale bylo to také něco, čím jsme na sebe navalili tlak. Ty série play off byly těžké, a když se na to podíváme, tak ty naše byly vždycky delší než ostatní. Ukázalo nám to, že jsme schopni ten pohár zvednout. Bohužel se tak nestalo.
Foto: Facebook Mládež HC Oceláři Třinec
Ovlivňoval vás nějak tlak z vítězství v základní části?
Řekl bych, že ne. Samozřejmě vždycky když jde někdo do play off z prvního místa, tak tam nějaký tlak je, ale moc jsme na to nemysleli. Jak nám letos hodně týmů ukázalo, tak na tom, z jakého pořadí se postupovalo, moc nezáleželo. Ale určitě tam byla ta vidina, že pokud projdeme do semifinále, tak už budeme mít jistou medaili. Tedy jako vítězové základní části bychom měli minimálně bronz. Ale to se nakonec ještě změnilo, takže to bylo stejně jedno. Náš cíl bylo dojít co nejdál a za tím jsme šli.
Už jste to trochu naznačil, ale jak jste vnímali to, že ostatní týmy z top čtyřky neprošly přes čtvrtfinále?
Určitě to bylo něco zajímavého, ale jen to ukázalo, že v play off jsou všechny týmy vyrovnané a každý má stejné šance.
„Vždycky, když se na tu medaili podívám, tak mi připomene tuhle skvělou partu a cestu.“
Díváte se teď s odstupem na druhé místo jinak, nebo převládají stále stejné emoce?
Řekl bych, že stejné. Samozřejmě nás to hodně mrzelo, každá prohra mrzí. Obzvláště, když v ní ztratíte to, o čem jste snili. Když jsem ale minulý rok chytal Ligu juniorů, a teď byl ve finále extraligy, tak jsem se snažil si to maximálně užít.
Má pro vás tedy medaile o něco větší význam?
Medaile je něco neskutečného. V Boleslavi jsme měli každý rok ambice na medaili, ale bohužel to nedopadlo. Také ji tam vlastně získali až letos. Ale tohle je úspěch, který mě těší o to více. Už jen to, že jsem tomu týmu mohl pomoct. Vždycky, když se na tu medaili podívám, tak mi připomene tuhle skvělou partu a cestu.
Byl jste v kontaktu s kluky z Boleslavi?
V kontaktu jsem s některými kluky byl, ať už po skončení, nebo v průběhu celé sezony. Vždy, když jsme proti sobě hráli, tak to pro mě bylo něco jiného. Sledoval jsem je často a v play off určitě taky. Přál jsem jim to a zasloužili si to.
Foto: Facebook Mládež HC Oceláři Třinec
Share on Facebook
