Mladé Češky v Příbrami startují! Nikoho nesmíme podcenit, varuje Kalová

Foto: Karel Švec, Český hokej

Zápasem proti Maďarsku zahájí dnes odpoledne české hokejistky do 16 let Evropský pohár v Příbrami, kde budou obhajovat stříbro z posledních dvou let. U toho loňského byla i Anna Kalová, útočnice ženského týmu Litvínova a dorostu Klášterce nad Ohří.

Nový fanshop

Jak jste na turnaj připravené?
Myslím, že nejlépe, jak to jde. Máme tady dokonalý servis ze strany trenérů, i hráčky se snaží, aby všechno bylo v pořádku. Počínaje třeba tím, že se snaží uklízet svoje místo v kabině. Poslední tréninky jsou takové lehčí, probíráme spíš taktiku.

Jaké to vůbec je, chystat se na vrcholnou akci koncem dubna?
Je to těžší, protože většina holek už neměla led. Jezdily buď sem do Příbrami, nebo měly ještě tréninky s klukama. Ale fyzičku už nemáme takovou jako na začátku nebo v polovině sezony, kdy jsem ji třeba já měla asi nejlepší.

Cítíte to na sobě?
Ano, je tam výrazný pokles. Když třeba děláme delší cvičení, je těžké to udýchat. Ale po pár dnech je to lepší.

Čemu jste se v posledních dnech na trénincích nejvíc věnovaly?
Právě té taktice a přesnosti přihrávek. Dělají nám celkově asi největší problém. Hodně trénujeme kombinace v útočném pásmu, hlavně klademe důraz na „přihraj a jeď“, abychom to hráli přesně. Myslím, že soupeře přehrajeme spíš technicky než bruslařsky.

Když si promítnete soupeře ve skupině, co od nich očekáváte?
Máme v podstatě od papírově nejslabšího soupeře po toho nejsilnějšího. Rusko bude hrozně těžké, naštěstí předtím máme den volna, abychom se na něj psychicky připravily.

Nejdřív vás čekají Maďarsko a Francie. Cítíte povinnost zvítězit?
No... asi ano. Neměly bychom zklamat. Ale nesmíme je podcenit, abychom třeba ze začátku nedostaly dva rychlé góly a pak už nám to nešlo dohnat.

Loni jste první den začínaly proti Maďarkám a Rakušankám, a nebylo to z vaší strany nic extra...
Dělaly nám hodně velké problémy. Moc nám tam nepadaly góly, s Rakouskem bylo skóre vyrovnané až do poslední minuty.

Turnaj trvá osm dnů místo čtyř. Bude stejně dlouhý třeba jako mistrovství světa osmnáctek. Jak to vnímáte?
Myslím, že třeba pátý den už to bude fyzicky těžké. Budeme mít za sebou hodně ledů i zápasů. Ale určitě to půjde a nějak to zvládneme. Důležitá bude regenerace, i teď po trénincích ji máme kvalitní.

Budete se spoléhat na dobrou partu?
Určitě, partu máme dobrou a s holkama to půjde. Ale ještě se musíme víc stmelit. Přijde mi, že ty mladší holky jsou z toho ještě pořád takové vyjukané.

Mohla by vás v tomhle ohledu nakopnout první výhra?
Určitě by nás mohla nakopnout. Nebo kdybychom pak porazily ty Rusky, tak by to bylo úplně nejlepší. Ale i první výhra nás určitě stmelí.

Jak se na turnaj těšíte právě s ohledem na to, že hrajete doma?
To je úžasné. Doufám, že nás přijde podpořit hodně lidí, propagace byla docela velká. Je to trochu svazující v tom, že je to domácí šampionát, ale nedá se říct, že bych to nějak vnímala.

Když si vzpomenete na svoje první starty v reprezentaci, svazovalo vás hrát před domácím publikem?
Třeba když jsem měla na zápase poprvé babičku, tak jsem se chtěla předvést, dát dobrou asistenci a podobně. Ale že by mě to nějak víc svazovalo, to asi ne.

Možná že mladší hráčky to budou cítít víc. Pak to bude na vás starších, abyste je povzbudily.
Jo, tak Eliška Vaněčková většinou chodí po střídačce a povzbuzuje, to samé Denda (Habartová). Prostě to na střídačce žije.

Vy jste taky asistentka. Vnímáte určitou zodpovědnost?
Holky se nás třeba hodně ptají, co si mají vzít na sebe nebo jaký máme zrovna program. I na ledě se je snažíme povzbuzovat. Když vidí, že něco děláme, tak to udělají stejně, nebo aspoň podobně. Je to větší zodpovědnost než minulou sezonu, kdy jsem to áčko neměla.

Přijede se na vás babička podívat i letos?
Mamka přijede v pondělí, celá rodina pak v úterý a pátek. Budu mít docela velkou podporu (směje se).

Píšou vám hodně kamarádi?
Jo, určitě píšou. Když jsme třeba byli na turnaji ve Zlíně, spoluhráči mi psali, že mě sledují. Nebo i bývalí spolužáci.

Letos jste hrála i s Lucií Gruntovou v dorostu Klášterce nad Ohří, jak se vám tam líbilo?
Přišly jsme tam po dvou měsících sezony, protože v Kadani nás trenér nechtěl stavět a byly jsme tam jakoby navíc. V Klášterci byl mnohem lepší přístup. Hrály jsme většinou první lajnu a dalo nám to mnohem víc, v týmu jsme měli i výbornou partu.

A jak zvládáte dorost po fyzické stránce? Obstojíte v soubojích?
Souboje tam jsou o hodně tvrdší než v ženské lize, kluci jdou hodně do těla. Někteří si řeknou, že jsme holky, tak to nás nepůjdou, ale někteří naopak. Občas nás přirazí na mantinel nebo udělají brutální faul a pak si ještě poklepou. Což mi přijde takové... (hořce se usměje) No je to prostě tvrdší.

Takhle to holky mají všude. Dokážete se s tím vypořádat?
Jo, my do nich občas s Luckou jdeme i samy, že je srazíme.

Přidávala jste si kromě tréninků v klubu i sama navíc?
Jo, třeba jak nám pan trenér Heindl říkal, že máme mačkat kroužky, tak jsem teďka poslední čtyři měsíce mačkala a hodně mi to pomohlo ve střele. Na mistrovství Evropy jsem se hodně připravovala. Na trénincích jsem se tomu snažila dávat co nejvíc.

Takže budete střílet góly?
To ani ne, spíš jsem na kombinaci. V naší lajně je asi jedno, kdo střílí. Snažíme se hrát kombinačně. Kdybychom si někdy daly trochu přesnější nahrávku, byly by to parádní kombinace. Třeba první lajna kombinuje úplně neskutečně, ta dokáže soupeře rozebrat, že on ani neví jak.

S jakým cílem do turnaje vstupujete?
Obhájit druhé místo, samozřejmě nejlépe získat první. Ale rády bychom měly medaili.


Sázej na zápasy MS s bonusem 500 Kč od Sazkabetu!

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz