Výsledek není důležitý. Kluci to nezabalili a bojovali, těší Rulíka

Foto: Jan Beneš, Český hokej

Juniorská reprezentace má za sebou poslední přípravný zápas před oznámením finální nominace na mistrovství světa. Postavila se proti finské dvacítce, kterou trenér Radim Rulík označil spíš za jednadvacítku a taky velmi kvalitního soupeře. A prohra 4:6? Obohatí.

Máte za sebou všechna přípravná utkání ve Finsku. Jak se za nimi ohlížíte?
Byla to pro nás skvělá příprava. Střetli jsme se s výbornými soupeři a měli jsme i vynikající podmínky k tréninku. Mistrovství budeme hrát v Kanadě na malém hřišti, tady jsme na něm hráli taky. Celkově si myslím, že prostředí nad očekávání splnilo všechno, co jsme potřebovali. Nic lepšího jsme si nemohli přát.

Poslední zápas jste odehráli s Finskou dvacítkou, o den dříve jste hráli proti mladšímu výběru. Bylo to znát?
Bylo to samozřejmě znát. Na druhou stranu oni hráli včera zápas, my taky, ale Finové to měli horší v tom, že hráli večer od sedmi. My od tří a měli jsme daleko větší čas na odpočinek. Ještě bych ale trochu poupravil to, že se jedná o loňskou dvacítku. Letošní dvacítka je ročník 2003 a tu loňskou bych aktuálně nazval jako jednadvacítku, i když taková kategorie v hokeji neexistuje. Hráli jsme tedy proti těmto hráčům, byť my hráče toho loňského ročníku 2002 nemáme. Ale tak to je a nechci to nějak víc komentovat. Pro nás i naše hráče, kteří si tento zápas mohli zahrát a budou tyto zápasy hrát i potom na mistrovství, je to obrovská zkušenost.

Takže úroveň byla trošku jinde?
Byl to vynikající zápas skvělé úrovně. To, že jsme v něčem občas nestačili, bylo dáno kvalitou soupeře. Myslím si, že pokud si každý hráč tento zápas vyhodnotí sám v sobě, tak to musí vzít jenom pozitivně, protože takhle kvalitní utkání je strašně cenné. Výsledek není tak důležitý jako to, si takový zápas vůbec zahrát. Kluci si sami na sobě vyzkoušeli, v jakém tempu se dokáže hokej na takhle malém prostoru hrát. Řekl bych, že pro nás i pro hráče to byl přesně ten zápas, v kterém vás i prohra obohatí.

Soupeř měl v první polovině zápasu výraznou střeleckou převahu. Čím to bylo?
Nastoupili na nás, chtěli nás zatlačit a mít úvod zápasu pro sebe. Začátky zápasu můžou hrát roli, Finové si toho jsou vědomi a pohlídali si to. My jsme se víceméně jenom bránili, a ta obrana nebyla vůbec špatná. V první třetině jsme dostali jenom jeden gól po špatném střídání. Toho jsme se mohli vyvarovat, byla to taktická chyba. Hráče jsme připravovali na to, že se budou rychle otáčet, aby na střídání neutekli najednou ze hřiště všichni. Bohužel se přesně tohle stalo a soupeř chybu potrestal. Finové ale měli podle mě převahu po celý zápas, i když jsme potom dokázali korigovat stav. Mají opravdu velice kvalitní tým.

Tým začal v polovině utkání dotahovat. Co se zlomilo, že už to nebyla jen hra Finů?
Finové vedli o tři branky, takže polevili. Tím pádem jsme se dostali do ofenzivy, a to byl nejspíš ten důvod. My jsme se s nimi ale opravdu snažili dobře zápasit a kluci udělali všechno, co mohli. Na ledě nikdo nic nevypustil a musím říct, že to v žádném případě nezabalili, když prohrávali větším rozdílem, a bojovali až do konce o co nejlepší výsledek.

Závěr zápasu byl docela divoký. Jak se vám na to jako trenérovi dívalo?
Hlavně jde o to, že jsme pohrávali 2:5. Gól na 3:5 byl samozřejmě signál k tomu, abychom zkusili power play, v níž jsme vstřelili kontaktní branku. Hráli jsme šest na čtyři a jsem rád, že jsme si tuto herní situaci mohli v zápase vyzkoušet. Potom to ještě dvacet sekund pokračovalo šest na pět, což byl z naší strany trochu risk. Soupeř nám vypíchl kotouč a navýšil na 6:4. Závěr byl z naší strany povedený, protože jsme prohrávali 2:5, a najednou to bylo 4:5. Byla to naše lepší pasáž zápasu, v které jsme se snažili s výsledkem něco udělat.

V minulém rozhovoru jste zmínil, že jste přesilovky a oslabení ještě netrénovali. Před power play došlo na oddechový čas, padly v něm právě pokyny pro hru bez gólmana?
Byla to situace šest na čtyři, takže bylo třeba říct, kdo půjde na led a na kterou pozici. Nijak jsme to totiž netrénovali a v tu chvíli jsme potřebovali čas na to, abychom řekli, jak bychom to chtěli zahrát.

A vyšlo to.
Myslím si, že i kdybychom se tomu nějak věnovali, tak kvalita soupeře byla na tak vysoké úrovni, že bychom za využití power play šest na čtyři byli stejně rádi jako teď. To totiž můžete trénovat, jak chcete, a stejně to nedáte. Jinak jsme dostali dva góly v oslabení, což bude před mistrovstvím asi to nejhlavnější téma. Obrana pět na pět totiž nefunguje úplně špatně, ale přesilovky rozhodují.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter