MMA? Bezpečnější než hokej, tvrdí Srdínko. Libuje si v boji na zemi
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Každý hokejista si během vývoje vytváří i přístup a formu letní přípravy, aby byl co nejlépe připravený na další ročník. Zajímavý způsob si zvolil osmnáctiletý Jan Srdínko – syn známého trenéra si oblíbil boje v kleci.
Honzo, co je vaší doplňkovou náplní letní přípravy?
Chodím trénovat MMA, což je bojový sport, ve kterém je povolená většina bojových technik, to jsou třeba box, thajský box, Jiu-Jitsu, grappling a podobně. Bojuje se v postoji nebo na zemi, kde se smí používat i škrcení a páky. Může se kopat a používat údery lokty i koleny. I tak to má ale svá pravidla.
A co se tedy nesmí?
Nesmí se nebezpečné a krajně nepříjemné věci. Například kopy do genitálií, strkat prsty do očí nebo do uší, kousat, udeřovat hlavou na obličej. Jde jenom o velké zákeřnosti.
Jak jste se k MMA dostal?
Vlastně od televize, ve které jsem viděl zápasit Gábora Borárose, on je od té doby můj vzor. Řekl jsem si, že bych to chtěl vidět někde na živo, takže jsem se šel podívat do O2 arény. Nadchlo mě to, takže jsem si pak domluvil v jedné tělocvičně, že bych to tam šel zkusit. To bylo poprvé asi před dvěma lety. MMA mě tam chytlo, sedlo mi a strašně moc se mi líbilo. Věděl jsem, že je to sport pro mě.
Co přesně vás na něm zaujalo?
Líbilo se mi na tom, že všichni kluci chtějí dřít, něco dokázat a porazit každého soupeře sami za sebe.
„Všichni kluci chtějí dřít, něco dokázat a porazit každého soupeře sami za sebe.“
Jaké pro vás byly začátky?
Byl jsem se tam ukázat na jednom tréninku, jestli bych tam mohl docházet. Přišel jsem za trenérem, představil se a říkal jsem mu, že se mi ten sport líbí a chtěl bych tam nabrat v letní přípravě kondici. Začínal jsem na technikách, ale jak jsem to neměl zvládnuté, všichni mě chytali do pák a já nevěděl, jak se z toho dostat. Na prvním tréninku jsem od každého dostal, ale strašně mě to bavilo.
Zlepšoval jste se postupem času?
Někoho jsem občas uškrtil, ale většina kluků mě potom upáčila. Postupně jsem se v tom zvedal, když jsem se naučil různé techniky a chvaty, šel jsem pořád více nahoru. Čím více jsem vyhrával, tím více se mi to líbilo. I když jsem ale prohrál, řekl jsem si, že to příště vyjde. Zkoušel jsem to pořád dál a bavilo mě prát se o to, kdo bude lepší.
„Na prvním tréninku jsem od každého dostal, ale strašně mě to bavilo.“
Co pro vás bylo na začátku nejtěžší?
Řekl bych, že nejtěžší jsou techniky a páky. Než jsem pochopil první páku, trvalo mi to třeba čtyři hodiny. Je to strašně náročné na hlavu, aby to člověk potom skloubil i v zápase. Když na vás leží nějaký těžký chlap, musíte vymyslet, jak se z toho dostat a přejít do páky, je to náročné. Bylo to komplikované, ale potom už to šlo lépe, protože jsem byl silově připravený z hokeje.
Jak moc vám to pomáhá při hokeji?
Po psychické stránce jsem klidnější a jen tak mě něco nerozhodí. Po fyzické stránce mi to hodně pomáhá, protože jsem potom z léta na sezonu dobře připravený. Mám fyzičku, sílu a cítím se i celkově lépe, to si přenáším i do hokeje.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Součástí MMA je box. Využíváte zkušenosti s ním i v bitkách na hokeji?
Využívám to a nedělá mi problém jít do každého souboje. Všechno ale musí být v rámci nějakých normálních možností. Třeba když je to vyprovokované, ale jinak jsem v této oblasti klidná povaha. Když se pere někdo jiný, nejdu do souboje jako třetí. Peru se jenom v případě, že se něco stane mě nebo gólmanovi, jinak do toho nejdu.
Co jsou podle vás nejdůležitější vlastnosti zápasníka?
Každý zápasník by měl mít pevnou vůli, nevzdávat se a pořád si jít za vítězstvím. I když všichni říkají, že to nezvládne a nemá na to, on to dokáže, protože pořád věří, že vyhraje. Jde si tvrdě za svým cílem.
„Peru se jenom v případě, že se něco stane mě nebo gólmanovi, jinak do toho nejdu.“
Mohl byste popsat, jak probíhají souboje v kleci?
Zápasníci mají nástup, jdou do klece a na začátku si plácnou rukavicemi. Pak bojují třikrát pět minut anebo pětkrát pět minut, když jde o titulový zápas. Souboje můžou skončit na body, na knokaut nebo submisi, to jsou právě páky a škrcení, kdy se soupeř vzdá.
Jak nejraději končíte vy?
Nejradši ukončuju zápasy na zemi na technický knokaut. Tam se nemlátí až tolik surově, ale dobíjí se. Pak mám rád i nějaké páky a škrcení.
Klíčovou součástí zápasů je i vážení. Setkal jste se s tím osobně?
Já chodím jenom na tréninky, takže jsem shazovat nemusel. Zápasníci, kteří jdou do zápasů, se snaží přijít o hodně vody v těle a tím i o váhu. Před vážením shazují třeba i deset kilogramů, naváží a pak mají čtyřiadvacet hodin, aby zase nabrali, než půjdou do zápasu. To už je potom ale na nich, jestli to naberou nazpátek, nebo ne, ale v den vážení se musí vejít do váhové kategorie.
Stíháte zápasit i během hokejové sezony?
Závodně nezápasím, i když bych chtěl, ale mám to jenom jako letní přípravu anebo tam docházím o reprezentačních pauzách u hokeje, třeba před Vánoci a podobně. Jinak to ale během sezony nestíhám vůbec. To se nedá a navíc nemůžu třeba i kvůli zranění.
Co je podle vás bezpečnější sport?
Bezpečnější je MMA, protože na hokeji stačí dát na chvíli hlavu dolů, někdo hned přiletí anebo vás srazí zezadu. Prostě vás někdo trefí a třeba o něm ani dopředu nevíte. Na MMA je jasné, kde soupeř je, a navíc rány pořád očekáváte, takže zranění nebývají tak vážná jako při hokeji. Já jsem prodělal taky jenom menší zranění. Třeba jsem měl naražený nos a prsty, hnutý krk. Všechno bylo lehké. Občas jsem měl nakopnutou holeň nebo stehno, nebylo to nic závažného.
„Bezpečnější je MMA, protože na hokeji stačí dát na chvíli hlavu dolů, někdo hned přiletí anebo vás srazí zezadu.“
Co říkali na vaši přípravu spoluhráči?
Pár říkalo, že je to hrozný sport, nikdy by tam nevlezli a že jsem blázen. Jiní říkali, že je to dobré a líbí se jim to.
Jak moc vás mrzí, že se teď v kleci připravovat nemůžete?
Těšil jsem se na to a je mi líto, že teď nemůžu trénovat. Každý rok se na to těším a říkal jsem si, že až bude konec sezony, dám si týden volno a hned půjdu, ale nakonec jsem to ani nestihl. Hned se přerušilo i na MMA.
Nemáte téměř žádné fotografie nebo videa. Na tréninku MMA se nemohou pořizovat?
Na tréninku se nemůže fotit ani natáčet, protože by pak soupeři mohli okoukat techniky a styl boje různých zápasníků, takže je to v tělocvičně zakázané. Proto mě taťka mohl vyfotit jenom přes dveře.
Foto: Archiv Jana Srdínka
Share on Facebook
