Můžeme dostat druhou šanci, věří Hanousek. Za výsledky Kralup cítí zodpovědnost
Foto: Karolína Fousková
Kralupy nad Vltavou se od začátku sezony neodlepily od posledního místa v západní skupině Ligy juniorů. Deset kol před koncem základní části to tak zatím vypadá na jejich přímý sestup, ale Středočeši se nevzdávají. Miloš Hanousek věří, že by se jeho tým mohl posunout o příčku výš.
Miloši, tříbodová vítězství máte v letošní sezoně jen dvě. Jak se s tím hraje?
Není to jednoduché. Jsme ve složité situaci, na posledním místě. Zároveň je na mně, jako na hráči ročníku 2003, větší zodpovědnost. Musíme se víc snažit. Nemáme co ztratit.
Pozorujete, že vám oproti ostatním týmům něco chybí?
Podle mě je problém v tom, že nedokážeme udržet tempo celých šedesát minut. Vypustíme jednu třetinu, ve které dostaneme dva tři rychlé góly. V takových chvílích už je většinou o zápase rozhodnuto. Třeba minulý týden proti Kobře jsme část utkání takhle vypustili a soupeř dokázal srovnat. Byla to škoda, protože jsme nehráli vůbec špatně. Dále nás sráží to, že si nedržíme pozice a neděláme to, co máme.
Naopak máte ale docela kvalitní přesilovky a oslabení…
Poslední dobou jsme se trošku zvedli a přesilovky i více trénujeme. Máme štěstí, padá nám to tam. V oslabení zase kluci dobře brání, na tomhle jde vidět progres, zlepšili jsme se.
Foto: Ondřej Souček, Facebook Na Bruslích
Čím to je, že se vám ani po povedeném zápase nepodaří úspěch zopakovat?
Může to být tím, s jakým týmem potom hrajeme. Pokud je to horší soupeř, tak se snadno přizpůsobíme jeho hře a tempu, což nám nevyhovuje. Celkově si myslíme, že když jsme jednou vyhráli nebo remizovali, tak dál už to půjde samo. Jenže ono to samo nejde.
Mohlo by se to povést teď, když jste poslední zápas vyhráli v prodloužení?
Jedeme do Písku, který jsme taky minule porazili. Odehráli jsme tam náš nejlepší zápas v sezoně. Dokázali jsme se hecnout, makat, otočit výsledek a vyhrát. Myslím si, že když si všichni sedneme a popovídáme o tom, tak bychom mohli nějaký bod urvat.
Co vedlo k vítězství proti Ústí?
Prohrávali jsme 0:2, první třetina byla z naší strany slabá. Dá se říct, že to byl v zápase s Ústím ten problémový výpadek. V kabině jsme se ale vzpamatovali, řekli si, co a jak. Hecli jsme se, začali makat, nepustili jsme soupeře k puku a vyrovnali. Dostali jsme se do vedení, jenže na konci základní hrací doby přišel další výpadek a tlak na nás. Ústí bohužel vyrovnalo, ale my jsme zvládli prodloužení.
Foto: Karolína Fousková
Vy jste v posledním utkání skóroval dvakrát, ale jinak je bodování ve vašem týmu vyrovnané. Odpovídá to hře?
Dá se to tak říct. Hrajeme na týmový výkon, snažíme se zjednodušovat si situace. Dostat puk rychle z pásma, nahrát si a zakončit. Myslím si, že se nám to poslední dobou daří a zlepšujeme se.
Vy ovšem patříte nejen k nejproduktivnějším, ale také k nejtrestanějším hráčům týmu…
Je to tak. Mám tam asi nějaké tři čtyři desítky. Je to tím, že jsem tuhle sezonu nedokázal udržet nervy. Pokaždé mi to ujelo a něco jsem řekl rozhodčímu. Vím ale, že se to nesmí stávat, a pracuju na tom. Nesmí se to opakovat.
Tým je aktuálně na posledním místě, které znamená přímý sestup. Jste s ním smíření?
Neřekl bych, že jsme smíření. Snažíme se ještě urvat body na páté Ústí, ale museli bychom teď navázat na nedělní výhru a udělat nějakou šňůru vítězství, abychom se na ně dotáhli. Rozhodně ale nikdo z nás nechce spadnout a každý chce tuhle ligu udržet.
„To, že se párkrát prohraje, nebral nikdo moc vážně.“
Ve druhé skupině jsou ve stejné situaci Warriors. Jaké byly zápasy s nimi?
S Warriors jsme už odehráli oba zápasy a myslím si, že jsme se docela dost přizpůsobili jejich hokeji a nehráli podle svých představ. Sice jsme to s nimi dokázali dvakrát urvat do prodloužení, respektive samostatných nájezdů, ale přizpůsobili jsme se hokeji soupeře a nehráli to, co jsme chtěli. Jinak to ale bylo vyrovnané.
Vy se ovšem ve spodní části tabulky pohybujete od začátku sezony. Jak se měnila nálada v týmu?
Ze začátku, když jsme se ještě moc neznali a přišlo hodně nových hráčů ročníku 2004, tak se mi zdálo, že to bylo všem jedno. To, že se párkrát prohraje, nebral nikdo moc vážně. Každý si myslel, že potom navážeme výherní šňůrou. Jenže to se nestalo a nálada a sebevědomí šlo dolů. Po pár výhrách nebo remízách ale šel vidět progres. Po vybojovaných bodech je sebevědomí vždycky vyšší a hraje se lépe, mimo jiné proto, že jsme třeba víc sehranější.
Cítil jste v situaci, která panovala na začátku sezony, větší zodpovědnost?
Dá se to tak říct, protože když dejme tomu mladší hráči nejedou naplno, tak je to na nás hráčích ročníků 2002 a 2003, abychom vzali zodpovědnost a hrabali. V takovém případě chceme ukázat, že to jde, aby na nás navázali a inspirovali jsme je.
Foto: Karolína Fousková
Jaký byl váš cíl před sezonou? Takhle jste si to asi nepředstavovali…
Ano, takhle jsme si to opravdu nepředstavovali. Čekali jsme, že bychom se mohli držet ve středu tabulky, ale realita byla jiná. Když jsme prohráli několik zápasů v řadě, tak sebevědomí šlo dolů a hrálo se hůř a hůř. Čekali jsme střed tabulky, ale to se bohužel nepoštěstilo.
Klíčový byl tedy začátek sezony?
Já si myslím, že určitě, protože jak sami vidíme, můžeme hrát i s nejlepším týmem v tabulce. Když to dokážeme teď, tak jsme to určitě mohli dokázat i předtím, a je to velká škoda. Přišli jsme takhle o dost bodů, jak s Kobrou, Ústím, tak třeba i Pískem, a je to opravdu velká škoda.
Na druhou stranu je před vámi ještě deset kol, v kterých můžete potřebné body uhrát…
Myslím si, že všichni jako tým pořád vidíme naději a budeme bojovat na sto dvacet procent. Pokusíme se to urvat. Za sebe si myslím, že tam ta šance je a že jsme schopni to zvládnout. Jen musíme dodržovat to, co se má, a hrát celou dobu naplno
„Kdybychom se teď dostali do play down, byla by to pro nás druhá šance.“
Vy už jste zažil sestup s dorostem PZ Kladno. Je situace v něčem podobná, nebo naopak rozdílná?
Ano, v dorostu jsme spadli, ale Warriors Brno potom odstoupili z vyšší soutěže a náš trenér nás přihlásil zpátky. Myslím si ale, že v tomhle kádru je větší síla, než v tom, který jsme měli s Kladnem v dorostu. Tehdy jsem tomu na sestupových příčkách moc šance nedával, ale teď tady šance je a věřím, že jsme schopni to urvat. Myslím si, že máme celkově konkurenceschopnější tým, silné hráče, kteří umí číst hru.
Rozdíl byl ale i v systému soutěže, kdy se padalo až z její druhé části…
Výhoda byla v tom, že v takovém případě je šance se o udržení poprat v konkurenci slabších týmů. My teď můžeme spadnout z posledního místa po základní části. Není druhá šance. Kdybychom se teď dostali do play down, byla by to pro nás druhá šance, kterou ještě můžeme dostat. A kdybychom to dokázali, tak věřím, že bychom rozhodně nechtěli sestoupit a bojovali bychom o udržení.
Zakončeme něčím, co se netýká nepříjemných starostí v Lize juniorů. Co byste si chtěl v hokeji zkusit, nebo zažít?
Snem asi každého hokejisty je zahrát si na vyšší úrovni, nebo někde v zámoří. Zajímalo by mě, jaké je to zatrénovat si třeba s Kanaďany nebo Američany, s hokejisty ze zemí, kde se hraje nejlepší hokej na světě. Chtěl bych si to zkusit, abych viděl, jaký je rozdíl mezi námi a třeba Kanadou.
Share on Facebook
