Nálada v týmu není uvolněná, po každém kole sledujeme tabulku, přiznává ústecký Tomáš Rod
Foto: hcusti.cz
Ústecký útočník Tomáš Rod (na snímku) chytil v závěru prvoligové sezony skvělou střeleckou formu, když se podruhé v krátké době blýskl hattrickem. Ke spokojenosti má přesto daleko. Jeho Lvi skončili těsně pod branami play off a momentálně bojují o udržení ve druhé nejvyšší soutěži. Skupina o baráž je navíc natolik vyrovnaná, že ani čtyři kola před koncem nemá nikdo nic jisté. „Je to pro mě nejtěžší sezona za dobu, co jsem v Ústí,“ přiznává pětadvacetiletý střelec.
Tomáš Rod zaznamenal podruhé v krátké době hattrick. Přitom mladý ústecký forvard nepatří mezi žádné mimořádné střelce. „Cítím se v pohodě, ale je to spíše jen shoda náhod. Řekl bych, že mám okolo sebe dobré spoluhráče. Na góly jsem se ani moc nenadřel a jen to třeba doklepával do branky,“ prozrazuje s lehkým úsměvem. Každý takový gólový příspěvek vždy dodá pořádné sebevědomí do dalších bojů.
„Na to moc nemůžu při naší situaci myslet. Individuální statistiky neřešíme a koukáme se spíše po každém kole na tabulku, jaký máme odstup,“ přiznává ústecký útočník. A kdy naposledy se mu povedlo udeřit třikrát v utkání? „To si právě vůbec nepamatuji, ale pravděpodobně to byly mé první hattricky v mužích,“ pátrá složitě v paměti. A později bude muset zabrouzdat i ve své peněžence.
„Stojí mě to tisícovku. Bývalo to více, ale letošní sezona je taková úsporná,“ hlásí s úsměvem na tváři. Ten mu však okamžitě opadne, když zmíníte psychicky náročné boje o udržení. „Je to hodně vyrovnané. V předchozích sezonách to bylo rozhodnuté, ale letos se Beroun čtyřmi výhrami v řadě dostal zpátky do hry. V podstatě pět týmů bojuje o vyhnutí se baráži. Ale aspoň je o co hrát,“ připomíná hořce.
Každý zápas je pro všechny mimořádně důležitý a každý bod má ohromnou cenu. Boje o udržení s trochou nadsázky připomínají play off. „To by bylo podstatně uvolněnější a neměli bychom v něm nic ztratit. Kdežto ve skupině o baráž se dá ztratit hodně,“ uvědomuje si Tomáš Rod. Ústečtí Lvi mají nyní jasný cíl, tím je záchrana. „Chceme mít co nejdříve jistotu a pak skončit na deváté příčce,“ potvrzuje.
Severočeši mají k dobru sedm bodů na předposlední Beroun, jenž aktuálně drží onoho nelichotivého Černého Petra. „Máme sice solidní náskok, ale klidnější určitě nejsme. Abych pravdu řekl, tak nálada v týmu není uvolněná a také tréninky jsou takové nervózní,“ přiznává pětadvacetiletý útočník. Zdá se, že rozhodnutí může klidně padnout až v posledním kole. A do konce zbývají poslední čtyři.
„Na začátku jsem si myslel, že se nůžky rozevřou podstatně dříve. Odstupy jsou úplně minimální, je to naprostý unikát. Pokud by se mělo rozhodnout až v posledním kole, tak teprve pak by se ukázaly charaktery hráčů. Věřím, že my už v tu chvíli budeme v pohodě,“ pokračuje Rod. „Vůbec si ale netroufám odhadnout, kdo si Černého Petra vytáhne. Jsme na tom nejlíp, ale to nic neznamená,“ říká.
Vyrovnanou tabulkou ve čtvrtek pořádně otřásla mostecká kontumace, po níž Šumperk přišel ke třem bodům jako slepý k houslím. To jeho soupeře v boji o udržení určitě nepotěšilo. „Vůbec jsme to neřešili, soustředíme se sami na sebe. Nic s tím neuděláme, ale je pravda, že soupeři z toho asi radost nemají a je to pro ně určitá komplikace,“ myslí si bývalý účastník mládežnických reprezentačních akcí.
„Už je to docela dlouho. Moc rád na to vzpomínám, bylo to takové bezstarostné období. Každý zápas v dresu národního týmu jsem si užíval, bylo to pro mě velký zážitek, ještě když vám hrají státní hymnu,“ vrátí se myšlenkami do nedávné minulosti. Ale teď zase zpátky do současnosti, kde Ústečtí Lvi nezažívají zrovna ideální sezonu. Na druhou stranu před jejím startem neměli žádné přehnané ambice.
„Ale věřili jsme, že máme tým na to, abychom hráli play off. Byla to velice těžká sezona, nebylo to jako dřív. Nemohli jsme se soustředit jen na hokej a není žádným tajemstvím, že kolem byly různé problémy,“ vypráví odchovanec píseckého hokeje. „Teď se musí hlavně povést udržet prvoligovou příslušnost. I tak to je pro mě nejtěžší sezona za dobu, co jsem v Ústí,“ přiznává na závěr povídání.
Share on Facebook
