Němec o Vsetínu, Třebíči i konci kariéry: Už jsem rozhodnutý...
Ondřej Němec.
|
Foto: Patrik Žák, hc-vsetin.cz
Po 17 letech hraje Ondřej Němec opět za Vsetín. „Já už nemám žádné osobní ambice, moje kariéra za šest měsíců skončí,“ potvrzuje v rozhovoru pro hokej.cz a mluví také o rodné Třebíči, derby se Zlínem nebo výměně trenérů na Valašsku.
Stříbro z KHL, třikrát vyhraná extraliga (dvakrát s Kometou a jednou s Karlovými Vary), titul mistra světa z roku 2010, dvě bronzové medaile ze světových šampionátů či účast na olympijských hrách.
Brzy se úspěšná kariéra Ondřeje Němce uzavře. Málem už skončila po minulé sezoně, kdy okusil zlínský dres, ale vidina zakončit ji na Lapači ho ještě zlomila.
Na Vsetíně, kam přešel v dorosteneckém věku z Třebíče, se cítí jako doma a pomáhá také s trénováním mládeže.
„Máme s kolegou na starost čtyřku, kde mám i svého mladého. Snažíme se děti posouvat a hlavně chceme, aby je to bavilo,“ líčí 38letý veterán.
„Já jsem tady od toho, abych mladým pomohl. Já už nemám žádné osobní ambice, moje kariéra za šest měsíců skončí a chci, aby se mladí posouvali,“ říká Němec z útrob legendárního Lapače.
Je to definitivní, že po sezoně skončíte?
Mám to rozhodnutý. Tohle je moje poslední sezona. Po posledním zápase skončím… Jsem s tím smířený a musím začít novou etapu života. Uvidíme, zda to bude u hokeje. Já si chci těch šest měsíců užít a dojít co nejdál. Zahrát si třeba baráž.
„Tohle je moje poslední sezona. Já si chci těch šest měsíců užít a dojít co nejdál. Zahrát si třeba baráž."
Už po minulé sezoně jste to měl s kariérou asi nahnuté…
Když jsem skončil ve Zlíně, potřeboval jsem na dva měsíce vypnout. Potřeboval jsem si užívat rodinu, kterou jsem šidil dlouhá léta, kdy jsem létal po světě a byl jsem v Rusku. Chtěl jsem být s ní a ujasnit si to, zda ještě chci hrát. Domluvili jsme se se Vsetínem, že ještě jeden rok chci dát. Chci si užít tyhle fanoušky a to, že po 20 letech nemusím nikam dojíždět nebo létat… Mám to tady tři minuty autem na zimák.
Jak jste spokojen s vašimi individuálními výkony? Po 15 zápasech máte čtyři asistence.
Já tu nejsem od toho, abych si honil tričko. Jasně jsem řekl už při příchodu, že na osobní statistiky kašlu. Já chci, aby hrál tým navrchu. Sdělil jsem vedení i trenérům, že přijmu jakoukoliv roli, protože si to chci užít.
„Já tu nejsem od toho, abych si honil tričko. Jasně jsem řekl už při příchodu, že na osobní statistiky kašlu."
Jak na vás působí zatím první liga? Naposledy jste ji hrál před 17 lety, kdy jste měl čtyři starty za Třebíč.
Není to tak svázané systémem jako extraliga. Je tu hodně mladých kluků, kteří jezdí nahoru dolů. Člověk si na to zvykl a je to něco jiného. Já už mám nějaký věk a užívám si to.
Třeba jako derby se Zlínem. Bylo vyprodáno, a navíc jste vyhráli 4:1…
Pro mě je to taková satisfakce. Po těch letech, co jsem se vrátil domů a když to člověk vidí, jak si to lidé užívají. Neskutečný zážitek! To je to, proč jsem se na poslední rok chtěl vrátit domů. Chtěl jsem to ještě jednou zažít.
Ondřej Němec. | Foto: Martin Vojtěch Víta, hc-vsetin.cz
Zlín jste porazili i podruhé v sezoně.
Začátek zápasu byl z naší strany trošku horší. Ale od druhé třetiny jsme měli zápas pod kontrolou a důležité bylo, že jsme rychle reagovali na gól na 2:1. Je z toho výborná výhra. My respektujeme sílu soupeřů. Víme, že se chce Zlín vrátit zpátky. Připravili jsme se na to dobře a všichni podle mě viděli, že jsme tam nechali vše, co jsme mohli.
Bylo vidět, že je na Zlínu deka, když se mu zatím nedaří? Z posledních šesti zápasů má pět porážek.
To si musí vyřešit oni sami. Nemám oprávnění hodnotit, zda na nich je deka, nebo není. Já mám jiný dres.
Ještě loni jste měl ale zlínský dres. I proto je pro vás tohle derby ještě výjimečnější, že?
60 minut jsme soupeři. Mám tam kamarády, s Pavlem Kubišem jsem vyrůstal odmalička. Ale stáli jsme proti sobě. Já jim pak jen řekl, že jim přeju, aby se z toho dostali. Hecování před zápasem neproběhlo. Derby je tak specifické, že si to každý užívá. Plný stadion byl ve Zlíně i tady. Skvělá atmosféra!
„Uvidíme, co bude dál a jak to bude s trenéry. Pokud zůstanou, budeme rádi, protože je vidět, že to funguje a že vyhráváme."
Atmosféru na Lapači si užíváte po 17 letech. Jsou fanoušci stejní jako tehdy?
Lidi na Vsetíně hokej žerou. Užívají si to. My jsme moc rádi, že jsme se vrátili po šňůře proher na vítěznou vlnu. Uvidíme, co bude dál a jak to bude s trenéry. To už je otázka na někoho jiného.
Nemáte jako jeden z nejzkušenějších náznaky, zda trenéři Jiří Weintritt a Radim Kucharczyk zůstanou, když se vám daří?
To si musí vyřešit majitelé a vedení klubu. Ale dali do toho, co mohli. Celý tým bude stát za nimi. Pokud zůstanou, budeme rádi, protože je vidět, že to funguje a že vyhráváme.
Foto: Martin Vojtěch Víta, hc-vsetin.cz
Právě. Po změně trenérů jste všechny tři zápasy vyhráli, i když asi nebylo moc času na větší změny.
Jura (Jiří Weintritt – pozn. red.) do toho nechtěl zasahovat, protože jsme neměli čas na to, abychom něco měnili. Jak přišli, tak se druhý den hrálo a teď hrajeme skoro obden. Bylo to podle mě o hlavách hráčů, že to z nás trošku spadlo a že jsme se vrátili na vítěznou vlnu.
Změna v realizačním týmů přišla po vysoké porážce 3:7 v Šumperku. Měli jste pak sezení kvůli tomu?
Řešilo se to celou dobu. Zápas v Šumperku nebyl hodný Vsetína a jeho ambic. Nebylo to ale o trenérech, spíše o hráčích…
„Zápas v Šumperku nebyl hodný Vsetína a jeho ambic."
Zpátky k atmosféře. Ta je na Vsetíně často lepší, než co jste zažil na mnoha stadionech v extralize…
Tady je stadion specifický. I v Brně byla skvělá atmosféra, na Spartě jsem bohužel nezažil vyprodanou O2 arenu, protože byl covid. Vzpomínky mám na každý tým, kariéra byla dlouhá. Já jsem rád, že jsem tak dlouho vydržel i se zdravím. Musím to zaklepat. Kromě jedné výjimky jsem neměl nikdy vážné zranění.
Rozloučit se s kariérou třeba postupem se Vsetínem by byla krásná třešnička na dortu, že?
Takhle daleko se nedívám. Jdeme zápas od zápasu, máme vytyčené cíle a musíme projet základní část. Play off je těžké, což všichni ví. Může se stát cokoliv. I týmy zespodu můžou porážet ty nejlepší – my sami jsme si to zažili.
Až odehrajete poslední zápas v kariéře, co budete potom dělat?
Já nevím, to zatím nechci řešit. Práce s mládeží mě baví, uvidíme… Ne každý, kdo s hokejem skončí, může u něj pokračovat. Já bych si tuhle otázku položil, až tohle všechno skončí. Pak se budu muset rozhodnout, co bude dál.
„Jsem tady od roku 1999, moje děti se zde narodily a mám odsud ženu. Tohle je moje město a doufám, že to tak i lidi berou."
Budete zůstávat na Vsetíně? Předpokládám, že tady jste doma…
Jo, jsem tady doma. Jsem tady od roku 1999, moje děti se zde narodily a mám odsud ženu. Máme zde své zázemí. Tohle je moje město a doufám, že to tak i lidi berou.
Ondřej Němec. | Foto: Martin Vojtěch Víta, hc-vsetin.cz
Narodil jste se ale v Třebíči, kde jste s hokejem začínal. Co vás pak přilákalo na Valašsko?
Tehdy tady byla extraliga, což v Třebíči nebyla. Pak jsem se zde za dva roky dostal do áčka a čtyři roky jsem prožil v hlavním týmu. Našel jsem si pak tady paní a už jsme tady zůstali. Neměli jsme důvod něco měnit. Celá rodina tady je spokojena. Když je potřeba, odjedeme do Prahy nebo na chalupu do Karlovic.
Máte ještě nějaký vztah k Třebíči?
Mám odsud rodiče a občas tam jezdíme s dětmi a naši jezdí zase sem. Kamil Pokorný (současný trenér Třebíče – pozn. red.) mě zná od malého dítěte, začínal mě i trénovat. Byli jsme spolu také pět let v Brně. Občas si zavoláme. Já mu fandím, aby Třebíč držel tam, kde je (po 17. kole je na druhém místě – pozn. red.).
„Určitě nějaké vazby k Třebíči stále mám. Mám odsud rodiče a občas tam jezdíme s dětmi. Kamil Pokorný (současný trenér Třebíče) mě zná od malého dítěte."
Nedávno jste hráli se Vsetínem v Třebíči (Horácká Slavia vyhrála 4:2), což pro vás muselo být také speciální.
Jo, já tam byl na ledě naposledy někdy v roce 2006 na nějaké exhibici. Pak jsme tam jednou přivezli s Kometou pohár, ale přímo na ledě jsem 16 let nebyl… Byli tam naši a hodně známých – ledaři a další lidé tam jsou stále od té doby. Jsem rád, že jsem se vrátil, ale mrzí mě porážka. (usmívá se) Mám ještě jednu šanci v základní části a pak se uvidí, co bude v play off.
Občas fanoušci diskutují, zda se považujete za odchovance Třebíče, nebo Vsetína…
V Třebíči jsem začal s hokejem a do 15 let jsem tam hrál. Naučili mě základy a první krůčky. Pak jsem přišel sem. Dřív jsem to měl tak 60 na 40 pro Vsetín, teď to mám možná už 75 na 25. Ale určitě nějaké vazby k Třebíči stále mám.
Třebíčští odchovanci slavili s Kometou titul. | Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Share on Facebook
