Němeček o dřině v zemi mistrů světa: Finové jsou blázni, na trénincích to lítá!
Foto: Aleš Krecl, Český hokej
Loni se vydal z Mladé Boleslavi na sever Evropy, David Němeček zvolil angažmá ve finském týmu Lukko Rauma hlavně proto, aby se hokejově posunul. „Teď musím říci, že to byl dobrý krok. Cítím se dobře, týmu i mně se daří. Hlavně, aby to vydrželo," přeje si někdejší bek Plzně, který zemi jezer poznal už dřív během roční štace v TPS Turku.
Poctivému bojovníkovi jde k duhu tvrdá dřina, na kterou jsou hokejisté ze země mistrů světa zvyklí. „Finové jsou do hokeje blázni. Jsou pokorní a pracovití, na trénincích to fakt lítá," hlásí. Němeček má v této sezoně na kontě zatím 31 utkání a šest nahrávek.
Po delší době jste v národním týmu. Hodně jste se těšil na svůj druhý podnik Euro Hockey Tour v kariéře?
Poprvé jsem si zahrál před dvěma lety na Karjale, od té doby uteklo dost času. Bylo to dlouhé čekání, takže když teď přišla pozvánka, s radostí jsem ji přijal. Hodně jsem se těšil, jsem strašně rád, že v týmu mohu být.
S jakými pocity jste dorazil z Finska? Daří se?
Jo jo. Týmu to jde, vyrovnali jsme klubový rekord v počtu vítězství v řadě. Povedlo se nám vyhrát deset zápasů za sebou, v tabulce jsme čtvrtí. Nahoře je radost hrát. Doufám, že nám to vydrží do konce sezony a dojdeme hodně daleko.
Proč jste se loni v létě rozhodl právě pro SM-Liigu? Cítil jste, že by to pro vaši kariéru mohl být další krok dopředu?
Přesně tak. Hlavní důvod byl kariérní i sportovní posun. Šel jsem tam s cílem se zlepšit. Ve Finsku se výborně trénuje, je tam hodně dobrý hokej. Už teď cítím, že mě to posunulo. Že to bylo správné rozhodnutí.
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Ve Finsku jste si zahrál už během ročníku 2014-15, tehdy za TPS Turku. Bral jste to při loňském rozhodování v úvahu?
To byla také výborná sezona. Díky ní jsem nějakým způsobem věděl, do čeho v Raumě jdu. Znám kulturu, prostředí. Rok jsem tam žil. Věděl jsem, že Finové jsou do hokeje blázni. Proto jsou tam, kde jsou. A proti si já zvolil tuhle cestu.
Většina českých hráčů po příchodu do Finska tvrdila, že se tam trénuje mnohem víc než u nás. Dáte jim za pravdu?
Ano. Člověk si na to zvykne. Začátky jsou samozřejmě náročné, ale lidské tělo si zvykne na všechno. Hráči si to osvojí a ve finále zjistí, že to funguje. Že se pak člověk cítí dobře.
Kde podle vás hledat největší rozdíly v přípravě finských a českých týmů?
Jednu věc bych hodně vyzdvihl – Finové strašně rádi běhají. Před tréninkem půl hodiny, po něm také půl hodiny. Jsou pokorní a pracovití. Ve Finsku se obecně klade důraz na práci mimo led – ať to je další trénink, posilovna, výběhy a celkově starost o tělo. Dbá se na detaily. na rozcvičování, aby se nikdo nezranil. A na ledě? Tam jedou intenzivní rychlé tréninky. Fakt to lítá! Místní kluci jsou výborní bruslaři.
Kdo s tím nemá zkušenost, asi pořádná změna, co říkáte?
Jasný, záleží na každém. Já už ve Finsku před časem hrál, poznal jsem jejich juniorku a mohu říci, že intenzita tréninků byla podobná. Adaptace pak u mě byla trošičku rychlejší.
Osobně jste v Raumě spokojený?
Jsem. Povedl se mi začátek sezony, pak mě bohužel potkalo zranění kolena. Mimo jsem byl nějakých sedm týdnů a poté se do toho postupně dostával. Poslední měsíc se cítím dobře a celkem se mi daří.
V klubu působí také Lukáš Klok, trávíte spolu hodně času?
Jo jo, trávíme. Komunikujeme spolu, je samozřejmě příjemné, že si člověk může pokecat česky. Ještě tam s námi hraje Slovák Kristián Pospíšil, takže v klubu tvoříme takovou malou česko-slovenskou mafii. Rauma je maličké městečko, žije tam asi 40 tisíc lidí. Nic moc se dělat nedá. Takže spolu trávíme celkem dost času i mimo led.
Foto: bkboleslav.cz
Nastupovali jste s Lukášem Klokem v obranné dvojici?
Hráli jsme takhle x zápasů, ale v posledních utkáních už ne.
Jak jste si zvykl na finskou zimu, kdy tma jasně vyhrává nad denním světlem?
Není to příjemné, ale dny už se natahují. Světlo bývá trošičku déle. Člověk je tam kvůli hokeji, aby se zlepšil. Tohle k tomu bohužel patří.
Tento týden jste se vrátil do kabiny národního mužstva. To pro vás musí být příjemná změna, že?
Jednoznačně! Na kluky jsme se hodně těšil, stejně tak celkově na Česko, kde jsme měli pár tréninků. V Raumě je to svým způsobem stereotyp. Po půl roce jsem z toho na chvilku vypadl, zase bylo něco nového – jiné posilovny, jiné tréninky i trenéři. Fakt příjemná změna.
Trenér Říha po oznámení nominace zmínil, že patříte do skupiny perspektivních hráčů s výhledem do budoucna. Berete Švédsky hry i jako možnost ukázat se směrem k mistrovství světa?
Víte co, chtěl bych reprezentovat, co nejvíc to půjde. Momentálně se soustředím na přítomnost, ve Stockholmu chci odvést nejlepší možný výkon. Jít zápas od zápasu a říci si o další pozvánku. Šampionát? Tak daleko nekoukám. Bylo by to samozřejmě příjemné, ale soustředím se na to, co mám před sebou. Na to nejbližší.
Share on Facebook
