Nestrašil: Snad si budou myslet, že jsme unavení… Vyloučení pomohla
Foto: Michal Dědič, hcdynamo.cz
„Ani jsem po zápase nedokázal spát, usnul jsem až doma, jak jsem byl vyřízený. Dal jsem si nohy nahoru a co nejvíc odpočíval,“ vrátil se Andrej Nestrašil ještě k závěru epického semifinále. A pak popsal nového soupeře i cestu, která vedla k prvnímu vítězství 2:1 na pardubickém ledě.
Nejvytěžovanější útočník Třince si zahrál na přesilovce i v oslabení, bodově se sice nepřidal, s týmovým výkonem ale nemohl být spokojenější. Jakmile šli Oceláři v deváté minutě do vedení, Pardubice už k vyrovnání nepustili.
„Podali jsme kvalitní a koncentrovaný výkon – po celou dobu a ve všech formacích. Šancí na obou stranách bylo poměrně dost, potěšilo mě, že na našem mužstvu nebyla znát únava,“ popsal i Zdeněk Moták.
Povedla se vám hned první třetina, zaskočili jste Pardubice?
Určitě jsme chtěli začít aktivně, trochu jsme doufali, že si budou myslet, že jsme unavení a postavíme se pasivně ve středním pásmu. Naštěstí jsme dali první gól, který nás trochu uklidnil a od toho jsme se odrazili.
Jak jste vůbec regenerovali po sobotní show v O2 aréně?
Bylo to naprosto neuvěřitelný, po konci zápasu ve čtvrtém prodloužení jsme měli energii tak na dvě vteřiny slavení. Takže bylo důležité co nejvíce spát, dobře se najíst. Jeli jsme vlakem, což je pohodlnější, ale je to konec sezony a teď už budeme hrát maximálně šest zápasů.
Není se na co šetřit…
Spoustu věcí si odříkáte právě kvůli těmto situacím, aby jste je zvládali, když nastanou. Abychom takové zápasy dokázali uhrát. Jsme rádi, že jsme dnes zápas urvali, ale ve finále to vůbec nic neznamená. Soustředíme se, abychom se ve druhém zápase ještě zlepšili.
Dokážete říct, co na Dynamo platí?
Soustředili jsme se spíš na naši hru, ani moc nebyl čas studovat soupeře na videu. Byla to taková rychlovka, že já byl na ledě v prodloužení a pak až tady v Pardubicích na ranním rozbruslení. S každým týmem hrajeme čtyřikrát za rok, pak už víte, co od nich očekávat….
V zápase bylo dost drobných šarvátek, ať už během hry, nebo po pískání.
To k tomu patří, myslím, že je to v každé sérii. Každý tým má někoho, kdo to vysloveně vyhledává. Týmu to může přinést pozitivní i negativní emoce, upřímně mi to dnes ještě přišlo docela v klidu.
Pardubičtí dost zajížděli do Voženílka, vy zase do Sedláka, tohle k play off taky patří…
Je nám ale jedno, kdo je na ledě. Určitě to není tak, že bychom si říkali: „Musíme se dostat Sedlákovi pod kůži.“ Máme jiné plány v sérii, nikdy jsme nebyli známí nějakými zbytečnými věcmi mimo hru. Samozřejmě před brankou musí obránci poctivě a tvrdě hlídat brankáře, to je jejich práce.
Cítil jste, že vyloučení v závěru zápasu sebrala domácím vítr z plachet?
Určitě nám to hodně pomohlo. Vedení o jeden gól nikdy není ideální, posledních 12 minut jsme ale hráli 8 v přesilovce, což bylo velkým plusem pro nás. Chtěli jsme dát ještě rozdílový gól, moc se nám ta čtyřminutová přesilovka nepovedla, možná jsme ji měli zahrát jinak. Potom už jsme hráli se dvěma obránci na modré, chtěli jsme hlavně udržet puk v útočném pásmu.
Na druhou stranu ve druhé polovině druhé třetiny jste tahali trochu za kratší konec, ne?
Dělali jsme hodně chyb, z toho to dospělo k přesilovce a gólu Pardubic. Měli jsme hodně ztrát puku okolí útočné modré čáry a ve středním pásmu. Pardubicím to pomáhalo vlít krev do žil. Tohle je určitě věc, na kterou si musíme dát pozor.
Pohled Daniela Kurovského:
„Budeme se snažit hrát to, co funguje – jednoduchý hokej a vstřelit o jednu branku více než oni. Snažili jsme se důsledně bránit, sil k tomu máme dost, cítíme se pořád dobře.A moje vítězná branka? Když dostanu šanci, snažím se jí využít a odevzdat svůj díl práce pro tým – hrát jednoduše, dohrávat a vyhrávat souboje a tlačit se do brány.“
Share on Facebook
