Ondráček proti „svému“ Zlínu nedohrál. Snad to nebude vážné, přeje si
Foto: Petr Tibi, hcmotor.cz
Budějovický Motor v domácím souboji se Zlínem potřeboval odčinit dvě předchozí porážky od Třince a Kladna. Berani si přáli navázat na vítězství nad brněnskou Kometou, které jim poprvé v sezoně vyneslo tři body. Šťastnější byli nakonec Jihočeši. Přestože v utkání dvakrát stahovali manko, dotlačili káru k výsledku 4:2.
Měření sil dvou loňských otloukánků (Motor poslední, Zlín předposlední), jejichž kádry se přes léto výrazně obměnily, nenabídl žádnou exkluzivní podívanou. Větší sebevědomí by se čekalo především od Motoru. Pohybuje se ve středu tabulky, zatímco Zlín trčí na chvostu.
Jenže Budějovičtí přes optickou převahu ztráceli velké množství kotoučů, nevycházely jim přihrávky ani střelba. „Zpočátku jsme byli nervózní. Nelepilo nám to. V přesilovce pět na tři jsem zkazil přihrávku, Gulimu (Milanu Gulašovi, pozn. red.) nesedla střela. Vypadalo to, jak to vypadalo. Nešlo nám to. Někdy jsou takové dny, ale podařilo se zvítězit, což je skvělé,“ rekapituluje křídelník Jiří Ondráček.
Na výkonu Jihočechů mohly zanechat stopu dva předtím ztracené zápasy. „Nemyslím, že by na nás ty porážky srazily dolů. V týmu je dost zkušených hráčů, aby si dokázali poradit s takovou situací. Řekl bych, že jsme měli víc ze hry, když jsme ve druhé třetině srovnali na 1:1. Ale potom jsme dostali smolný gól do šatny. Naštěstí v úvodu třetí části krásně trefil Stue Percy a pak se to otočilo. Získali jsme super body, přestože hra nebyla stoprocentní,“ povídá jeden z letních nováčků v budějovickém týmu.
Nahrávku u první trefy Motoru z hole Bindulise nejprve rozhodčí přisoudili Ondráčkovi, ale posléze provedli změnu a jako asistenty označili Gulaše s Pechem. „Věděl jsem, že z toho nebude nic. Ani jsem se toho nedotkl. Spíše mě mrzí jiný okamžik, kdy jsem tečoval puk a kdybych trefil bránu, mohl to být gól,“ přidává detaily z první poloviny zápasu.
Ve 33. minutě se Jiří Ondráček chytil za nohu, s bolestivou grimasou se poroučel z ledu a opustil také střídačku. „Píchlo mě v třísle, když jsem vystartoval za pukem. Špatně jsem zabral zpátky. Uvidím, co mi sdělí lékaři po ultrazvuku. Doufám, že to nebude vážné a za týden nebo dva budu připravený do hry,“ predikuje.
„Píchlo mě v třísle, když jsem vystartoval za pukem. Špatně jsem zabral zpátky. Uvidím, co mi sdělí lékaři po ultrazvuku. Doufám, že to nebude vážné a za týden nebo dva budu připravený do hry.“
Zbývající část večera prožíval v roli diváka. „Nerad se koukám z tribuny nebo prostoru mezi střídačkami. Dal jsem přednost klidu v šatně a sledoval všechno na mobilu. Nic mi neuniklo a přitom jsem ledoval nohu,“ líčí situaci, kterou nemiluje žádný hokejista.
Domácí zvládli obrat ve skóre díky ukázkové spolupráci Chlubny s Holcem. Pečetící trefu přidal Pech do prázdné klece při soupeřově power play. Závěr byl dramatický. Berany vyburcovala více než půl minuty trvající přesilovka pět na tři, pokračovali v tlaku při dlouhé hře bez gólmana. Celek Motoru se doslova protrpěl k úspěchu.
„Když přijede poslední tým, čekají lidi vítězství. Ale zažil jsem mnohokrát v kariéře, že takové zápasy jsou daleko těžší, než proti ofenzivně laděným soupeřům z popředí tabulky, kteří hrají hokej,“ povídá třiatřicetiletý rodák ze Zlína.
Doufám, že si to uhraju a budu v Motoru i příští rok
Jiří Ondráček letos poprvé přestoupil z mateřského klubu jinam v rámci extraligy. „První zápas za Motor ve Zlíně měl pro mě zvláštní kouzlo, protože jsem tam vyrůstal. Teď to již nebylo nic speciálního. Nijak mě to nesvazovalo. Zdaleka už neznám všechny kluky ve zlínském dresu, mužstvo se hodně obměnilo,“ říká muž, který před příchodem do jihočeské metropole působil nejdál v Havlíčkově Brodě. „Tam byli se mnou současní spoluhráči Míra Holec a Petr Šenkeřík. Rád na to vzpomínám,“ usmívá se.
V barvách Beranů absolvoval čtrnáct extraligových sezon. Pomohl vybojovat stříbrnou i zlatou medaili. Aktuálně má smlouvu na rok s opcí v Českých Budějovicích. „Nevybíral jsem si. Přišla nabídka a jsem za ni vděčný. Viděl jsem, jak Motor posiluje. Při týdenní zkoušce jsem byl nadšený. Tréninky, tempo, přístup všech kluků, parta, všechno je perfektní. Neváhal jsem a dohodli jsme se na první dobrou. Klub má ambice a všechno funguje super, moje rodina je ve městě spokojená. Doufám, že si to uhraju a budu tady i příští rok,“ těší se.
Sestřih utkání
Share on Facebook
