Otřes mozku? Blümel popisuje: V Evropě zpátky do hry, za mořem na protokol
Matěj Blümel (vpravo).
|
Foto: theahl.com
Letošní boje o Stanley Cup opět přinesly příběhy hokejistů, kteří hrají se zraněními i navzdory silným bolestem. Občas se ale dostanou za hranu a hokej zkrátka musí jít stranou. Takovým příběhem si momentálně prochází i Jakub Voráček, který se vyrovnává s následky otřesů mozku. Jak se s takovým zraněním snaží bojovat NHL? A čím vším si musí projít samotní hráči?
Zlomená ruka sroste. Při vhodné léčbě se dobře zahojí i vazy nebo klouby. Ale hlava?
V ní si můžete nést následky do konce života.
Otřes mozku je v hokeji jedním z nejvíce problematických zranění. Dříve se přitom jeho následky vůbec neřešily.
Hokej se ovšem stal rychlejším. A přes veškerou snahu trestat nebezpečné zákroky, navzdory úpravě pravidel i bezpečnějším helmám jsou úrazy hlavy časté.
Svoji zkušenost má z letošní sezony AHL také Matěj Blümel. Na konci března nastoupil proti farmě San Jose, po dvou střídáních ale utkání opustil. Na nosítkách.
„Bylo to nechtěné, soupeř mě trefil zezadu a já spadl hlavou na mantinel. Vypnulo mě to,“ vzpomíná na nepříjemné zranění.
„Prý jsem byl půl minuty mimo, z cesty do nemocnice si pamatuju jen záblesky. Trochu jsem se bál. Nehýbou s vámi, kdybyste měl porušenou míchu nebo krvácení do mozku. Skončil jsem tedy v nemocnici s lehkým otřesem mozku.“
Nakonec z toho dne nebyla vážnější událost. A i když zní popis děsivě, tenhle scénář dopadl dobře. Český útočník se po několika dnech vrátil do sestavy Texas Stars. Jenže ne všichni měli v minulosti takové štěstí.
Aleš Hemský, Petr Průcha, Jiří Hudler, ale taky Erik Lindros nebo Chris Pronger. I kvůli takovým případům si nyní NHL dává záležet na prevenci. Do detailu řeší alespoň případné aktuální následky. Vždyť už musela čelit i žalobám, že zdraví hráčů nechrání dostatečně...
Matěj Blümel. | Foto: texasstars.com
„Obecný postup je, že jdete rovnou do šatny a děláte jeden z testů,“ popisuje Blümel celou proceduru.
„Když totiž na začátku sezony přijedete do kempu, děláte tři nebo čtyři různé testy mozku. Data se nahrají do systému a liga má přehled o všech hráčích.“
„Děláte tři nebo čtyři různé testy mozku. Data se nahrají do systému a liga má přehled o všech hráčích.“
Jakmile je potom během zápasu podezření na otřes kvůli tvrdému zákroku, hokejista mizí v útrobách stadionu.
„První test je pak daný hned po zranění. Na iPadu rovnou zkontrolují výsledky ze systému, aby zjistili, jak moc se výsledky liší. Samozřejmě nikdy nevyjdou úplně stejná čísla. Ale nesmí se to lišit o desítky procent. Na základě toho se zjistí, jestli máte otřes mozku, nebo ne,“ říká Blümel.
„A pokud ano, dají vám několik dní volna – podle toho, jak se cítíte.“
Když se hokejista cítí dobře, existuje pětidenní protokol návratu. Hráč ho musí celý zvládnout bez symptomů a bez bolestí, aby mohl zpátky do hry.
„Začneš lehkou jízdou na kole, pak těžší kolo, třetí den je kolo a workout, čtvrtý den je lehký led a pátý den těžší led. Jakmile splníš pátý den, už můžeš normálně na trénink, do kontaktu a všechno,“ říká český útočník, který si takový proces prožil na jihu USA.
„Vypadalo to u mě na těžký otřes mozku. A paradoxně mi nakonec doktor řekl, že jsem možná ani žádný neměl. Někdy se to tak stane. Hned druhý den jsem mohl jít na procházku, koukat na televizi, koukat do mobilu a nic mi nevadilo,“ vzpomíná.
Matěj Blümel. | Foto: texasstars.com
Problémy se světlem, hlukem, bolest hlavy nebo nevolnost, šílené sny nebo celkové vyčerpání? Tyhle příznaky odchovanec Pardubic nepociťoval. Jiným hokejistům se ale dějí pravidelně. Někdy jde o menší zásah do hlavy, jindy zase o pořádnou pecku. Problémem je, když takové rány dostáváte znovu a znovu…
Jak říká sám Blümel: „Stane se to třeba dvakrát za sezonu. Někdy dostanete dvě rány za dva zápasy, jinak to ale nemusí přijít za celý rok ani jednou. Když jsem měl tenhle otřes, nebyl to největší hit, který jsem kdy dostal. Ale byla to blbá náhoda, dal jsem si hlavou o mantinel. To tak někdy bývá.“
„Stane se to třeba dvakrát za sezonu. Někdy dostanete dvě rány za dva zápasy, jinak to ale nemusí přijít za celý rok ani jednou.“
S protokolem tedy začal už po třech dnech volna. Po třech dnech, během kterých se ale v nečekané samotě trochu začal nudit a ubírat k myšlenkám, které si úplně nepřál.
„Není to příjemné. Na druhou stranu mi i pomohlo, že tým zrovna odjel na týdenní trip po venkovních zápasech. S jedním spoluhráčem jsem zůstal doma, chodili jsme spolu na ledy a už jsme normálně trénovali. Ve třech lidech s kondičním trenérem… Pomohlo mi to připravit se na závěr sezony, zase jsem se dostal do tempa,“ hledá Blümel i pozitivní stránky krátkého období, kdy se musel vyrovnat se zraněním.
V extralize nebo na mistrovství světa by v nemocnici skončil taky, protože nebyl úplně při vědomí. Rozdíl v zacházení s otřes mozku je ale citelný. Když Libor Hudáček v rozhodujícím sedmém semifinále fauloval Lukáše Sedláka, pardubický lídr utkání dohrál, přestože byl z rány do hlavy evidentně dost otřesený.
Slovák Patrik Koch si jen o měsíc později na světovém šampionátu podobně počíhal na Filipa Chlapíka. Protokol ale neexistuje, všechno se řídí jen podle pocitu.
Filip Chlapík | Foto: Markéta Křížová
Podobnou zkušenost má Matěj Blümel taky: „Loni na MS jsem dostal obrovskou pecku proti Norům. Tam se mi i trochu motala hlava. Přišli jsme zpátky do kabiny, doktor mě prohlídnul a druhý den jsem zkusil jít na led. Řešili jsme, jestli nemám nějaké horší příznaky. Ale nic jsem neměl a normálně jsem mohl hrát.“
„Pokud bych se ale cítil hůř, určitě bych to řekl. Přeci jen jde o hlavu. Jenom jsem byl otřesený a následky jsem žádné neměl,“ uzavírá.
Doufejme, že zdraví dlouhodobě vydrží i dalším elitním hokejistům.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Share on Facebook
