Petr Kváča o přesunu do Liberce, Bartošákovi nebo kempech s Coloradem

Foto: Jiří Princ, hcbilitygri.cz

Dominik Hrachovina, Marek Schwarz a Justin Peters, tato trojice Liberec po uplynulém ročníku opustila. Bílí Tygři budou do nadcházející sezony vstupovat s novým brankářským duem, jedním z jeho členů bude perspektivní gólman Petr Kváča.

partneři českého hokeje

O vašem příchodu pod Ještěd se spekulovalo delší dobu. Jste rád, že je to za vámi?
Abych řekl pravdu, tak jsem. Tyhle věci jsem ale úplně vypouštěl, mají je na starost moji agenti a ti odvedli fantastickou práci. Během sezony jsem se mohl koncentrovat jen na hokej, pak byla soutěž přerušena. Nikdo to neřeší rád, já jsem navíc dost přemýšlivý. My jsme si řekli akorát pár základních bodů a všechny tyhle věci vyřídili agenti. Za to jsem moc rád. Patří velký dík jim a taky organizaci Liberce, která v těchto věcech hodně pomáhala.

Proč jste se po pouhém roce v Třinci znovu rozhodl změnit působiště?
Těch faktorů je víc. Trochu jsem cítil, že zase chci zvednout svůj hokejový level. Tím, že už jsem v Liberci působil, tak člověk nějak ví, jak to funguje a že ho to třeba dokáže posunout. Když má pak na stole nabídky, tak si je dává dohromady. Prostě jsem se rozhodl pro Liberec. Chtěl bych se hokejově posunout, navázat spojení s jinými hráči a zkusit zase něco jiného. Jsem rád, že jsem tu příležitost dostal.

„Těch faktorů je víc. Trochu jsem cítil, že zase chci zvednout svůj hokejový level.“

Oceláři vám údajně nabídli novou smlouvu. Jak probíhala vzájemná komunikace?
Určitá komunikace probíhala, nechci říct, že je Třinec špatná organizace. Prostě jsme jednali s Libercem i Třincem, jednání bylo super. Jsem moc rád, že jsem v Třinci mohl působit. Měl jsem neskutečný servis a jsem rád, že mi dali šanci. Jsem takový citlivý, takže občas dám na pocity. Určitě mi spoustu lidí rozumí, když vám srdíčko řekne, že chce někam jinam. Nebylo to, že bych se nechtěl dohodnout, ale roli hrála i situace, která se kolem mě celou sezonu točila. Doufám, že mě lidi pochopí. Jsem rád, že se vracím k domovu, protože jsem v Benátkách začínal. Je to taková srdcová záležitost. Ale v nejlepším vzpomínám i na Třinec a České Budějovice.

Foto: Jiří Princ, hcbilitygri.cz

Vybíral jste i z jiných nabídek?
Tohle je otázka spíš na moje agenty. Známe se dost dlouho a oni ví, jaký jsem. Máme mezi sebou nastavenou nějakou komunikaci a přesně vědí, co potřebuji. Pak mě postavili tak trochu před hotovou věc a bylo to jen na mně, jak se rozhodnu.

Lákalo vás na angažmá u Bílých Tygrů něco konkrétního?
Znám se dobře s Romanem Willem, už jsem působil v Benátkách. Vidím to celkově, že se člověk může posunout jak lidsky, tak v hokeji. Tohle je asi to největší lákadlo, zlepšení po hokejové stránce. Usoudil jsem, že to pro mě bude nejlepší.

Liberec patří mezi nejúspěšnější organizace posledních let. Bral jste v potaz i tohle?
Určitě. Když se člověk podívá, kdo tam pracuje, tak jsou to špičkoví lidé na svých pozicích. To taky rozhodovalo. Když vezmu třeba trenéra brankářů Martina Lásku, tak to je tady v Česku elita. Už jsem s ním párkrát spolupracoval, potkávali jsme se na různých kempech. To byla taky jedna z věcí.

„Když se člověk podívá, kdo v Liberci pracuje, tak jsou to špičkoví lidé na svých pozicích. To taky rozhodovalo.“

Myslíte, že jste připravený na roli jedničky?
To se ještě všechno uvidí. Nejdřív se chci pořádně připravit, takhle bych to asi vůbec nebral. Chci makat každý zápas naplno, teď je pro mě důležitá hlavně letní příprava. Jestli budu jednička nebo ne, to teď jde stranou. To si člověk stejně musí vybojovat a tím se i zlepší, když musí o něco bojovat. Když dostanu možnost chytat co nejvíc zápasů, tak tam chci nechat maximum, abych se mohl podívat do zrcadla a říct si, že jsem tam každý zápas nechal sto procent a pomohl týmu. Tým je základ hokeje, o to mi jde.

Věříte, že byste mohl jít ve stopách Romana Willa a vybojovat si angažmá v zahraničí?
To je otázka do budoucna. Jak už jsem říkal, teď se koncentruji na letní přípravu, protože vím, že je hodně důležitá. Minulý rok jsem se soustředil jen na ni a s výkonem to pak dělá hodně. Tohle teď vůbec neřeším. Mám smlouvu v Liberci a co bude dál, to se všechno uvidí. Určitě bych si to třeba rád někdy vyzkoušel, ale teď je pro mě hlavní Liberec a příprava na další sezonu. Co bude dál, to je ve hvězdách.  

V Liberci jste přistoupil na korekci mzdy. Jak vnímáte současnou situaci ohledně pandemie koronaviru?
Trochu se to ve mně mísí. Nechci nic brát na lehkou váhu, je to věc, která se musí řešit. Myslím, že je dobře, že se to takhle zastavilo. Na druhou stranu, když se člověk dívá na zprávy, tak je to samá negativní zpráva a žádné pořádné informace. Člověk si to musí vyhodnotit sám. Kdyby se teď všechno začalo vracet do normálu, tak by to bylo lepší, než abychom tady měli nouzový stav do bůhví kdy. Je dost reálné, že v září budeme hrát, i když třeba budou nějaká omezení. Člověk tohle nezmění. Neviděl bych to zase tak černě. Když takhle s dalšími můžu pomoct týmu, tak to jedině rád udělám, aby se pak mohlo v září hrát. Těším se na to, až se s klukama zase sejdeme a na ledě necháme všechno.

Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz

Plánujete stěhování do Liberce?
Tím, že máme tak trochu individuální letní přípravu, tak jsem s mým vlastním kondičním trenérem v Budějovicích. Jsem pod jeho dohledem, on se zná s kondičním trenérem z Liberce. Jsem rád, že si přípravu můžu dělat sám. Stěhování jsem plánoval, už mám i bydlení. Jen čekám, až skončí letní příprava a nadobro se tam přestěhuji.

Jak probíhá vaše příprava na novou sezonu?
Kvůli pandemii bohužel nejsou ledy, ale to není na škodu. Člověk si odpočine a načerpá psychické síly na další sezonu. Pak se na první sklouznutí na ledě víc těšíte. Podstupuji přípravu se svým kondičním trenérem. Máme to rozdělené na různé bloky, vesměs jsou to dvoufázové tréninky každý den. Je tady spousta jiných hokejistů z extraligy, KHL a tak dále. Potkáváme se dohromady. Se svým kondičním trenérem spolupracuji už čtyři roky, takže o mně ví první poslední. Jsem moc rád, že mi to Liberec umožnil. S Dominikem Kodrasem jsme víc než jenom kondiční trenér a hráč, ale dobří kamarádi.

Co vám dal rok v Třinci?
Další zkušenosti, jak funguje život, extraliga a celý kolektiv dohromady. Člověk musí být rád, že dělá to, co má rád. S tím je spjaté všechno, od akcí pro diváky až po samotný zápas. V tom asi vidím největší plus, že mi to Třinec umožnil prožít a získat zkušenosti. Musíte tomu taky trochu obětovat, abyste se mohl postavit na led před diváky. Fanoušci v celém Česku jsou úžasní. Někdy je to těžší, ale opravdu to stojí za to.

„První týden jsem byl dost v šoku. Nevěděl jsem, co se bude dít dál.“

V listopadu jste se poměrně nečekaně přesunul na post jedničky. Jaké to pro vás tehdy bylo?
První týden jsem byl dost v šoku. Nevěděl jsem, co se bude dít dál. Musím říct, že mi hodně pomohli kluci v kabině, Michal a Ondra Kovařčíkovi a další. Bral jsem to den po dni a zápas po zápase. Dostal jsem důvěru trenérů, mohl jsem jim to splácet na ledě. Doufám, že dobře. Mrzí mě, co se stalo Patrikovi, na mě to tak trochu spadlo. Týden jsem fakt řešil den za dnem, hodinu za hodinou. Soustředil jsem se, abych ze sebe vydal sto procent. Bavilo mě to, bylo to super. Celá sezona, nejen tyhle momenty. Od přípravy v Tatrách, kde jsem byl s Patrikem na pokoji, až po Spengler Cup. Škoda, že to skončilo takhle.

Určitě vám hodně pomohl povedený start, proti Mladé Boleslavi jste v listopadu vychytal první čisté konto v extralize.
Bylo to povzbuzující. Když tomu obětujete všechno, tak máte i štěstí. Pro gólmana je to taková menší osobní výhra, i když tým a tři body do tabulky jsou mnohem cennější. Hodně to povzbudí a dodá sebevědomí do dalších zápasu a trénování. Tohle mi psychicky hodně pomohlo.

Jak se vám s Patrikem Bartošákem spolupracovalo?
Úžasně. Prožili jsme spolu půl rok od letní přípravy. Na ledě mi toho dal neuvěřitelně moc, je to jeden z elitních gólmanů v České republice. Jsem za to rád, že jsem s ním tohle mohl prožít. Opravdu mě mrzí, že se dostal do takových potíží, ale to už je jeho osobní věc. Do toho nikomu nic není, nikdo by se v tom neměl šťourat. Věřím, že se Patrikovi bude dařit ve Finsku, držím mu pěsti. Vzpomínám na něj jenom v dobrém.

Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz

Ve zbytku základní části jste se mezi třemi tyčemi střídal s Jakubem Štěpánkem. Jak jste měli rozdělené role?
Trenéři určovali, kdo půjde na každý zápas. Nevím, jestli byl někdo jednička, to je otázka na trenéry. Řeklo se, že půjde ten gólman, pak zase ten. Nevím, jak to bylo nastavené. Já jsem šel den ode dne a se Štěpcem jsme se tak nějak střídali. Soustředil jsem se na tréninky, protože na konci základní části člověk honí body. Když jsem dostal důvěru, tak jsem se ji snažil splatit na sto procent, a když ne, tak jsem podporoval kluky a věřil jsem, že vyhrajeme.

Třinec skončil po základní části druhý. Cílil tým na obhajobu loňského titulu?
Určitě. Na to je jediná odpověď, věřil jsem tomu. Škoda, že nás to takhle zastavilo.

Když změníme téma: určitě jste sledoval letošní postupovou jízdu Českých Budějovic. Co na návrat Motoru do extraligy říkáte?
Jsem za to velice rád, protože je to jeden z tradičních klubů. Já sám jsem se s nimi snažil, aby se dostali zpátky do extraligy, bohužel se nám to nepovedlo. Bude zvláštní pocit sem jezdit, když jsem tady působil sedm let. Nikdo proti jejich postupu nemůže nic namítat, z té fantastické sezony musí usoudit, že na to tým měl nárok. Jsem za to rád a těším se, až sem s Libercem zavítám. Bude to pro mě speciální.

„Mám před sebou nějakou vizi, ale člověk nemůže lítat po střechách, ale šlapat chodník a koukat se na zem, protože to je hlavní. Malé krůčky dělají ten velký.“

V roce 2017 vás ve čtvrtém kole draftovalo Colorado. Jste se zástupci klubu momentálně nějak v kontaktu?
To je zase otázka na moje agenty. (směje se) Jsem takový bezprostřední člověk, řeším blízkou budoucnost a tohle je prostě na nich. Mám před sebou nějakou vizi, ale člověk nemůže lítat po střechách, ale šlapat chodník a koukat se na zem, protože to je hlavní. Malé krůčky dělají ten velký. Já se soustředím na příští sezonu a na letní přípravu.

O hraní v NHL ale musí snít každý hokejista.
Každý má nějakou vizi, já mám tu svoji. Jsem takový tajnůstkář, ale určitě si taky chci zahrát NHL. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Člověk musí začít pomalinku a nedělat velké kroky, protože to někdy může být zrádné.

V zámoří jste absolvoval dva přípravné kempy. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Obrovská. Ať už ohledně toho, že jsem tam byl jeden kemp jediný Čech a musel jsem se o sebe postarat. Když jsem byl teď v Třinci, tak byla rodina v Praze. Ale tam jsem byl dva týdny sám a byl to úplně jiný svět, hokej, mentalita. Člověk si to zkusí a zjistí, na čem má pracovat víc. Musíte být rychlejší, všechno zrychlit. Hokej tam je úplně jiný sport. Na menším hřišti je to víc kontaktní. Ale hraje se tam super, určitě bych se tam rád podíval. Je to super zkušenost, doporučuji ji každému, kdo bude mít šanci. Uvidí, že mu to dá tolik, že z toho bude moc čerpat zase dál.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz