Pojďme víc řešit hokej, nabádá Flek. Poslední krok? Sparta by mohla vyučovat
Jakub Flek
|
Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
Na spočítání neproměněných úniků v play off by brněnskému kapitánovi pomalu nestačily prsty na rukou. Gól si ale „Flíček“ schoval na ten pravý moment – ve třetí třetině srovnal a poslal klíčové páté semifinále do prodloužení. Pak už to znáte...
Po zápase byl Jakub Flek v dobré náladě. Aby ne, ze zad setřásl těžkou opici. Kromě zápasu mluvil i o nedávných extraligových kauzách. Radši by řešil hokej. A poslední krok? Ten může být setsakramentsky těžký.
„Myslím, že zrovna soupeř by mohl vyučovat, jak těžké je udělat ten poslední krok. Teď jsme si zabejkali v kabině, ale už se soustředíme na příští utkání,“ hlásil Flek krátce po zápase.
Jakube, konečně se vám podařilo proměnit únik...
Už bylo asi na čase. Je úplně buřt, kdo dá v play off gól, ale jsem rád, že mi to z úniku konečně padlo, protože jsem jich měl opravdu dost. Ale vždycky to beru tak, že jsem rád, že se do těch šancí dostávám, že nejsem neviditelný, protože kdybych se do šancí nedostával vůbec, byl by to úplný průser. A pak jsi buď hero, nebo zero. Mně se nedařilo, ale jsem rád, že jsem si to dneska načasoval na ten asi nejdůležitější moment v zápase a konečně to tam padlo, snad se to odšpuntuje.
Co neproměněná tutovka ve druhé třetině?
Upřímně jsem si říkal, že mi tam už nic nespadne. Ale Kovy (Jakub Kovář, pozn. red.) tam dobře vystrčil beton, já to do něj pral ze dvou centimetrů, nepovedlo se mi ho přehodit. Odvedl skvělou práci, ale když jsem přijel na střídačku, říkal jsem si, co mi tam nepadne... Ale pro mě je důležité, že jsem se do těch šancí dostával a věřil jsem, že to přijde.
Snažíte se využívat především své rychlosti?
Na tom mám postavený svůj hokej. Ale vždycky je to práce týmu, konkrétně jedné lajny. Několikrát mě našel Šimon Stránský, který ten led prostě vidí. Vím, že když získá puk v obranném pásmu, hned zvedá hlavu nahoru a já se tam snažím letět. Párkrát nám to vyšlo, jen se mi to nedařilo proměňovat. Někdy je gólman lepší nebo vám to nevyjde. Nechtěl jsem se srážet v hlavě nějakými krizemi, nebo tak bych to nenazval, spíš obdobím, kdy vám to tam nepadá, protože jindy vám tam zase padá všechno. Jen je blbé, že v play off můžete zápas brejkem otočit na svoji stranu. Ale to je hokej, musíte to hodit za hlavu a makat dál.
„Kdybych se do šancí nedostával vůbec, byl by to úplný průser. A pak jsi buď hero, nebo zero.“
U druhého gólu zaslouží pochvalu Arttu Ilomäki, že? Zraněného Cingela na centru nahradil velmi dobře.
Jo, určitě. Přiznám se, že jsem gól vůbec neviděl. Dostal jsem se mezi dva hráče, upadl jsem, doklouzal jsem do rohu a soustředil jsem se, abych se tam nezabil o mantinel. Trochu jsem si narazil kostrč, teď mě bolí zadek. (smích) Ale to k tomu patří. Jen jsem cítil, že jsem vystřelil směr brána a když jsem se pak podíval a viděl jsem Artua (Ilomäkiho), jak ke mně jede s rukama nahoře, tak jsem si říkal, že asi dobrý. Odvedl skvělou práci, zvládl pozici prvního centra super, hrálo se mi s ním dobře, Cingyho (Lukáše Cingela, pozn. red.) zastoupil. Uvidíme, jak na tom bude, snad bude ready.
Byl pátý zápas se Spartou psychicky náročný?
Celá série je taková džungle. Jsou zápasy, kdy se taháme o výsledek. Vyhrát na devět střel, to jsem ještě nezažil a už asi nikdy nezažiju. Ale byly i zápasy, kdy se soupeř neprosadil, pak zase my ne. Je to těžké, soupeř má obrovskou sílu, musíme k němu přistupovat s respektem, ale je to o týmu, srdíčku a je jedno, kdo to do té brány dostane.
Je důležité, že se vám v play off konečně podařilo využít přesilovku?
Už jsme to asi měli všichni v hlavách, myslím si, že i soupeř. Měli bychom si přesilovkami pomáhat víc, určitě to cítili i oni, tentokrát se oběma týmům podařilo skórovat, což my samozřejmě nechceme. Ale my jsme dali gól v ten nejdůležitější moment. Musíme si rozebrat, jak nás při oslabení přehráli a vyvarovat se faulům, protože sílu v přesilovkách mají obrovskou, jen se jim nedařilo, nám to samé.
„Celá série je taková džungle.“
Přišlo mi, že na začátku série byly vaše přesilovky špatné, ale postupem času šly opticky nahoru. Souhlasíte?
Vnímám to stejně, přenesli jsme si deku ze série s Vary, kdy jsme taky nedali gól. Když v sezoně přišel Peter (Mueller), přesilovky jsme zvedli, měli jsme dobrá procenta, byť ne úžasná. Pak se nám s Energií nedařilo, v hlavách jsme si to zbytečně přenesli do této série. Měli jsme problém se založením, soupeř nás dobře atakoval, nedařilo se nám dostávat do pásma. Minulý zápas už jsme měli dobré šance, střely. Odpíchli jsme se od maličkostí, chceme postupovat směrem nahoru.
Celé play off vás zdobilo výborné oslabení, tentokrát jste ale dvě přesilovky Sparty neubránili. Je to varování, nebo jen klopýtnutí?
Spíš varování, soupeř má na přesilovce obrovskou kvalitu. Má typologicky hráče, kteří hráli v nejlepších ligách, v sezoně měli přesilovku nejlepší. Jsem rád, že se nám ji doteď dařilo eliminovat, musíme se podívat, co tam na nás kluci vymysleli. A v příštím zápase nejlépe nefaulovat, případně to pak odbránit.
„Musíme se podívat, co tam na nás kluci vymysleli.“
Cítíte, že se Sparta s vaším systémem trápí? Třeba víc než s Třincem.
Je to možné. Snažíme se být víc aktivnější ve středním pásmu, samozřejmě to nejde pokaždé, ale nechceme tam jenom stát a máchat kolem sebe hokejkami. Chceme si chodit pro hráče víc dolů, nabrat jejich rychlost. Musíme být v pěti spolu, zvlášť tady nám to na malém hřišti vyhovuje. Ač to lidem třeba opticky nepřijde, ten metr na každou stranu je strašně znát. Uděláte si jím prostor, hodíme si tam puk. Dařilo se nám to i v prvním zápase doma. Ale jak říkám, soupeř má nepříjemná založení, musíme si na ně dát pozor a držet se toho, v čem jsme silní.
„Kluci naproti by to asi mohli vyučovat. Loni vedli 3:0 s Třincem, měli největší polštář, co jde.“
Máte teď jednozápasový polštář, může vám to pomoct?
Může to být výhoda, může to být nevýhoda. Jak jsem říkal, kluci naproti by to asi mohli vyučovat. Loni vedli 3:0 s Třincem, měli největší polštář, co jde. A všichni víme, jak to dopadlo. Všechen respekt k nim, jenom poukazuju na to, jak je ten poslední krok těžký. My se nemůžeme uchlácholit, musíme do toho dát zase 150 procent.
Je to zatím snové play off? Tím mám na mysli všechny série.
Sledoval jsem jiné série už od předkola, věřím, že to lidi baví. Některé zápasy, jako třeba ten náš minulý, skončily 1:0, tak to není zrovna ofenzivní smršť, ale byl bych rád, kdyby se trochu víc řešil hokej – umění hráčů, co předvádíme na ledě a ne to, co se děje okolo. Snažím se sociální sítě nevnímat, od nich se odprošťuju, komunikuju jenom s rodinou, ale vidím, co se kde děje. Za mě je to kolikrát až trochu přehnané. Má to být víc o hokeji a hlavně o tom, aby si lidi užívali ty skvělé hráče, kteří tady hrají, protože kvalita extraligy se v poslední době ohromně zvedla. Přišla jména, která vládla nejlepším evropským ligám, zahrála si v NHL. Víc se do toho nechci pouštět.
„Byl bych rád, kdyby se trochu víc řešil hokej.“
Kometa má třeba mistra světa Fleka...
Jednotlivec nikdy nic nevyhraje, což dokazujeme v play off. Ani před sezonou jsme nebyli pasovaní na to, že bychom mohli v semifinále trápit Spartu. O to víc jsem na tým hrdý, ale nechci mluvit dopředu. Dneska se nám to podařilo urvat na naši stranu, máme důležitý bod, ale nesmíme si myslet, že máme nějaký polštář. Nemáme.
Share on Facebook
