První v bodování přípravy CHL! Malý led mě víc baví, vysvětluje Klíma
Jiří Klíma v Shawiniganu
|
Foto: Facebook Cataractes de Shawinigan
Prvním klíčem k úspěchu pro mladíky z Evropy v zámořských juniorkách bývá co nejrychlejší adaptace na jiný hokej. Jestli ji některý z Čechů letos zvládl parádně, byl to Jiří Klíma.
Klímovi se v přípravě na nový ročník quebecké juniorské ligy povedl parádní kousek: Napříč trojicí soutěží pod hlavičkou CHL posbíral vůbec nejvíc bodů, když v osmi duelech za Shawinigan zaznamenal sedm branek a šest asistencí. Lepší gólový poměr ho řadil před Kanaďany Turcotta i Blaise.
„Zápasy jsem si užil. A body, to byla taková třešnička na dortu,“ vypráví. Pomohl mu i dřívější odlet, do Kanady se vydal krátce po stříbrném úspěchu na Hlinka Gretzky Cupu. „Proto jsem měl čas se adaptovat na menší hřiště. Zvyknul jsem si poměrně brzo a přeneslo se to do zápasů,“ vysvětluje.
Klíma byl současně i nejaktivnějším střelcem ze všech, hra na menším ledě mu evidentně sedla. „Přijde mi, že na malém hřišti mám víc střel. To mi vyhovuje a víc mě to baví, protože se víc potkám s pukem. Není to tolik o bruslení, ale o tom, jak umíš hrát na malém prostoru a rychle řešit situace,“ líčí k prvkům, ve kterých si věří.
Ruku v ruce s rychlostí přijde i víc osobních soubojů. Kdo se bojí schytat ránu, ten nemá moc šancí. „To byla první věc, kterou jsem v zápasech pocítil, že kluci tady hrají hodně do těla,“ pokyvuje Klíma. „Ale já nejsem v týmu nejmenší. I když to vezmu mezi všemi týmy, byl jsem spíš jeden z těch větších. Proto jsem s tím neměl problém a dokázal jsem se tomu přizpůsobit.“
Foto: Vincent Létourneau, facebook Cataractes de Shawinigan
Férově se sluší říct, že drtivá většina mladíků napříč Kanadou odehrála menší počet přípravných zápasů než nováček v týmu Cataractes. To ale nesnižuje jeho bezvadný vstup do nové hokejové kapitoly. Mužstvu se navíc dařilo, šest z osmi zápasů vyhrálo.
A dvě zelené fajfky přidalo i po ostrém rozběhu soutěže.
„Hraju i přesilovky. Na ledě mám hodně prostoru, na to si nemůžu stěžovat. Trenéři mi ze začátku sezony věří.“
„Řekl bych, že máme trošku mladší tým než většina klubů,“ zmiňuje přitom Klíma. „Naopak tady ale máme i tři hráče, kteří byli pozvaní na kempy NHL. Jeden se ještě nevrátil, zrovna to je kapitán. Myslím si, že s tímhle týmem máme šanci na úspěch. Máme velkou sílu v útoku i obraně,“ hlásí.
Českému reprezentantovi svědčí i velká důvěra, kterou v týmu dostal. Usadil se ve druhé formaci. „Hraju i přesilovky. Na ledě mám hodně prostoru, na to si nemůžu stěžovat. Trenéři mi ze začátku sezony věří. Jsem hodně spokojený,“ libuje si.
Foto: Vincent Létourneau, facebook Cataractes de Shawinigan
Řadě mladíků nemusí po stěhování přes oceán svědčit nové prostředí, což je pak negativně ovlivní i na ledě. Zatím se ale nezdá, že by to byl zrovna Klímův případ.
Přitom hraje v oblasti, kde je jazykem číslo jedna francouzština. „Všichni tady mluví francouzsky. Se mnou ale kluci i trenéři mluví anglicky, což umí dobře. S tím problém nemám,“ líčí.
„Většinou kluci bydlí po dvou, ale mě dali samotného. Moje rodina naštěstí taky mluví anglicky. Cítím se tady dobře.“
Stěžovat si nemůže ani na zázemí. „Jen strava je tady trošku jiná. Nejsou to česká jídla,“ pousměje se. „Většinou tady máme nějaké maso a přílohu, nejedí žádné omáčky,“ doplňuje.
Talenti nachází zázemí u místních rodin, které je zpravidla přijmou s otevřenou náručí. „Většinou kluci bydlí po dvou, ale mě dali samotného. Moje rodina naštěstí taky mluví anglicky. Cítím se tady dobře,“ povídá sedmnáctiletý útočník. „Nestarají se o mě jako doma, spíš mám ke všemu přístup a můžu si uvařit, když potřebuju. Musím se naučit starat sám o sebe,“ dodává.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
