Š. Stránský o repre i české kolonii v Ilvesu: Těžší začátek, ale sedlo si to
Šimon Stránský
|
Foto: Jan Beneš, ceskyhokej.cz
(KARLSTAD, od našeho zpravodaje) U Stránských se po akcích ve Finsku a Švýcarsku pozorně sleduje také třetí turnaj EHT v sezoně. Zatímco v prvních šesti zápasech pod taktovkou Radima Rulíka figuroval Matěj, na švédské Beijer Hockey Games obdržel pozvánku jeho o čtyři roky mladší bratr Šimon.
„Brácha po konzultaci s trenéry věděl už předem, že tentokrát nepojede. Asi mu dali před play off trošku oddechnout a chtěli vyzkoušet nové hráče. Bylo by fajn se potkat v jednom týmu, ale žádnou vědu z toho neděláme. Třeba se to ještě v budoucnu povede,“ přeje si 26letý útočník, který si zvyká na Rulíkův systém.
„Jsem rád, že mě pozvali a můžu se ukázat. Ptal jsem se bráchy a hodně si první dva turnaje pochvaloval, tak jsem se těšil. Jsou tady sice věci, které v klubu neděláme, takže nad tím člověk musí trošku zapřemýšlet a dát si do hlavy, že je to jinak. Ale nějaký extra rozdíl v tom není, zvyká se jednoduše,“ hlásí Šimon Stránský.
Ten ve čtvrtek naskočil ve třetím útoku po boku Davida Kašeho a Ondřeje Najmana, ale po rozpačitém výkonu českého týmu kousal porážku 1:4 se Švédskem. „Moc dobrého tam fakt nebylo. Těžký zápas, který nám nevyšel. Něco jsme si k němu řekli, ale teď už se musíme soustředit na Finsko,“ vyhlíží sobotní střetnutí.
„Možná pro mě bude výhodou, že spoustu kluků znám. Vím, co můžu od Finů očekávat.“
„Trošku to pro mě bude speciální, ale úplně to neřeším. Možná pro mě bude výhodou, že spoustu kluků znám. Mám tam dva spoluhráče z týmu plus nějaké kluky, se kterými jsem dřív hrál. A proti dalším nastupuju. Takže vím, co můžu od Finů očekávat,“ přiznává hráč Ilvesu Tampere, jenž aktuálně vévodí finské Liize.
„Ve Finsku je to top klub. Věděl jsem, že budeme hrát nahoře. S tím jsem tam šel. Daří se nám. Doufám, že první místo uděláme a budeme mít nejlepší pozici do play off,“ přeje si Stránský. Slušně si vede i individuálně, po příchodu z extraligového Litvínova nasbíral 29 bodů za devět branek a 20 nahrávek ve 48 zápasech.
„Ilves je ve Finsku top klub. Věděl jsem, že budeme hrát nahoře. S tím jsem tam šel.“
„Začátek byl pro mě těžší. Dost jsem se hledal, často se mi měnili spoluhráči, do toho pár zranění a trenéři hledali, kam mě dát. Ale kolem Vánoc jsem si na všechno zvykl, sedlo si to a myslím, že výkony už jsou konzistentní. Dělám body, takže jsem spokojený,“ líčí Stránský, který má v dějišti posledních MS tři české spoluhráče.
„Vždycky je to výhoda. Občas přijde nějaká krize, ale když slyšíte češtinu a víte, že máte v kabině krajany, tak je to hned lepší. S kluky si rozumíme, zajdeme spolu na večeři, i Silvestra jsme trávili spolu, ale někdy si potřebujeme od sebe taky odpočinout,“ popisuje Stránský, parťák Jakuba Málka, Dominika Mašína a Petra Kodýtka.
„S kluky si rozumíme, zajdeme spolu na večeři, i Silvestra jsme trávili spolu, ale někdy si potřebujeme od sebe taky odpočinout.“
Poslední jmenovaný nedávno přiznal, že má problém s poradami ve finštině. Stránský má mírnou výhodu, že na severu už dřív dva roky působil v Jukuritu. „Ale finština je dost těžký jazyk, takže moc ji neovládám a nemám ani nějaké ambice se ji učit, protože tam nechci dlouhodobě zůstat,“ prozrazuje vítkovický odchovanec.
„Ale na porady už jsem si zvykl, je to pořád dokola. A vždycky říkám klukům, že jestli je něco důležitého, ať mi to přeloží,“ dodává Stránský. A co se dá dělat v Tampere ve volném čase? „Jsou tam lesy, jezera, takže výborné na procházky. S přítelkyní chodíme ven celkem často. Město je pěkné, takže je tam co dělat,“ uzavírá.
Share on Facebook
